V několika severních státech Nigérie už platí výjimečný stav.

V několika severních státech Nigérie už platí výjimečný stav. | foto: AP

Nigérie upadá do osidel svaté války, radikální islamisté šíří strach

  • 77
Na severu nejlidnatější země Afriky získávají vliv radikální islamisté ze sekty Boko Haram. Přezdívá se jí nigerijský Taliban. Útočí na místní křesťany - loni povraždila přes 500 lidí, o víkendu dalších 30. Mezi křesťany se rychle šíří panika.

Už sám název je dostatečně výmluvný. Boko Haram se překládá jako "západní výchova je svatokrádež (lež)". To aby nikdo nezůstal na pochybách, o co bojovníkům superradikální islamistické sekty jde.

Zatímco o jejích starších a zkušenějších kolezích, a jistě také vzorech, jako jsou různé odnože al-Káidy, v poslední době mnoho zvěstí není, Boko Haram se má čile k světu. Slýcháme o ní teď skoro obden, vždy v souvislosti s nekompromisním vražděním v křesťanských kostelech, školách a také na místních úřadech. Terčem číslo jedna jsou křesťané.

Útočí organizovaně a zákeřně

Vražedná komanda skupiny Boko Haram jsou dobře organizovaná a útočí tím nejzákeřnějším způsobem. Maskovaní střelci vtrhnou zničehonic do kostela, bezhlavě střílí do přítomných věřících a vzápětí se rychle vypaří. Jindy odpálí bombu.

Prezident Goodluck Jonathan vyhlásil před týdnem v několika severních státech výjimečný stav. Zabíjení to nezastavilo. V pátek a o uplynulém víkendu se odehrálo několik dalších brutálních pogromů, jež si vyžádaly nejméně třicet životů.

Cíl těchto hrůz je zjevný - přinutit křesťany, aby odešli. Nevěřící je zkrátka třeba vyhnat, a když to nepůjde jinak, tak je pobijeme. Tak uvažují předáci šílené sekty. "Dáváme jim tři dny na to, aby opustili muslimský sever," uvedl podle agentury AFP hned po Novém roce mluvčí islamistů Abul Qaqa.

Skutky "afrického Talibanu" nezůstávají bez odezvy. Prvním pocitem, který se šíří, je panika. V neděli se podle agenturních zpráv daly do pohybu stovky křesťanských rodin a prchaly směrem na jih. Přesto, že prezident Jonathan v sobotním televizním vystoupení obyvatele přesvědčoval, že "bezpečnostní síly nastolí pořádek".

Nigerijský Taliban

Militantní islamistická skupina Boko Haram bojuje pomocí bombových atentátů a střelby za svržení vlády a ustavení islamistického státu. Současnou Nigérii považuje za stát nevěřících, i když v jejím čele donedávna stál muslimský prezident (nynější hlava státu je křesťan).

Ve svých požadavcích je tvrdě radikální, možná nejradikálnější na světě. Jde dál než Taliban nebo al-Káida. Nechce mít nic společného s ničím, co vychází ze Západu, co je "boko", doslova "lživé". Zakazuje šortky, trička, počítače, neuznává ani volby, natož sekulární vzdělání.

Centrum má na severovýchodě ve městě Maiduguri, odkud od roku 2002 šíří svou moc. Na nuzném severu má prý značný vliv mezi muslimy. Je v kontaktu se severoafrickými odnožemi al-Káidy a se somálským Šabábem.

Mezi křesťany se šíří i pocit vzdoru, potřeba odvetných akcí. "Máme legitimní právo se nesmyslnému řádění bránit," řekl agentuře AP pastor Ayo Oritsejafor, prezident Nigerijského křesťanského sdružení. "Nemůžeme jen sedět a dívat se, jak jsou lidé každý den masakrováni jako dobytek. To je nepřijatelné," dodal. Podle analytiků mohou útoky na kostely vyvolat bezpečnostní krizi v celé zemi s dalekosáhlými důsledky.

Klíčová země Afriky

Nigérie, která je se 160 miliony obyvatel devátou nejlidnatější zemí světa a klíčovým státem černého kontinentu, je prakticky v polovině rozdělena na převážně muslimský sever a křesťanský jih. Díky značným zásobám ropy patří k bohatším africkým zemím. Má kvalitní silnice a poměrně efektivní státní správu. Pokud by se však nyní začali aktivizovat i křesťané, rozezlení vražděním svých bratrů na severu, vše výše uvedené může přijít vniveč.

Mnohé nasvědčuje tomu, že muslimské organizace se připravují na ovládnutí, případně odtržení nigerijského severu už delší dobu. A nejde jen o Boko Haram, jež prý má i umírněnější frakci. Na severu rychle posiluje i dosti militantní islámská strana Kongres pro progresivní změnu. Nijak se netají tím, že jí jde o vládu pevné ruky - rozuměj islámské.

Pokud jde o teroristy z Boko Haram, vládní síly musí být důslednější. Úřady totiž už před dvěma lety označily sektu za zničenou. Její tehdejší vůdce Muhammad Jusúf byl popraven, stovky islamistů ve střetech s vládní armádou zemřely. Odkaz fanatiků však přežil a znovu nebezpečně sílí.

"Nyní se nacházíme v podobném postavení jako USA po útocích z 11. září," řekl serveru BBC nigerijský ministr obrany Bello Mohamed. "Je to nová situace a je třeba najít novou strategii a taktiku, jak se s ní vyrovnat," dodal.

Nigerijské úřady by sebou měly hodit. To, zda se vládě podaří násilí rychle zastavit a udržet křehkou stabilitu mezi dvěma hlavními komunitami, křesťany a muslimy, bude extrémně důležité. Mnozí si ještě dobře vzpomínají na krutou občanskou válku z konce 60. let minulého století, v níž zahynul milion lidí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video