Nejen Václav Havel vidí Čečensko jeden z nejhorších konfliktů počátku 21. století. Ilustrační foto.

Nejen Václav Havel vidí Čečensko jeden z nejhorších konfliktů počátku 21. století. Ilustrační foto. | foto: Dalibor Puchta, iDNES.cz

Nezavírejme nad činy Ruska oči

  • 98
Čečensko je od zbytku světa odděleno těžkou oponou, kterou se nestrannému pozorovateli podaří jen stěží proniknout. Kolik mrtvých bylo mezi civilisty za deset let války? Podle nevládních organizací 100 až 300 tisíc, tedy každý desátý až každý čtvrtý.

Kolik voličů se zúčastnilo voleb v listopadu 2005? Podle ruských vládních zdrojů 60–80 procent. Podle nezávislých pozorovatelů dvacet procent.

Mlha, která obestírá tuto část Kavkazu, znemožňuje jakékoliv číselné vyjádření spouště, kterou nelítostný konflikt napáchal.

Nic neomlouvá mlčení
Cenzura nezakryje hrůzy. Před našima očima bylo srovnáno se zemí hlavní město (Groznyj, 400 tisíc obyvatel) – to je poprvé od roku 1944, kdy Hitler potrestal Varšavu. Takovou nelidskost nepřekryje ani nálepka boje proti terorismu. Štáb ruské armády předstírá boj proti hrstce teroristů, jejíž stavy odhaduje mezi 700 a 2000 bojovníků.

Co bychom řekli, kdyby se britská vláda rozhodla bombardovat Belfast nebo španělská vláda Bilbao pod záminkou zničení IRA nebo ETA? Ticho celého světa je vodou na mlýn plenitelům Grozného a dalších čečenských měst a vesnic.

Copak si čečenské ženy, děti a civilisté zaslouží méně respektu než zbytek lidstva? Jsou ještě považováni za lidské bytosti? Nic neomlouvá naše globální mlčení.

1. Jde o naši nejzákladnější mravnost. Jak se můžeme smířit se znásilňováním dívek unesených okupačními jednotkami nebo jejich milicemi? Proč trpíme zabíjení dětí, unášení chlapců, kteří jsou mučeni a živí nebo mrtví prodáni zpět svým rodinám? A co "filtrační tábory"? A co "lidské pochodně"? A co exemplárně zničené vesnice? Několik odvážných nevládních organizací a ruských i západních novinářů přináší svědectví o nesčetných zločinech. Nebudeme moci říct "my jsme to nevěděli".

2. Jde o základní princip demokracií a civilizovaných států: právo civilistů na život, povinnost ochrany nevinných, vdov a sirotků. Mezinárodní smlouvy a Charta OSN jsou závazné. Právo národů na sebeurčení neznamená právo vládců volně disponovat s osudy lidí.

3. Jde o boj proti terorismu. Kdo si ještě nevšiml, že ruská armáda hraje roli hasiče-pyromana? Deset let potlačování ve velkém měřítku zdaleka oheň terorismu neuhasilo – naopak, oheň se šíří dál, překonává hranice, zaplavuje Severní Kavkaz a z bojovníků dělá bestie.

4. Jde o politický realismus a o zdravý rozum. Jak dlouho budeme přehlížet skutečnost, že ruská vláda poukazováním na strašáka "čečenského terorismu" likviduje svobody nabyté při rozpadu sovětského impéria? Převzetí moci nad médii, zákony proti nevládním organizacím, posílení "vertikály moci": válka kamufluje a motivuje znovunastolení centrální moci bez omezení, jinými slovy: válka zastírá návrat k autokracii.

Obdiv k ruské kultuře nestačí
Války v Čečensku trvají už tři sta let. Za cara to byly kruté koloniální války, za Stalina hraničily s genocidou, když deportoval celou populaci, z níž třetina nepřežila transport do gulagů. Dnes můžeme s ohledem na poměr mrtvých a na krutost použitých prostředků mluvit o nejhorším konfliktu začátku 21. století.

Jelikož odmítáme dobrodružství kolonialismu a vyhlazování, jelikož obdivujeme ruskou kulturu a věříme ve schopnost Ruska rozvinout se v budoucí demokracii, jelikož se domníváme, že terorismus musí být potrestán, ať už je dílem bezstátních skupin nebo státních armád, žádáme, aby čečenskou otázku již nehalilo úslužné mlčení.

Musíme ruské vládě pomoci vymanit se z pasti, ve které se zmítá a ohrožuje tak Čečence, Rusy i nás. Zdá se nám nepřijatelné, aby na příštím summitu skupiny G8, který se má konat v červnu v Rusku, byla čečenská otázka vypuštěna z jednání a nebyla předmětem veřejných diskusí. Bez ohledu na různorodost našich názorů v otázce samostatnosti Čečenska jsme všichni znepokojeni děsivou válkou bez konce.

Autoři

VÁCLAV HAVEL bývalý český prezident
ANDRÉ GLÜCKSMANN francouzský filozof
HASAN IBN TALÁL jordánský princ
FREDERIK DE KLERK exprezident Jihoafrické republiky
MARY ROBINSONOVÁ bývalá prezidentka Irska
YOHEI SASAKAWA předseda Nippon Foundation
KAREL SCHWARZENBERG český senátor
GEORGE SOROS americký finančník a filantrop
DESMOND TUTU nositel Nobelovy ceny míru
© Project Syndicate

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue