Neziskovým organizacím se nelíbí, že MPSV zpřísní udělování pracovních povolení pro málo kvalifikované cizince ze zemí mimo Evropskou unii.

Neziskovým organizacím se nelíbí, že MPSV zpřísní udělování pracovních povolení pro málo kvalifikované cizince ze zemí mimo Evropskou unii. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Nevyhánějte z Česka zahraniční dělníky, žádají neziskovky Drábkův úřad

  • 207
Téměř tři desítky neziskových organizací kritizují stát za přístup k zahraničním dělníkům. Protest vyvolaly dva pokyny ministerstva práce a sociálních věcí, které zpřísní udělování pracovních povolení pro málo kvalifikované cizince ze zemí mimo EU. Podle neziskovek jsou pokyny protizákonné a žádají jejich zrušení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v lednu svým metodickým pokynem krajským pobočkám úřadu práce nařídilo, aby od 1. července neposkytovaly nová pracovní povolení cizincům ze zemí mimo EU, kteří mají nižší vzdělání než středoškolské s maturitou.

V půli března ale resort své předchozí nařízení výrazně zmírnil. Úřady práce mají při vydávání a prodlužování povolení "zohledňovat aktuální, sezónní i dlouhodobé ekonomické potřeby jednotlivých zaměstnavatelů" a situaci na trhu práce.

Komu se nelíbí postup MPSV

Zrušení metodických pokynů po MPSV žádá 27 občanských sdružení. Například Organizace pro pomoc uprchlíkům, Člověk v tísni, Poradna pro integraci, Charita či česká pobočka Amnesty International. Výzvu podpořili také expremiér Vladimír Špidla či bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Neziskové organizace sice "zpátečku" ministerstva vítají, pokyny MPSV jsou ale podle nich i tak v rozporu se zákonem o zaměstnanosti. Například se jim nelíbí, že cizincům, kteří už pracovní povolení dostali, jej úřady můžou prodloužit jen maximálně na šest měsíců, což prý migrantům zkomplikuje život. Stejně jako nová povinnost mít při dokládání své kvalifikace i nostrifikaci, tedy uznání svého vzdělání českými úřady.

Podle Marka Čaňka z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty tím stát vytlačuje cizince z běžného pracovního poměru. "Působí to jako gesto, které jen straší migranty a znejisťuje jejich existenci tady. Je to škodlivé pro ekonomiku a zaměstnavatele," míní. 

"Jde nám především o ty cizince, co už tady nějakou práci odvedli a přispěli do systému sociálního zabezpečení. Teď je vytlačovat, je eticky problematické. Je to přístup: Když vás potřebujeme, tak tu buďte, když ne, tak vypadněte," dodává Pavel Čižinský z Multikulturního centra Praha.

K 31. prosinci 2011 mělo v Česku pracovní povolení necelých 37 tisíc lidí. Necelé dvě třetiny z nich představují Ukrajinci, následují Mongolové, Moldavané a Vietnamci. Zhruba 84 procent z nich pracovalo na málo kvalifikovaných pozicích.

MPSV chce v době krize zachovat pracovní místa pro Čechy

Ministerstvo všechny výhrady odmítá. "Směrnice jsou vydávány v souladu s platnými právními předpisy, není tedy důvod je měnit nebo rušit. K těmto krokům bylo nutné přistoupit s ohledem na dlouhodobý vývoj situace na trhu práce," říká mluvčí MPSV Táňa Kozelková. Resort nechce, aby v době ekonomické krize a rostoucí nezaměstnanosti cizinci zabírali místa Čechům.

Modrá i zelená karta

Naopak usnadnit cizincům přístup na trh práce mají zelené karty, které Česko zavedlo od roku 2009. Získat je můžou jen občané 12 států (například USA, Austrálie, Ukrajiny či Janponska). Zelených karet jsou tři typy, nejdelší platnost mají ty pro vysokoškoláky. Cizinci dostávají zároveň pracovní i pobytové vízum, zpočátku však nesmějí měnit zaměstnavatele. O karty je ale zatím malý zájem.

