A obě těhotné ženy spojuje i zcela zvláštní paradox. Zřejmě přišly do jiného stavu samy. Nejsou vdané, ale jejich milenci byli zproštěni viny pro nedostatek důkazů.
Není to první případ od chvíle, kdy byl v severní Nigérii, kde žijí převážně muslimové, zaveden tradiční islámský trestní řád, šaría.
Je velmi nekomplikovaný: za nemanželský sex je ukamenování, za krádež useknutí ruky, za jiné, méně významné drobnosti bičování a podobně.
Ale pro někoho je šaría naopak velmi milosrdná. Třeba právě pro milence obou žen. K tomu, aby jim bylo dokázáno, že s nimi skutečně měli poměr, by museli před soud předstoupit čtyři svědci a říci: ano, viděli jsme to.
To se samozřejmě nikdy nestane, a tak jsou muži zcela volní a mohou hledat nové milenky, když těm původním hrozí poprava.
Obě ženy mají naději: podobně bylo v severní Nigérii odsouzeno už více žen, ale vždy dostaly milost díky nátlaku z domova i ciziny. Dokonce ne všem nigerijským muslimům se šaría zamlouvá. Mnozí mají pocit, že si do hnízda nasadili kukaččí vejce.
Protože soudní moc v Nigérii je zkorumpovaná a neúčinná, věřili před pár lety, že se šaríou zase přijde zákon. Ale dopadlo to jinak. Šaría se především stala politickou zbraní místních guvernérů. Vzepřeli se tak autoritě státu, navíc s pomocí šaríi podnítili nevraživost a srážky mezi muslimy a křesťany. Tím si upevnili vlastní moc.
Od roku 1999 v Nigérii zahynulo při bitvách přívrženců obou náboženství víc než deset tisíc lidí. V Nigérii, která vlastně patří k zemím s jednou z největších komunit muslimů na světě, žije 120 milionů obyvatel, polovina křesťanů a polovina muslimů. Těžiště těch druhých je v severních státech federace, kde však žijí i křesťané. Mají smůlu - i na ně se teď šaría vztahuje.
Přesto nelze říci, že by nigerijští muslimové byli nějací fundamentalisté. Většina z nich je sice pobožná, ale jsou to spíše umírnění lidé. Neradikalizují se a vývoj v Iráku z nich neudělal Antiameričany. Lze i předpokládat, že někteří mají možná pocit, že se šaríou naletěli místním politikům, ale už je pozdě.
Také oběma odsouzeným ženám ubíhá čas. Vědí, že mohou být ukamenovány kdykoli od chvíle, kdy dětem, jež se jim mají narodit, bude osm měsíců. Matky musí mít čas, aby odkojily, rozhodli totiž soudci.
