Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nic se neděje, chlácholily komunistické úřady

  13:00aktualizováno  13:00
Havárie v Černobylu se dotkla i obyvatel tehdejšího Československa. Podobně jako v SSSR, i zde byly zprávy neurčité. Sdělovací prostředky představovaly havárii v duchu oficiálních sovětských zpráv jako běžnou poruchu. Mlčely i úřady.

Někdejšího komunistického premiéra Lubomíra Štrougala kvůli Černobylu po roce 1989 vyšetřovali. Ilustrační foto. | foto: David NeffMF DNES

První zprávu o výbuchu vydala ČTK 28. dubna 1986 podle sovětské agentury TASS.

V novinách se objevila zapadlá mezi ostatními texty a TASS v ní konstatoval, že došlo k havárii, při níž byl poškozen jeden z reaktorů, a že jsou podnikány kroky k odstranění následků. "Ve světě došlo k podobným haváriím nejednou," psalo se v ní.

Následující den oficiální místa prostřednictvím ČTK zveřejnila informaci, podle níž nebylo na území Československa zaznamenáno zvýšení radioaktivity. "Zdraví obyvatelstva není ohroženo, a proto není třeba přijímat zvláštní opatření na území ČSSR," stálo v další zprávě, která vyšla 30. dubna.

Až 4. května úřady oficiálně připustily zvýšení radioaktivity s tím, že jde o hodnoty, které nemohou poškodit zdraví. První signály kontaminace přitom měření zachytila už během noci z 29. na 30. dubna. Měřící stanice zaznamenaly poté ještě dva významné průchody Československem: 3. a 4. května a 7. května.

Co se psalo v prvních dnech po Černobylu v československých novinách? Podívat se na to můžete ZDE.

Za mlčení o Černobylu nikdo nepykal
Asi nejhůř dopadli účastníci Závodu míru. Katastrofa se udála pár dní před jeho zahájením a západní družstva až na výjimky účast odřekla. Východním zemím Moskva podobný krok zakázala.

V Kyjevě zamořeném radioaktivitou vyhrál československý jezdec Jozef Regec, který loni absolvoval operaci nádoru ledviny. "Žádný lékař to nepotvrdí, může to souviset s Černobylem, ale nemusí. Ale já tomu dávám hlavní příčinu," říká.

V březnu 1999 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) uzavřel případ Černobyl s tím, že ho odložil z důvodu promlčení a amnestie prezidenta republiky. V souvislosti s havárií totiž podali občané trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z trestného činu obecného ohrožení spáchaného z nedbalosti.

Po dlouhém vyšetřování zůstali jako podezřelí předseda tehdejší vlády Lubomír Štrougal, bývalý kyjevský konzul Zdeněk Novák a předseda Ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy Antonín Himl.

Štrougalovi se kladlo za vinu, že tři dny po havárii informoval veřejnost, že jí nehrozí nebezpečí. Konzul Novák zase neinformoval v Kyjevě o neštěstí a případném riziku 300 českých a slovenských studentů, kteří na Ukrajině tou dobou pobývali. Himlova vina měla spočívat ve vyslání sportovců na Závod míru.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volba profesora Langdona
Volby jsou tady, musíme něco dělat, hecuje Hanks Čechy ve videokoláži

Sociálními sítěmi se pár dní před sněmovními volbami šíři video, v němž herec Tom Hanks alias Robert Langdon chodí ulicemi Prahy, která je posetá volebními...  celý článek

Ministr dopravy Dan Ťok přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Stavbu obchvatu brzdí ministr, tvrdí starosta Mohelnice. Ťok se ohradil

Ostrá slovní přestřelka se rozhořela mezi starostou Mohelnice a ministrem dopravy Danem Ťokem. Starosta tvrdí, že resort společně s Ředitelstvím silnic a...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.