Kvůli získání vzdělaných a zkušených cizinců ze zemí mimo EU stát od začátku loňského roku zavedl také modré karty. Ty cizince opravňují k dlouhodobému pobytu v Česku a vydávají se na dva roky. Fungují i v ostatních zemích EU (o modrých kartách více zde).

Na odborníky s kvalitním vzděláním a zájmem se v Česku usadit od roku 2003 cílil i program MPSV Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Ti měli možnost získat v Česku trvalý pobyt za výrazně kratší dobu a v případě ztráty práce dostali čas na hledání dalšího zaměstnání. MPSV projekt na konci roku 2010 kvůli úsporám ukončilo.

Podle Čižinského ale chybí analýza, že tuzemští pracovníci na uvolněná místa skutečně nastoupí. Navíc prý také hrozí, že cizinci budou pracovat načerno.

Proč MPSV po několika týdnech své pokyny upravilo, není zcela jasné. Drábkův úřad pouze neurčitě uvedl, že lednový pokyn byl "přehodnocen s ohledem na možné ekonomické dopady a upraven s ohledem na situaci na trhu práce".

Pracovní povolení potřebují pouze cizinci, kteří mají v Česku dlouhodobý pobyt nad 90 dnů. O vydání povolení rozhodují úřady práce, maximálně je udělují na dva roky. Pracovní povolení nemusejí mít cizinci z členských států EU a jejich rodinní příslušníci, ani lidé ze zemí mimo Unii, kteří tu mají trvalý pobyt. 

Na konci loňského roku v Česku bylo zaměstnáno celkem 218 tisíc cizinců. Kromě zmíněných 37 tisíc lidí s povolením se dále jednalo o 26 tisíc lidí bez povinnosti pracovního povolení a téměř 155 tisíc občanů EU. Necelou polovinu všech zaměstnaných tvoří Slováci. Dalších 93 tisíc cizinců v Česku podniká. Mnozí z nich zvolili práci na živnostenský list poté, co přišli o možnost získat pracovní povolení.

Cizinci místní lidi z trhu práce nevytlačují, říká Špidla

Jejich udělování se totiž zpřísňuje již několik let. Zatímco v roce 2009 získalo povolení 73 tisíc cizinců, o rok později už jen 49 tisíc. Stát navíc od nového roku cizincům znemožnil získávat zaměstnání přes pracovní agentury (více zde).

Podle exšéfa MPSV Vladimíra Špidly (ČSSD) se ale zpřísňování udělování pracovních míjí účinkem a pracovnímu trhu nepomůže. "Cizinci jsou pro český pracovní trh důležití. Všude se ukazuje, že nevytlačují místní lidi. Nejúspěšnější země jako jsou USA, Austrálie, Německo či Švýcarsko na svém pracovním trhu zaměstnávají poměrně velký počet lidí odjinud," argumentuje bývalý eurokomisař.

Na důležitost cizinců pro český trh práce dlouhodobě upozorňuje také Svaz průmyslu a dopravy. Podle ředitelky zaměstnavatelské sekce Jitky Hejdukové jsou potřební především v oborech, v kterých je nedostatek domácích pracovníků. 

"Chybí tu obráběči, svářeči či mechanici. Systém vzdělávání neodpovídá potřebám trhu práce. Problematice zaměstnávání cizinců ze třetích zemí se dost věnujeme. Teď ve firmách připravujeme rozsáhlé dotazníkové šetření po aktuálních zkušenostech," říká.

Poptávka je ale po cizincích nejen v případech, kdy Češi práci neumí, ale i pokud ji dělat nechtějí. Samo ministerstvo zmínilo příklad firmy Bramko Semice, která v úvodu března sháněla 150 pomocných dělníků v rostlinné výrobě. Z více než 240 lidí, které oslovily úřady práce, se k náboru dostavilo 108 uchazečů. O práci projevilo zájem 33 lidí, ale nakonec nastoupili pouze čtyři z nich. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video