Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cizince čekají nová pravidla. Neprošel by ani praotec Čech, míní kritici

  18:28aktualizováno  18:28
Velmi vzrušená debata provází přípravu tří zákonů, které určí podmínky pro život cizinců v Česku. Podle neziskovek jsou nepřiměřeně přísné a složité. Například tvrdí, že velkou moc nad cizinci dostanou zpravodajské služby. Ministerstvo vnitra své návrhy hájí.

Některé neziskové organizace pracující s migranty kritizují chystaný cizinecký zákon. Na začátku července žádaly před budovou ministerstva vnitra jeho stažení. | foto: Matouš Hrdina, Člověk v tísni

Cizineckou legislativu tvoří zákon o volném pohybu občanů EU, zákon o ochraně státních hranic a zejména klíčový zákon o vstupu a pobytu cizinců, které jsou od května v připomínkovém řízení. Podle ministerstva budou jednodušší a přehlednější než stávající zákony, které prošly řadou novelizací a v mnohém již zastaraly.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty ale míní, že záměr se nepodařil a návrhy jsou naopak příliš rozsáhlé, komplikované a nepřehledné. Ministerstvu k nim zaslalo více než padesát stran připomínek. 

"Podle nás by se to mělo celé smést a udělat něco mnohem rozumnějšího a kratšího. Jedna nebo dvě úpravy to nevyřeší," řekl iDNES.cz Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům a předseda vládního Výboru pro práva cizinců.

Kritici zákonů také na začátku července před budovou ministerstva uspořádali happening, na kterém upozornili, že podle nového návrhu by povolení k pobytu pravděpodobně nedostali praotec Čech, Cyril a Metoděj či manželka T. G. Masaryka Charlotta. Petici proti návrhům zákonů podepsalo téměř 2 800 lidí. Výhrady k nim má i kancelář ombudsmana.

Rozhodnutí tajných služeb nepůjde zvrátit

Kritikům například vadí, že při rozhodování o pobytu cizinců budou mít zpravodajské služby právo veta. Pokud pobyt zamítnou, žadatel se nedozví důvod a nebude se ani moci bránit u soudu. "U tohoto se bojíme, že bude docházet ke korupci a že tajné služby budou po cizincích vynucovat spolupráci, což se už běžně děje při žádostech o udělení občanství," říká Rozumek.

Podle ministerstva je ale zapojení zpravodajských služeb nutné z bezpečnostních důvodů. "Naprostá většina cizinců jsou poctiví a slušní lidé, ale nástroj k zamezení vstupu a pobytu těch jedinců, kteří představují ohrožení nejzákladnějších demokratických hodnot, jež Česká republika zastává, je třeba," reaguje resort na připomínky neziskovek s tím, že o této věci je připraven dále diskutovat.

Cizinci v České republice

Podle údajů ministerstva vnitra v Česku k letošnímu 31. květnu pobývalo 215 269 lidí s dlouhodobým pobytem nad 90 dní a 222 800 osob s trvalým pobytem. K jeho získání je zde nutné žít minimálně pět let či prokázat dobrou znalost češtiny. Po pěti letech trvalého pobytu lze žádat o české občanství. Nejvíce cizinců do Česka přijíždí  z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. 

Nezisková sdružení upozorňují i na to, že například Ukrajinka, která má za manžela Čecha, by tu po schválení změn byla paradoxně v horším právním postavení, než kdyby měla za muže v Česku žijícího Slováka (ten je totiž pod ochranou práva EU). Pozastavují se i nad tím, že čtyřčlenná rodina by při žádosti o pobyt musela prokázat čistý měsíční příjem minimálně 28 600 korun. Ministerstvo ale podotýká, že nyní je to ještě o pár set korun víc.

Resort nesouhlasí ani s výtkou, že cizinci z členských států Evropské unie, včetně například vrcholných manažerů, budou muset žádat o povolení k pobytu delšímu než tři měsíce. "Nová právní úprava pouze počítá se zavedením povinného potvrzení o přechodném pobytu občanů EU, které však v žádném případě není povolením k pobytu," uvádí ministerstvo. Cizincům by prý při porušení této povinnosti nehrozila detence (zbavení osobní svobody), jak uváděla sdružení, ale jen pokuta v maximální výši tři tisíce korun.

Cizinci na začátku projdou adaptačně-integračním kurzem

Nevládní organizace poukazují i na zhoršení postavení cizinců s trvalým pobytem. Zatímco nyní může být zrušen kvůli závažnému deliktu, v budoucnu by k tomu údajně stačily i nedoplatky na daních či pojistném. Ke zjištění případných nesrovnalostí má ministerstvu pomoci přístup do databází správy sociálního zabezpečení nebo finančních úřadů.

Ministerstvo připouští, že přísnější podmínky než dosud budou muset splnit cizinci, kteří do Česka přijedou kvůli podnikání. Naopak se zmírní požadavky pro vysoce kvalifikované zaměstnance, což potvrzují i kritici chystaných norem. Všechny nově příchozí cizince povinně čeká adaptačně-integrační kurz. Zvažuje se také vznik Cizineckého správního úřadu, který by o pobytu cizinců rozhodoval.

Zákony jsou obsáhlé kvůli Unii

O připomínkách neziskovek se již jednalo ve zmíněném Výboru pro práva cizinců, kde mají zastoupení státní úřady i nevládní organizace. "Ministerstvo na tomto zasedání jednotlivé připomínky komentovalo a vysvětlovalo. V rámci této diskuse avizovalo i další debatu nad některými instituty, která bude probíhat," řekl iDNES.cz Břetislav Oliva z tiskového odboru.

Zatím není jasné, kdy a v jaké podobě začnou zákony platit. Kabinet je měl podle původních plánů dostat letos, ministerstvo ale požádalo Legislativní radu vlády, aby se s nimi počkalo až na rok 2014. "Účinnost zákonů byla nastavena na šest měsíců po schválení. Jak dlouho bude trvat legislativní proces, nelze v současné době předjímat," uvedl Oliva.

Obsáhlost norem resort zdůvodňuje tím, že se Česko musí řídit cizineckou legislativou Evropské unie.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.