Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sever Afghánistánu děsí maskovaní cizinci. Nikdo neví, odkud se vzali

  13:45aktualizováno  13:45
Za pět měsíců zabili neznámí ozbrojenci deset kmenových předáků a zhruba stovku dalších lidí. Obyvatelé provincie Kundúz na severu Afghánistánu přitom netuší, odkud se ozbrojení cizinci v maskách vzali, uvedla stanice al-Džazíra. „Je to jako rakovina,“ říkají místní.

Ilustrační snímek. | foto: Reuters

„Člověk neví, jestli se vrátí, když opouští dům,“ řekl jeden z kmenových vůdců pod podmínkou anonymity, poslední dobou totiž čelí četným hrozbám. „Nevíme, kdo jsou,“ říká další. „Nerozumíme jejich jazyku a nosí kukly, takže vidíme jen jejich oči,“ sdělil al-Džazíře.

I když se spekuluje o tom, že jsou cizinci členy Islámského státu, sami si tak neříkají a neoznačují je tak ani místní. Ve skupině jsou hlavně Čečenci a Uzbekové spolu s několika Tádžiky, Araby, Pákistánci a členy afghánského Talibanu. Islámské hnutí Uzbekistánu (IMU) a Čečenci se roky snaží proniknout do centrální Asie a IMU nedávno vyhlásil svou podporu IS.

Na skupině působící v Kundúzu je neobvyklá aktivní role žen. V okresu Čardara pomáhají mužům připravovat nálože, působí jako lékařky, účastní se prohledávání domů a vyučují islám. Nabádají vesničanky, aby nevycházely ven bez mužů, a jejich manžele, aby se chodili modlit do mešit.

Jako rakovina

Cizinci významně narušili život provincie. K vládním úředníkům se občané dostanou jedině s povolením. Zastavily se i stavební práce. „Říkají lidem, že bude ustavena nová vláda a že ta zahájí nové stavby,“ sdělil jeden kmenový stařešina.

Ozbrojenci obcházejí domy a žádají od obyvatel částky pohybující se od 5 000 po 300 tisíc afghání (2 500 až 126 000 korun), kontrolují vjezdy a výjezdy do města Kundúz a dohlížejí na to, aby všichni chodili do mešit. Starší dívky přestaly chodit do škol, mění se školní osnovy i uniformy školáků. 

Cizinci jsou také v sousedních provinciích Tachár a Badachšán, kde sídlí jejich vedení. Podle zástupce badachšánského guvernéra Gul Muhammad Bedara přicházejí od té doby, co sousední Pákistán zahájil vojenské operace v Severním Vazíristánu. „Je tu teď přes 600 členů Talibanu. Je to jako rakovinový nádor. Zpočátku to bylo tak 100 afghánských Talibů. Pak se k nim přidalo 400 zahraničních bojovníků i s rodinami. Rakovina se rychle šíří,“ řekl Bedar.

Armádě se radikály nedaří vytlačit

Jeho slova dokládá i nedávný útok na afghánské vojáky, z nichž osmnáct zahynulo při útoku, polovinu ozbrojenci sťali, sedm je nezvěstných a jedenáct utrpělo zranění. Těla sťatých vojáků navíc byla jejich příbuzným navrácena s hlavami, která k nim nepatřily. 

Afghánská armáda a její zahraniční spojenci v minulých letech podnikli několik rozsáhlých ofenziv proti Talibanu, ale dostat jej ze severních provincií se jim dosud nepodařilo. Situace se zlepšila vždy jen dočasně, radikálové se pouze přemístili. Bedar i jeho kolegové v Kundúzu říkají, že bez podstatnější podpory vlády je jejich vlastní boj proti Talibanu ztracenou bitvou. Potřebují víc vojska a zejména leteckou podporu. „Bez toho nemůžeme uspět,“ řekl Bedar.

Autoři: ,


Témata: Islámský stát




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.