Nezlomná láska k vlastnímu názoru

-
Skupina amerických sociálních psychologů provedla v roce 1979 slavný pokus. Stojí za připomenutí. Účastníky byly dvě skupiny lidí. Jedna z nich byla pevně přesvědčena, že trest smrti má smysl - možné pachatele odradí od vraždy. Druhá skupina byla stejně pevně přesvědčena o tom, že trest smrti tento smysl nemá. Oběma skupinám lidí byly předloženy čtyři studie, jejichž výsledky psychologové "upravili". Kromě toho ve všech studiích "vyrobili" nápadné metodické chyby. První dvojice studií uváděla počet vražd v různých státech USA před zavedením trestu smrti a po jeho zavedení. Jedna studie dokládala, že trest smrti zločince odrazuje - počet vražd v určeném státě po jeho zavedení klesl. Druhá studie ukazovala opak - počet vražd po zavedení trestu smrti stoupl. Další dvojice studií porovnávala četnost vražd ve stejné době, a to jak ve státech, které trest smrti zavedly, tak v těch, které jej nezavedly. Výsledky byly opět upraveny tak, že v jednom případě mělo zavedení trestu smrti odstrašující účinek, ve druhém nemělo. Všimněte si, prosím, že první dvojice vymyšlených studií mluví o proměnách četnosti vražd ve vztahu k trestu smrti v následných časových obdobích, jsou tedy následné. Druhá dvojice vymyšlených studií mluví o četnosti vražd ve stejném časovém období, jsou tedy simultánní. Každý zkoumaný jedinec dostal přečíst jednu následnou a jednu simultánní studii. Z jedné z nich plynulo, že trest smrti má odstrašující význam. Z druhé plynulo, že jej nemá. Přitom část zkoumaných jedinců dostala následnou studii mluvící o tom, že je trest smrti účinný, a simultánní, která svědčila proti. Druhá část dostala následnou a simultánní studii, z nichž plynuly opačné závěry. Výsledky výzkumu jsou výmluvné. Jak zastánci trestu smrti, tak jeho odpůrci došli k závěru, že ta ze dvou studií, která odpovídá jejich názoru, byla "lépe vedena" a je "přesvědčivější", než je studie, která jejich názoru odporovala. Lidé postřehli chyby ve studii, jež byla proti jejich názoru. Ve studii, která svědčila ve prospěch jejich názoru, si jich nevšimli. Jestliže studie podpořila jejich názor, pak se přesvědčení účastníků pokusu o správnosti vlastního názoru prohloubilo. Jestliže výsledky studie svědčily proti jejich názoru, víru ve správnost vlastního názoru neoslabily. Kromě toho se zjistilo, že pevnost přesvědčení zastánců obou opačných názorů se po přečtení uvedených studií posílila. Co z toho plyne? Jeden z více než dvaceti důvodů iracionality, které popsal Stuart Sutherland, anglický psycholog. Lidé se vyhýbají informacím, které by jejich přesvědčení nebo víru narušovaly. Zjistí-li cokoli, co svědčí proti jejich názoru nebo víře, odmítají tomu věřit. Existence nějakého přesvědčení nebo víry obvykle zkresluje nové informace tak, aby jim odpovídaly. A to tím více, čím jsou přesvědčení či víra pevnější. Lidé si výběrově pamatují jen ty skutečnosti a souvislosti, které jejich víře odpovídají. Často považují radikálnější změnu názoru v zásadních věcech za charakterovou slabost, bez ohledu na to, že nové, ale ověřené informace jejich původní názor nebo víru dokonale vyvracejí. Nadto jsou lidé geniální ve vynalézání důvodů, které dokážou zdůvodnit cokoli.



Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video