Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nikdo nás nezradil. My chceme nesvobodu

  1:00aktualizováno  1:00
Obama prý zklamal, sklonil se před Rusy, nechal nás napospas nepřátelům pomalu jak spojenci za Mnichova. Zas se cítíme zrazeni.
Místo amerického radaru se můžeme dočkat souboru písní a tanců ruské armády, který tu vybuduje radar ruský. Ilustrační foto.

Místo amerického radaru se můžeme dočkat souboru písní a tanců ruské armády, který tu vybuduje radar ruský. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Ve skutečnosti se stalo něco jiného: Obamova administrativa má jiný názor na obranu USA a obavu z raket nepřátel hodlá řešit jinak než Bush. Bez radaru v České republice. Místo riskantní přítomnosti radaru a raket ve střední Evropě chce mít tato zařízení kdesi na moři a v bezpečnějších končinách, než je Česko. Umísťovat technicky supervyspělé vojenské zařízení do politicky nejisté země je bláznovství.

Zanedlouho tady možná může vládnout zmatená koalice komunistů se socialisty, které vede nevypočitatelný populista, ochotný podtrhnout kdykoliv kohokoliv. Nikdo neví, kam až se vyvinou komplikované vztahy Rusů k jejich bývalé kolonii a kam až politická reprezentace té bývalé kolonie sama nechá věci s Rusy dojít.

Místo amerického radaru se můžeme dočkat souboru písní a tanců ruské armády, který tu vybuduje radar ruský.

Americká vojenská zařízení v České republice nechtěla více než polovina obyvatelstva. Skoro polovina obyvatelstva si přeje vládu socialistů a komunistů. O mnichovanství a zradě nemůže být řeč. Češi zrazují sami sebe, pozoruhodně nepoučení a nepoučitelní dějinami. Předhazovat Obamovi zradu je naivní, před nezameteným vlastním prahem to vypadá hloupě. Odpovídá to ale oblíbenému stereotypu Čechů: že nás kdosi už zas zradil. Ve skutečnosti se zrazujeme sami, ochotně a vždy.

My jsme nemuseli být po roce 1945 ruskou kolonií, kdyby KSČ měla podobnou podporu jako komunisti ve Finsku nebo v Rakousku, to jest bezvýznamnou. Čeští komunisti měli po druhé světové válce podporu ohromnou a využili ji plně, aby Rusům republiku předali.

Je šokující a je to také obrovská hanba české země, že komunisti mají po tom všem, po čtyřiceti letech katastrofálního a krutého panování, voličskou podporu skoro tak silnou jako za první republiky, kdy zločinnost komunistického systému nebyla ještě tak obecně známa a lži komunistů nebyly ještě prokouknuty. Dnes prokouknuty jsou, a nevadí to.

Na rozdíl od Poláků a Maďarů se Češi nikdy nepokusili komunistické panství svrhnout. Ve svém slavném roce 1968 se pokusili socialismus zlepšit, ne odstranit. Na této iluzi si trvají dodnes.

Americké zbraně tu nechtějí, protože jsou americké a protože by byly viditelnou překážkou příští neosocializace země a opětovné rusifikace země.

České obyvatelstvo málo dává najevo, že si cení svobody a nezávislosti. Dokonce i ti, kdo chtějí blízké vztahy se Spojenými státy, říkají na omluvu: Američani nám za to dají to a to..., aby odpůrce USA uchlácholili či zkorumpovali. I to je nakonec jisté lokajství a nemístná mazanost: oni ochrání naši svobodu a ještě nám za to něco dají.

Ochranou demokratických států před totalitními systémy a terorismem extremistů se USA zabývají od dob druhé světové války. Západní Evropa zůstala svobodná díky americké armádě. Odměnou je většinou kritika, politické útoky, bouře v ulicích.

Česká republika se od USA odvrací bez pouličních kraválů, zato podstatně. Boj proti radaru v Brdech byl boj vnitropolitický, jak říkával Klement Gottwald, boj o charakter státu. Ve skutečnosti šlo o technický obranný systém, jímž se měli zabývat vojenští odborníci. Byl to systém účinný a užitečný pro obranu před balistickými raketami extremistických režimů? Nebo ne? Ale vojenská rozumnost nikoho nezajímala. Národní fronta komunistů a socialistů z radaru udělala velké politické téma.

Je těžké si představit, jak na přátelskou návštěvu a inspekci amerického radaru v Brdech přijede z Prahy místopředseda vlády a ministr národní obrany a udavač Vojta Filip, předseda KSČM. Povážlivá je v této roli už i figura například Zaorálka.

Tak tedy: nikdo Čechy nezradil. Vše, co se jim děje a stane, si dělají sami. Je to svobodný národ ve svobodné zemi, jak se v ní zařídí, taková to bude zem. Tuto nabídku dostává v dějinách malá země zřídka. Teď ji Česká republika má a je na nejlepší cestě ji zas promarnit.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Řidičský průkaz (ilustrační foto)
O řidičák přijdou nově i neplatiči alimentů za studenty do 26 let

Exekutoři budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu ve středu...  celý článek

Volební lídr ČSSD, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, a ministryně práce a...
Kdo nechce lidem platit slušnou mzdu, je darebák, prohlásil Zaorálek

Práce má motivovat, kdo to myslí vážně, měl by nás podpořit, hájil ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek plán znovu navýšit minimální mzdu. A...  celý článek

Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek
Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek

Pohon, světla, automatické houpání a ohřívač stravy vám usnadní každý výlet.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.