Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Číňané zfušovali opravu slavné zdi. Velkolepý skvost zalili betonem

  15:53aktualizováno  15:53
Rekonstrukce jednoho z úseků Velké čínské zdi skončila fiaskem. Zchátralá část majestátního opevnění přišla o zbytky cimbuří, dělníci vrchol zdi zarovnali a vyplnili ji betonem. Místní si teď stěžují na odliv turistů. Ruiny zdi přitahovaly malíře a fotografy, ti se však „opravenému“ úseku obloukem vyhýbají.

Neodborný pokus o opravu jednoho z odlehlých a zchátralých úseků Velké čínské zdi začal už v roce 2014. Rekonstrukci nařídily úřady v okrese Suej-čung, který leží asi 300 kilometrů na východ od Pekingu. Úředníci se báli o bezpečnost lidí. Tato část opevnění je sice pro veřejnost nepřístupná, turisty přesto lákala. Při návštěvě jim hrozilo vážné zranění od padajícího kamení.

Fotogalerie

Dělníci si však s rekonstrukcí památky zařazené na seznam světového kulturního dědictví UNESCO nevěděli rady, na důkladnou restauraci navíc zřejmě neměli ani prostředky.

Pod jejich rukama nakonec ze zchátralého opevnění zmizely poslední zbytky cimbuří a nahradila je jednolitá plocha zpevněná bílým betonem.

„Pokus o rekonstrukci dopadl velmi špatně. Narušil původní vzhled Velké čínské zdi a sebral lidem část jejich historie. Místní vláda měla sice dobré úmysly a snažila se kamennou zeď obnovit, ale výsledek je přesně opačný,“ uvedl pro televizi CNN Tung Jao-chuej, zástupce ředitele čínské Společnosti pro Velkou čínskou zeď.

„Mí hosté si také stěžují. Spousta z nich jsou nadšenci do fotografování nebo studenti výtvarného umění. Sem se už nikdy nevrátí,“ řekla magazínu Time šedesátiletá paní Jü, která nedaleko zdi provozuje malý penzion.

Velká zeď je nejvyhledávanějším turistickým lákadlem Číny.
Některé úseky Velké čínské zdi připomínají spíše ruinu než velkolepé opevnění.

Jako předkové. Zdi se v Číně staví i z rozvařené rýže

Nečekaný výsledek rekonstrukce některým Číňanům připomněl plány, které měla s Velkou čínskou zdí ve třicátých letech tehdejší vláda. Urbanisté nacionalistického Kuomintangu zvažovali, že by se opevnění dalo přestavět na dálnici. Peking by snadno propojila s provinciemi Kan-su, Šen-si a Šan-si.

Rýže jako pojivo při rekonstrukci hradeb.

Rýže jako pojivo při rekonstrukci hradeb.

Z úvah nakonec sešlo. Nově zarovnaný povrch zdi však podle některých kritiků více než cokoli jiného připomíná právě silnici. Tung Jao-chuej považuje zfušovanou rekonstrukci za jasný signál, že by se o údržbu největší stavby, kterou kdy lidstvo vytvořilo, měla důsledně starat centrální vláda v Pekingu.

Nelze totiž říci, že by Číňané údržbu svého historického dědictví obecně zanedbávali. Když například půlmilionové město Si-čchang letos na jaře rekonstruovalo staré městské hradby, památkáři dělníkům nařídili důsledně lpět na původních stavebních postupech z doby před tisícem let. Jako pojivo museli použít 50 tun rýže, kterou rozvařili v kotlích přímo pod hradbami.

Velkou čínskou zeď nechala v podobě, jakou znají dnešní turisté, zbudovat dynastie Ming. Výstavba opevnění, které i s odbočkami dosahuje délky bezmála 8 900 kilometrů, probíhala od 14. až do 17. století. Na některých místech je přerušená, jinde se naopak táhne hned v několika liniích. Podobná opevnění budovaly i další čínské dynastie, často však jen ze dřeva či hlíny.

Čínu měla zeď chránit zejména před kočovnými nájezdníky ze sousedního Mongolska. Součástí zdi byly i hlídkové věže, zbrojnice a kasárny. Jejich posádky se na dálku dorozumívaly kouřovými signály.

Na seznamu světového dědictví UNESCO figuruje od roku 1987, o dvacet let později byla v celosvětové anketě vybrána mezi sedm novodobých divů světa. Část zdi Číňané restaurovali a otevřeli turistům, v odlehlých oblastech ovšem chátrá a místní ji často rozebírají jako stavební materiál.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.