Kriminalisté čekají na informace, které o Kanepenovi jihomoravským kriminalistům zašlou belgičtí kolegové. "Hned poté spis odložíme," řekl kriminalista Jaroslav Hofman. Policie odmítá komentovat informace médií, podle nichž vrah děti před smrtí mučil.
Pitva nepotvrdila, že ostatky patří hledaným sourozencům. Policisté ale pochybovali: pro hovořily nepřímé důkazy. Poté se k nim přidaly i výsledky testů vzorků DNA.
Motiv činu není jasný. Knaepena, jediného podezřelého, usvědčuje dopis na rozloučenou, který napsal manželce. Muž měl psychické problémy: například při sledování zpráv o belgickém vrahovi dětí Marku Dutrouxovi jeho jednání schvaloval.
Kauza započala o prázdninách
Vosmanští zmizeli o prázdninách poté, co se vydali se svým čtyřiačtyřicetiletým švagrem na výlet po památkách. Desetiletého Jana a o tři roky starší Dagmar cizinec podle všeho připravil o život a pak se pokusil zavraždit i své tři děti, manželku a její matku. Zapálil dům, v němž spaly.
Policie našla nejprve Knaepenovu mrtvolu. Zemřel na selhání srdce, když spolykal větší množství léků. Teprve po mnoha neúspěšných pátracích akcích objevil ostatky sourozenců v listopadu náhodný chodec v lese na Vyškovsku.
|
KAUZA VOSMANŠTÍ |
|
26. 11. 2001 |
|
25. 10. 2001 |
|
16. 10. 2001 |
|
18. 9. 2001 |
|
13. 9. 2001 |
|
4. 9. 2001 |
|
9. 8. 2001 |
|
3. 8. 2001¨ |
Pro hovořily nepřímé důkazy
Otec sourozenců Vosmanských Vladimír potvrdil, že část předmětů nalezených u dvou mrtvých těl v Brankovicích na Vyškovsku patřila jeho dětem. Pitva sice nepotvrdila, že by ostatky patřily Janu a Dagmar Vosmanským, pro však hovořily nepřímé důkazy.
Vosmanský si prohlédl některé věci, které byly u těl nalezeny. U Brankovic policie našla například stan, vařič, spací pytle, svršky a obuv. Kromě předmětů svědčí o tom, že ostatky patří sourozencům i to, že na Vyškovsku byly naposledy viděny a Dagmar z tohoto okresu posílala mobilním telefonem poslední textovou zprávu své matce.
Děti pravděpodobně někdo udusil
Pitva však neprokázala, že těla patří skutečně sourozencům Vosmanským. Byla už ve značném stádiu rozkladu.
"Lékaři po pitvě zjistili, že pravděpodobnou příčinou smrti obou dětí bylo udušení," řekl na mimořádné tiskové konferenci v Brně vyšetřovatel František Dostal. "Spacáky s ostatky ležely na místě s největší pravděpodností od doby, kde se děti začaly pohřešovat," řekl kriminalista Jiří Hrubeš, který pátrání vedl.
"V pytlích byla spíše kašovitá hmota a kosti. Víme bezpečně, že jedno tělo bylo chlapecké, podle vlasů se domíváme, že druhé tělo patřilo dívce," upřesnil vyšetřovatel z jihomoravského úřadu vyšetřování František Dostal. "Obě těla ležela vedle sebe, jakoby sourozenci spali," dodal. Odmítl odpovědět na otázku, zda se ve spacácích našel například roubík.
Policisté byli přesvědčeni, že děti zemřely násilnou smrtí a jediným podezřelým byl jejich belgický švagr Stephan Knaepen. "Nemyslíme si, že to mohl udělat někdo jiný, i když přímý důkaz chybí. Máme však několik nepřímých důkazů, jako je jeho minulost a také dopis, ve kterém Knaepen napsal, že něco zlého udělal. Nyní se snažíme z nepřímých důkazů vytvořit ucelený řetěz," řekl Dostál.
Hledal dřevo, našel těla
Těla našel náhodně sběrač dříví u obce Brankovice. Byla ve spacích pytlích, ve špatně přístupném remízku u pole. Všechny věci nalezené na místě - stan, vařič, miska i spací pytle - odpovídají popisu, podle něhož policie po dětech pátrala.
Brankovičtí se o nálezu jednoho z jejich sousedů dozvěděli až díky médiím, jejichž reportéři do vesnice večer přijeli. "Vůbec jsem o tom nevěděl, údajně to našel člověk od nás, ale nepřeje si být nikde jmenován. Informoval jsem se i na policii, ale zatím je to všechno utajené," sdělil starosta Brankovic Josef Hlaváč.
Muž z Brankovic původně našel jen stan, který si vzal domů. Později si uvědomil, že může patřit hledaným dětem. Poté se vrátil do remízku a našel i spací pytle s těly. Muž tak získal i odměnu 50 tisíc korun, kterou za nalezení dětí vypsala televize Nova. Policie však podle informací ČTK odmítla zveřejnit jméno nálezce, což vyplacení odměny znesnadnilo.
Síla policie byla omezená, tvrdí Kolář
Policejní prezident Jiří Kolář řekl, že nebylo při pátrání v silách policie, aby prohledala stejně pozorně všechna místa ve vytipované lokalitě. "Vymezená lokalita měla rozlohu 300 kilometrů čtverečních a v silách policie objektivně nebylo propátrat celý tento prostor se stejnou pozorností," tvrdí Kolář.
Po sourozencích policie pátrala od 30. července. "Byť policie v průběhu pátrací akce nedokázala pohřešované sourozence najít, jako pozitivní lze hodnotit zejména to, že byla správně stanovena lokalita, kde děti mohly být," uvedl Kolář. Připomněl, že prohledávaný prostor byl vymezen na základě monitoringu hovorů z mobilního Knaepenova telefonu.
Policista, který má s pátracími akcemi zkušenosti, potvrdil, že neúspěch ještě neznamená špatnou práci policistů. "Při prohledávání tak velkého území se může zkrátka stát, že několik metrů čtverečních zarostlých hustou vegetací unikne pozornosti pátracích týmů," řekl policista.
V případě sourozenců Vosmanských podle něho policistům nemohl mnoho pomoci ani vrtulník s termovizí, která reaguje na teplotu lidského těla. "U mrtvých těl se totiž účinnost termovize výrazně snižuje," dodal policista.
Vosmanský: Doufali jsme až do konce
Příbuzní nezvěstných sourozenců byli zdrceni, když se po čtyřech měsících pátrání našla mrtvá těla jedenáctiletého Jana a třináctileté Dagmar. "Do poslední chvíle jsme doufali, že se najdou živí," řekl otec dětí Vladimír Vosmanský.
O nálezu ho informovala policie. "Je to pro nás strašná rodinná tragédie," uvedl. Případ nechtěl více komentovat. Po synovi a dceři dlouho pátral sám. Po zmizení dětí Vosmanský projížděl různá místa na jihu Moravy a snažil se je najít. Stejně jako policie a pracovníci Interpolu byl ovšem neúspěšný.
|
VÝLET ZAČAL V POSLEDNÍ ČERVENCOVÝ DEN |
|
* Třináctiletá Dagmar a její o dva roky mladší bratr Jan Vosmanský se vydali se svým belgickým švagrem Stephanem Knaepenem 30. července na výlet po jihomoravských památkách. |
