Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soudy budou zřejmě kontrolovat neziskovky, zda konají obecné blaho

  16:07aktualizováno  16:07
Stát chce vnést pořádek do málo přehledného prostředí neziskových organizací. Ten, kdo skutečně přispívá k obecnému blahu, získá status veřejné prospěšnosti. Rozhodovat o tom budou soudy. Neziskovky na oplátku mají dostat daňové úlevy. Právě jejich podoba zřejmě rozhodne, kolik organizací bude mít o status zájem.
Neziskové organizace zřejmě budou moci od začátku roku 2014 žádat o status veřejné prospěšnosti (ilustrační snímek).

Neziskové organizace zřejmě budou moci od začátku roku 2014 žádat o status veřejné prospěšnosti (ilustrační snímek). | foto: AP

Ministerstvo spravedlnosti si od chystaného zákona o statusu veřejné prospěšnosti slibuje, že pomůže větší transparentnosti neziskového sektoru. O status ale bude žádat jen ten, kdo chce. "Nechtěli jsme to přikazovat. Bereme to jako samočisticí mechanismus," říká ředitelka legislativního odboru ministerstva Dana Prudíková.

O status bude moci žádat kterákoli právnická osoba, která má veřejně prospěšnou činnost jako svou hlavní náplň a jež do ní vrací svůj zisk. Organizace bude muset každý rok zveřejňovat svou výroční zprávu, včetně účetní závěrky či výše příjmů tří svých nejlépe placených pracovníků.

Kdo je veřejně prospěšný

Podle nového občanského zákoníku je veřejně prospěšná ta právnická osoba, "jejímž posláním je přispívat k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu".

Podle prezidenta Asociace veřejně prospěšných organizací Marka Šedivého jsou tyto podmínky pro většinu neziskových organizací splnitelné. "Máme zájem na tom, aby zákon vznikl, protože může posílit fungování a prestiž neziskového sektoru. Subjekty se statusem tím dají najevo, že si veřejnost může zkontrolovat, jak využívají finanční prostředky," říká Šedivý. Podle něj podobný model úspěšně funguje například ve Švýcarsku.

"Klíčové pro nás je, aby podmínky zápisu nepředstavovaly nadměrnou administrativní zátěž, nediskvalifikovaly malá sdružení a byly velmi jednoduché, aby je každý mohl splnit na základě existujících dokumentů, pokud dobře vede účetnictví. Do velké míry se to povedlo, návrh zákona nám nyní přijde dobře nastavený," míní Júlia Sokolovičová, ředitelka Zeleného kruhu, který sdružuje ekologické organizace jako jsou Greenpeace, Hnutí Duha či Arnika.

Zatímco dříve řada neziskovek zavedení statusu veřejné prospěšnosti kritizovala, u tohoto návrhu žádné výrazné hlasy proti nezaznívají. "Kdokoliv měl možnost se tvorby zákona účastnit. Většina střešních organizací jej podporuje," tvrdí Šedivý.

Neziskovky se zatím neshodnou na podobě výhod od státu

Nesoulad ale zatím panuje v neziskovém sektoru v tom, jaké výhody by subjekty se statusem veřejné prospěšnosti měly od státu dostat. Jedná se především o daňové úlevy, jejichž podobu momentálně řeší ministerstvo financí.

Sokolovičová upozorňuje, že pro chod většiny malých neziskovek je důležité, že nyní mohou uplatňovat řadu menších úspor, jako je odpuštění správních poplatků či sleva ze silniční daně. "Pokud tyto stávající benefity budou navázané na status, budou si jej chtít zapsat. Pokud nebudou navázané, tak nebudou mít zájem," odhaduje. Podstatná část neziskových subjektů ale zatím podle ní nemá o chystané změně tušení a začne se o ní zajímat, teprve až začne zákon platit.

Počty neziskovek

K letošnímu červnu bylo v Česku podle společnosti Neziskovky.cz 77 801 občanských sdružení, 458 nadací, 1 278 nadačních fondů a 2 183 obecně prospěšných společností. "Jsou to však celkové počty zaregistrovaných subjektů od roku 1990, mnoho z nich už nefunguje. Odhadujeme, že funkčních neziskovek, které mají pravidelnou činnost, je 10 až 15 tisíc," uvedl Marek Šedivý, do půlky prosince ředitel Neziskovky.cz.

Ředitelka Zeleného kruhu Júlia Sokolovičová připomněla, že podle Českého statistického úřadu kolem 90 procent neziskových subjektů má roční rozpočet méně než 200 tisíc korun.

"Pokud bude nastaven smysluplně s provázáním na důstojné benefity, dá se předpokládat, že zájem budou mít všechny neziskové organizace, které oslovují veřejnost a dárce a kterým jde o jejich věrohodnost. Takových budou řádově tisíce," myslí si Šedivý.

Na zákonu o statusu veřejné prospěšnosti se pracuje už několik let. Věcný záměr zákona, který vznikal na Úřadu vlády, v květnu 2010 schválil kabinet Jana Fischera. Po nástupu Nečasovy vlády se však začalo s přípravou materiálu na ministerstvu spravedlnosti od začátku. Nyní se dokončuje paragrafované znění zákona. Až ministerstvo financí doladí podobu benefitů, půjde někdy v úvodu roku do připomínkového řízení.

Neziskové organizace dosud nebyly v legislativě definované. Status veřejné prospěšnosti sice zavádí už nový občanský zákoník, který začne platit 1. ledna 2014, pokud však do té doby nevznikne zmiňovaný zákon, ve fungování neziskovek se nic nezmění. Ministerstvo spravedlnosti věří, že se jej podaří schválit v průběhu příštího roku.

Status zřejmě nebude určený pro zájmové spolky

Zatímco občanský zákoník definuje veřejnou prospěšnost velmi obecně (viz box), zákon uvede její příklady. "Snažili jsme se konkretizovat, co by mohlo být veřejně prospěšnou činností, od humanitární a rozvojové pomoci přes charitativní činnosti či péči o kultivaci mezilidských vztahů," uvádí Prudíková. Status veřejné prospěšnosti naopak zřejmě nebude určený pro subjekty, které se svou činností zaměřují pouze na své členy, tedy především zájmová sdružení.

O uznání statusu budou rozhodovat pravděpodobně krajské soudy. Prudíková neočekává, že je tato činnost zavalí. Obavy nemá ani z toho, že soudy budou termín "obecné blaho" vykládat rozdílně. "Může se stát, že dva soudy rozhodnou o stejně zaměřených subjektech různě. K tomu potom slouží sjednocovací role Nejvyššího soudu, který by měl v těchto situacích zakročit," dodává.

Zákon také má pomoci vytřídit subjekty, které pod bohulibým neziskovým pláštíkem dělají byznys nebo neoprávněně čerpají daňové výhody. "Přispěje k tomu i plánovaný veřejně přístupný rejstřík spolků, který bude fungovat na způsob obchodního rejstříku," říká jeden z tvůrců zákona Marek Svatoš z ministerstva spravedlnosti (o proměně sdružení na spolky čtěte zde). Nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti mají své rejstříky už nyní.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
Po noční bouřce zůstanou stovky domácností bez proudu až do neděle

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.