Nic převratného se na summitu EU v Gentu neudálo

Praha - V belgickém Gentu proběhlo minulý pátek a sobotu neformální zasedání Evropské rady za účastí hlav států a předsedů vlád členských zemí Evropské unie. Schůzka začala poněkud nešťastně, když tři země – Velká Británie, Francie a Německo uspořádaly jakýsi minisummit, s cílem prodiskutovat protiteroristická opatření a vojenskou podporu americkým útokům v Afghánistánu. Zatím se přímých vojenských akcí účastní pouze Velká Británie. Francie i Německo však vyjádřily odhodlání zasáhnout vojensky do konfliktu, jakmile o to budou požádáni.

Proti této schůzce ostře vystoupil předseda Evropské komise Romano Prodi, který pohrozil, že takovéto separátní rozhovory mohou podkopat jednotu EU. Setkání britského premiéra Blaira, německého kancléře Schrödera, francouzského předsedy vlády Jospina a francouzského prezidenta Chiraca se osobně dotklo i italského ministerského předsedy Silvia Berlusconiho, neboť Itálie se již tradičně snaží začlenit mezi nejdůležitější členy evropské patnáctky.

Na hlavním zasedání summitu zůstala středem pozornosti situace v Afghánistánu. Nejvyšší představitelé Unie se ve svém prohlášení jednomyslně postavili na stranu USA, které podle nich bojují proti terorismu v sebeobraně a na základě rezolucí OSN.
Ze závěrečného textu však bylo vypuštěno ustanovení, že jedním z cílů útoků v Afghánistánu musí být svržení diktátorské vlády Talibanu a nastolení etnicky pluralitní vlády.

Dalším významným tématem summitu se stalo spuštění společné měny euro, ke kterému dojde k 1. lednu příštího roku. Ze strany některých politiků zazněly výhrady vůči představitelům Evropské centrální banky (ECB), kteří údajně svou restriktivní a nedostatečně pro-růstovou politikou brání vyššímu růstu HDP v zemích eurozóny. Do závěrečného textu se však tato kritika ECB nedostala, zřejmě z obavy z politického vměšování do chodu centrální banky.

Belgický premiér Verhofstadt i předseda Komise Prodi shodně konstatovali, že absolutní prioritou EU zůstává rozšíření Unie. Oba tak vyvrátili obavy ze zpomalení rozšíření v souvislosti se současnou globální politickou situaci ve světě. Ačkoli se ještě před summitem v Gentu předpokládalo, že již na příštím evropském setkání na nejvyšší úrovni v Laekenu v prosinci tohoto roku dojde k dlouho očekávanému ohlášení prvních zemí, které vstoupí do Evropské unie, nikdo tato očekávání nepotvrdil. Belgický premiér pouze konstatoval, že je možno uvažovat o označení zemí, které jsou „na nejlepší cestě ke vstupu do EU“.

Veřejnost v kandidátských zemích, která je již dlouho konfrontována se zdrženlivým přístupem EU k rozšíření, si tak bude muset na konečný verdikt ještě nějakou chvíli počkat.