"To je ten nejlepší pocit, když slyšíte, že dítě křičí," svěřil se MF DNES záchranář, který však na dálku ještě žádné miminko nerodil. Na dispečinku pracuje rok a tři čtvrtě a malý Matyáš je jeho první "dítě po telefonu".
Včerejší porod ale zvládl bravurně. Stejně jako čerstvý tatínek. "Volal krátce před devátou a byl rozrušený. Porod začal dříve, potřeboval vědět, co má dělat," popisuje záchranář včerejší v pořadí osmý telefonát od začátku ranní služby.
Robert Kameník seděl na dispečinku zhruba dvanáct kilometrů od místa, kde maminka začala rodit ještě před příjezdem sanitky, kterou jim krátce předtím poslal.
Překotné porodyčervenec 2009 |
"Byla to tak půl na půl improvizace. Klepal jsem se ještě asi dvě hodiny potom," přiznává porodník amatér.
"Všechno ze mě spadlo, když jsem zjistil, že se to podařilo," říká mladý muž s úlevou.
A vypočítává komplikace, jež mohou zaskočit laiky u domácích porodů a hlavně u těch překotných. Počínaje pupečníkovou šňůrou omotanou dítěti kolem krku přes to, když plod neprochází porodními cestami hlavičkou napřed, až po zástavu dechu.
Robert Kameník se proto neustále po telefonu ujišťoval, jestli děťátko dýchá, a ptal se opakovaně, jakou má křičící novorozenec barvu pokožky. Když slyšel, že zpočátku promodralá kůže začíná růžovět a že tatínek už z dálky slyší houkačku sanitky, věděl, že teď už malému Matyášovi nic vážného nehrozí.
Posádka sanitky odvezla miminko i s matkou do Thomayerovy nemocnice a pak Robertovi popisovala, jak děťátko vypadá. "Je to krásný kluk," říká mladý muž spokojeně.
S obrovským uznáním hovoří o čerstvém tatínkovi, který svého syna sám přivedl na svět. "Odrodil to naprosto perfektně. Nezpanikařil. Klobouk dolů," říká záchranář s respektem. Většina mužů by se u porodu možná složila, vadilo by jim poměrně silné krvácení. Ale tenhle tatínek jednal jako zkušený mazák.
Záchranář také kvituje s povděkem, že v tu chvíli neseděl na dispečinku sám. Vedle sebe měl zkušenou kolegyni, která sice vyřizovala další telefonáty lidí, kteří naléhavě potřebovali zachránit, ale určitě by mu pomohla.
"V duchu jsem si říkal, že kdyby bylo nejhůř, mohu předat sluchátko kolegyni," svěřuje se Roman.
Na včerejší den právě díky rannímu porodu hned tak nezapomene. Prosvítil mu náladu až do pozdního večera. Dělal u záchranky všechno možné, i těžké dopravní nehody. Ale každý záchranář ví, že porod je něco naprosto specifického.
"Je to vlastně jediný výjezd, kdy je konec pozitivní, milý a hezký. Určitě to každému z nás zlepší náladu."
