Bohudík víme všichni, že nic není tak v rozporu se skutečnými volebními výsledky jako rok či půl roku staré komentáře. Vzpomeneme-li si např. na novinové články vycházející prakticky po celou dobu vlády Miloše Zemana, vždy to vypadalo, že ČSSD nemůže ve volbách v roce 2002 zopakovat své vítězství, a jak to dopadlo? Když půjdu do tábora našich soupeřů, ODS, pak v době po sarajevském atentátu tuto stranu každý odepsal a napsat o nich do novin něco kladného se pokládalo téměř za sabotáž. Přesto se za několik měsíců ze strany s propadlou důvěrou vyšplhala ve volbách v roce 1998 na velmi dobré druhé místo za ČSSD.
Naši lidé nejsou hloupí. Mohou se načas nechat ovlivnit médii, když se ujme nějaká aféra, ale když přijde na lámání chleba, jsou s to věci posoudit spravedlivě a uvážlivě. Chápou, že nic není zadarmo, a jestliže je Česká republika z hlediska svého dosavadního vývoje nejúspěšnější ze všech bývalých postkomunistických zemí, pak je to samozřejmě na jedné straně díky schopnostem, umu našich lidí, ale na druhé straně díky tomu, že se za sedm let sociálnědemokratickým vládám podařilo vytvořit takové ekonomické a sociální prostředí, že se nám věci úspěšně daří a dařit budou. A přitom rostou reálné příjmy lidí, a tedy jejich životní úroveň.
Proto my, sociální demokraté, např. na rozdíl od ODS rozhodně necítíme potřebu chodit se na Slovensko učit, jak řídit stát. Držím samozřejmě našim slovenským přátelům palce a jsem rád, že po dlouhých letech recese se jim v poslední době daří tento propad vyrovnávat rychlým růstem. Nic to však nemění na tom, že rozdíl v hospodářské a životní úrovni na Slovensku a u nás se za dobu, kdy byla u vlády v České republice ČSSD a na Slovensku vládly strany pravicové, jednoznačně výrazně zlepšil ve všech parametrech v náš prospěch. A tak např. o více než třicetiprocentním růstu reálných příjmů za uvedené období si slovenští občané mohou nechat jen zdát.
V České republice, byť mírně, klesá nezaměstnanost, rostou reálné mzdy, zlepšuje se kvalita života. Náš hospodářský růst je zdravě založen na rychlém růstu vývozu a růstu investic, snižuje se spotřeba vlády, blíží se doba, kdy předstihneme Portugalsko, tedy "první" ze zemí původní patnáctky EU. Komentátoři též někdy s oblibou opakují (zejména když mají referovat o úspěších vlády ČSSD), že na vládě vlastně nezáleží.
Říkají to prostě proto, že ze svého pravicového pohledu nejsou ochotni přiznat, že vládneme dobře a úspěšně.
Na chvíli to může možná zapůsobit, ale po čase tomuto nesmyslu prostě nikdo neuvěří. Když Václav Klaus končil v r. 1998 jako předseda vlády, byla země v ekonomickém propadu.
Nyní lze situaci České republiky stručně charakterizovat následovně: nikdy nebylo líp. Ekonomický vývoj je navíc tak dobře založen, že v prvních letech bude úspěšná i každá následující vláda, která vzejde po příštích volbách.
Tím přirozeně vůbec nechci říci, že je vše ideální. Není to nikde na světě a není to ani u nás. Některé věci se prostě nepodařily už jen proto, že vláda ČSSD, ať již samostatná či koaliční, neměla v Poslanecké sněmovně dostatečnou podporu a nemohla se více rozmáchnout. To je jistě zkušenost, ze které musíme po příštích volbách vycházet. Ale už dnes s klidem chci konstatovat: nebojím se úsudku našich občanů.
Mají cit pro spravedlnost a věci umějí rozvážit. O dnešních komentářích, které si jinak se zájmem přečtu, vím, že za rok vše dopadne jinak.
 Premiér Jiří Paroubek představuje svou vládu. (13. května 2005) |
