"Jednostranná dohoda může způsobit potíže uvnitř evropského prostoru bez hranic. A to přece nikdo nechce. Já byl na hranicích s Německem, Českem a Polskem, když se rušily. Viděl jsem dojetí lidí. Proto říkám: nezpochybňujte Schengen kvůli dohodě s našimi americkými přáteli. Spolupracujme spolu, abychom našli společné řešení," řekl Barroso v rozhovoru na otázku MF DNES.
Česká vláda však tvrdí, že musela jednat na vlastní pěst, protože jinak by se zrušení víz nedočkala. Co pro to tedy Evropská komise udělala?
Nikdo neudělal pro jejich zrušení víc než komise. Nebylo jediného jednání s prezidentem Bushem, kdy bych toto téma nezmínil. Řekl jsem mu, že je nepřijatelné takto diskriminovat některé země v Evropě, zejména pak státy jako Česká republika, Polsko či pobaltské republiky, které jsou tak loajálními přáteli USA.
Ale až dohoda s Američany dává konkrétní šanci na jejich zrušení...
Chtěl bych zdůraznit, že Češi potřebují víza kvůli Spojeným státům a ne kvůli komisi. To je důležitý moment. Snažíme se to změnit, aby všechny členské země EU patřily do amerického bezvízového programu. Proto jsme dnes (v úterý) schválili mandát pro jednání komise s USA.
Byl by opravdu velký problém mít hned několik rozdílných režimů mezi EU a USA. Je velice pravděpodobné, že některé země patřící do Schengenu prostě odmítnou sdílet informace se státy, které nebudou respektovat stejná pravidla.
Byla tedy podle vás chyba, že česká vláda nečekala na ostatní a podepsala dohodu s Američany?
Dovolte mi osobní poznámku. Velice dobře rozumím, o jak důležitou a citlivou věc jde. Byl jsem ministr zahraničí své země v době, kdy většina tehdejších členů EU víza nepotřebovala, ale Portugalsko ano. Americká vláda mi říkala, že s tím nemůže nic dělat, protože je to záležitost Kongresu. Domnívám se, že právě díky evropskému tlaku dostal prezident Bush nakonec od Kongresu nový mandát, díky kterému může Unie nyní jednat.
Víza mohou být tématem dnes začínajícího summitu EU, ale určitě jím bude boj proti klimatickým změnám. Řada zemí se bojí, že komisí navržená opatření zvednou ceny energií a vyženou průmysl z Evropy. Co na to říkáte?
Rozhodně nechceme dostat evropský průmysl do nevýhodné pozice. Ale zároveň se domníváme, že potřebuje inovace.
Podívejme se na USA, jak investují do nových ekologických technologií a obnovitelných zdrojů. A já se domnívám, že nastane doba, kdy budeme mít problém jim v některých oblastech stačit. Čím dříve se průmysl přizpůsobí novým podmínkám, tím lépe.
Česká vláda se například obává, že nový systém placení za možnost vypouštět škodlivé emise příliš zatíží producenty elektřiny a ceny vyletí nahoru. Žádá jeho odložení. Jak moc počítáte, že se váš klimatický balíček změní?
Náš návrh je založen na sdílení celé zátěže, která má vést ke snížení emisí CO2. Pokud se členské země rozhodnou, jak to rozdělit jinak, pak je to vítáno.
Domnívám se ale, že naše řešení je nejlepší a spravedlivé. A myslím, že pro některé země bude ještě těžší limity splnit než v případě České republiky. Jsme otevření modifikacím, ale upřímně věřím, že konečné řešení bude hodně podobné našemu návrhu.
Jedním z cílů je zvýšit podíl biopaliv na deset procent. Čím dál častěji se však ozývají hlasy, že jejich výroba naopak spíše škodí. Nebylo to příliš ukvapené rozhodnutí?
Ukvapené? Pak tedy mluvíme o biopalivech minulosti a ne budoucnosti. Jedinou alternativou k biopalivům je dnes ropa a její užívání má na životní prostředí podstatně horší vliv. Ano, jsou biopaliva, která mají i negativní dopady. Proto potřebujeme jejich novou generaci. Argumenty o zvyšování cen potravin kvůli produkci biopaliv jsou zveličovány. Na jejich růst spíš tlačí čím dál větší poptávka.
Vaše zástupkyně v komisi Margot Wallströmová si nedávno postěžovala, že evropskou politiku řídí odkudsi z neprodyšně uzavřených pokojů většinou postarší muži. Co o tom soudíte vy?
Myslím, že neexistuje na světě transparentnější systém. Pravidla jsou jasná. Nový evropský prezident bude mít silnou legitimitu, protože bude vybrán vládami členských zemí, a poté bude zvolen většinou Evropského parlamentu. Také předseda komise je zvolen parlamentem poté, co je vybrán členskými státy.
Někdy slýchám, že prezident komise není přímo volen, a tak je méně demokratický. V některých členských zemích však mají též premiéry, kteří nebyli do té pozice zvoleni přímo, ale nikdo jejich legitimitu nezpochybňuje.
Přesto lidé mají větší pocit odtrženosti právě vůči Bruselu...
Jako premiér jsem si vybíral ministry, aniž bych to musel s někým konzultovat. Teď po volbách ve Španělsku očekávám, že premiér udělá to samé. V systému zastupitelské demokracie si zvolíme vůdce, který dostane do svých rukou hodně moci. Evropská unie je v tomto mnohem transparentnější. Samozřejmě jiná otázka je, jak blízko je lidem.
Je mi jasné, že například v Británii lidé mnohem více sledují to, co se děje v jejich parlamentu než v evropském. Je tu problém týkající se politického prostoru. Neříkám, že nemůžeme být demokratičtější, můžeme a měli bychom. Ale prosím, neuchylujte se k argumentu o politické legitimitě, protože není pravdivý.
Paní Wallströmová si také postěžovala, že při diskusích o obsazení nového postu prezidenta EU či vysokého představitele pro zahraničí není zmiňována jediná žena.
Mohu-li mluvit za naši komisi, tak jsem pyšný. V první komisi Jacquese Delorse nebyla jediná žena, v druhé pak jen jedna. My jich máme devět. To je lepší skóre než ve většině členských zemí EU.
Odmítám tedy kritiku, že komise je více muži ovládaná a šovinistická. Mimochodem, já jsem si jako svého prvního zástupce zvolil právě paní Wallströmovou, přitom to mohl být kdokoli jiný. Já ale vybral ženu z nevelké země a z jiné politické rodiny.
Přesto: není výběr lidí pro nové posty přeci jen ovládán mocenskými skupinami typu "velké země, členové eurozóny"?
Žádný občan Evropské unie nesmí být diskriminován. Například argumentovat tím, že někdo není ze státu patřícího do schengenské zóny, a tudíž nemůže aspirovat na post prezidenta EU, je porušením základních principů nediskriminace. Důvodem nikdy nesmí být národnost, ale kompetence pro určitou práci.
