Po noci, kterou strávily děti jako bezdomovci v ulicích Maiduguri, se schází parta kamarádů na cestě k opuštěnému zábavnímu parku. Od brzkých ranních hodin tu prolézají dávno vyřazené atrakce. Hlavním cílem je starý kolotoč, jehož barva už dávno vybledla a začala se odlupovat. Děti bez bot a s děravým oblečením tu každý den naskakují s nadšením na umělé koně a užívají si bezcílnou zábavu.
I když zůstává kolotoč bez hnutí, chlapci jsou radostí bez sebe a na pohled vypadají, jako by byli v Disneylandu, popisuje reportérka agentury AFP. V parku mohou na krátký moment zapomenout svízelnou životní situaci, ve které se nacházejí. Tyhle děti, stejně jako tisíce dalších v Maiduguri, zůstaly samy poté, co jim rodiče zavraždili islamisté ze skupiny Boko Haram.
„Nikdo se tu o ně nestará, tak chodí sem a hrají si. Měly by být ve škole, ale nemají k ní přístup. Je vážně bolestné tohle vidět,“ svěřil se 42letý Nigerijec Salisu Ismail, který pracuje nedaleko parku.
Na betonovém stole sedí mezi chlapci i patnáctiletá dívka v bílém šátku. Na tváři má ostražitý výraz a vystupuje pod pseudonymem Ajša. Rodinu jí prý vyvraždili islamisté z Boko Haram, když v roce 2015 vtrhli do vesnice. Otce zastřelili, když odmítl Ajšu provdat za jednoho z členů organizace. Její matku nechali celé dny hladovět v provizorním vězení od moči a výkalů, dokud nenechala dceru jít.
„Znásilnil mě,“ vzpomínala Ajša na manžela, kterého jí přidělili a s nímž musela žít v lese Sambisa na hranicích s Kamerunem, ze kterého si teroristé vytvořili své útočiště. Ajša prý nezapomene, jak ozbrojenci připevňovali na těla mladých dívek a chlapců výbušniny. Dospívající děti pak nutili, aby se obětovaly jako sebevražední atentátníci. Pokud souhlasily, odměnili teroristé jejich rodiny částkou odpovídající necelým čtyřem tisícům korun. Pokud odmítly, stejně nepřežily.
Ajšu zachránila armáda loni v prosinci a nyní žije s jedním mužem ze své vesnice. Do školy však nechodí a o své budoucnosti má jen mlhavé představy. Když se jí reportérka ptala, co by chtěla dělat, dlouho přemýšlela. „Radost mi dělají šaty,“ odpověděla po dlouhém váhání.
Vzdělání jako tabu
Právě ničení systému školství je jedním z cílů islamistů. Boko Haram se dá volně přeložit jako „západní vzdělání zakázáno“ a cílem radikálů je zničit dosavadní státní zřízení a zavedení chalífátu, který bude spravován podle zásad islámského práva šaría.
Když matky nenávidí své dětiRozhovor s novinářem, který vyzpovídal ženy unesené Boko Haram |
V chudém regionu nikdy nebylo vzdělání prioritou, ale mohlo by být klíčem v boji proti islamistům. Školy, které islamisté po celé zemi zničili, se však obnovují jen pomalu. Na hranicích s Kamerunem nejsou školy téměř žádné.
V Maiduguri byly školy oficiálně znovu přístupné teprve loni, přičemž zavřené byly od roku 2014. Nevzdělávané děti, které bloudí městem, jsou jen dalším „materiálem k radikalizaci“, jak se už nyní obávají úřady.
„Máme 52 tisíc sirotků ve státě Borno. Neoficiálně může to číslo být přes 100 tisíc. Tak polovina může být v Maiduguri. Bez vzdělávání z nich vyrostou monstra, která nás všechny zničí,“ uvedl guvernér státu Kašim Šettima. Dostat děti do škol přitom bude teprve prvním krokem. Mnoho z nich je traumatizovaných a začlenit je do společnosti bude stát ještě větší úsilí.
Populace Maiduguri se za poslední dva roky zvětšila na více než dva miliony. Ale jak se lidé snaží v metropoli najít pomoc a přístřeší, nejsou děti v organizovaných táborech, propadají sítem. „Mnoho dětí nikdy nebylo ve škole. Je to tak špatné jako v Somálsku a Jižním Súdánu dohromady,“ řekl expert z Dětského fondu OSN Samuel Manyok.
Maiduguri (Nigérie)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
