Odborníci vývoj ve městě spojují s počátkem jarní sezony, kdy se více rozjíždějí stavební práce, firmy najímají dělníky a začíná i turistická sezona.
Některá z míst však nejsou příliš dobře placená. Například zaměstnanci restaurací a hotelů mají měsíční mzdu nižší než průměrní Pražané. Zatímco ve městě přesahuje mzda osmnáct tisíc korun, v pohostinství je to o pět tisíc méně, tedy zhruba třináct tisíc korun.
Velmi málo, necelých deset tisíc korun, si podle statistiků vydělávají i zaměstnanci jiných služeb, například v opravnách nebo čistírnách oděvů. Naopak kolem třiceti tisíc korun měsíčně dostávají bankéři a obchodníci s nemovitostmi.
Platy se výrazně liší
Nejvyšší měsíční mzdu v Praze dostávají zaměstnanci bank a pojišťoven a zpracovatelé dat. Jejich průměrný výdělek se vloni překročil částku třicet tisíc korun. Průměrná mzda v metropoli činila vloni osmnáct tisíc čtyři sta korun. Pod touto hranicí zůstali tradičně ti, kteří jsou zaměstnaní ve zdravotnictví, školství, ale i pracovníci v dopravě. Naopak lépe honorovaní než průměrní Pražané jsou zaměstnanci stavebních podniků, úplně nejvyšší plat dostávají bankéři, pracovníci pojišťoven a obchodníci s nemovitostmi.
| Mzdy v Praze |
|
nejvyšší jsou ve: nejnižší jsou v: |
Podle statistických údajů mají jedny z nejmenších mezd lidé pracující v pražských restauracích a hotelech. Vloni jen mírně jejich měsíční plat překročil třináct tisíc korun. Tato částka zjištěná statistickými průzkumy ovšem nemusí odpovídat skutečnosti. "V tomto případě mají obvykle zaměstnanci ve smlouvě nízký plat a dostávají peníze bokem nebo si přivydělají spropitným," upozornil Tomáš Navrátil, ekonomický analytik ze společnosti Venture Investors.
Takové dohody nemají statistici doložené, ale také o nich vědí. Nevýhodný je takový systém pro lidi v předdůchodovém věku. "Setkala jsem se s tím, že když se starší člověk ucházel o práci, nepřistoupil na takovou smlouvu a chtěl do ní zapsat celý plat, aby pak nebyl ošizen při výpočtu starobního důchodu, tak ho nepřijali," uvedla Bondyová.
Obdobná odlišnost může vzniknout i ve stavebnictví, kde si Pražané vydělávají téměř devatenáct tisíc hrubého měsíčně. Tam mnohdy zaměstnavatelé chtějí, aby člověk pracoval na vlastní živnostenský list. Pak podnik nemusí za takového pracovníka platit například zdravotní a sociální pojištění.
Podle statistických údajů mají úplně nejvyšší měsíční mzdu v Praze zaměstnanci, kteří zpracovávají data. Jejich plat vloni překročil třicet osm tisíc měsíčně. Na opačném pólu jsou lidé pracující ve veřejných službách. Méně než deset tisíc berou vrátní, kadeřníci nebo spiritisti, ale podle statistiků také zaměstnanci saun nebo solárií.
Na nízké mzdy si stěžují zaměstnanci školství a zdravotnictví a státní pracovníci, kteří berou méně než průměrní Pražané. Ovšem rozhodně se k podceněným neřadí například dva tisíce úředníků pražského magistrátu. Těm se od března letošního roku zvýšil plat o pět set korun a přesáhl čtyřiadvacet tisíc. Celorepublikový průměr převyšuje o více než devět tisíc korun.
Nezaměstnanost v Praze by měla dál klesat
V metropoli je bez práce přes dvaadvacet tisíc lidí. Praha si tak už několik let drží nejnižší hodnoty z celé republiky. Oproti loňskému březnu sice nepatrně nezaměstnanost vzrostla, ovšem ve srovnání s minulým měsícem je na tom město zase o trochu lépe. Na konci března činila míra nezaměstnanosti tři a půl procenta.
| Nezaměstnanost v městských částech - Praha 1 2,4 % - Praha 2 3,1 % - Praha 3 4,9 % - Praha 4 3,7 % - Praha 5 2,9 % - Praha 6 2,5 % - Praha 7 4,6 % - Praha 8 3,9 % - Praha 9 4,5 % - Praha 10 2,9 % Zdroj: Úřad práce |
Další lokalitou, kde je vyšší počet lidí bez práce, je sedmá městská část. "To je zřejmě tím, že se tato městská část pomalu vylidňuje. Odcházejí lidé, kteří se o sebe umějí dobře postarat, a naopak zůstávají ti, kteří práci hůř hledají," domnívá se Vacíková. Naopak k částem, kde je nezaměstnanost nižší než celoměstský průměr, patří první a pátý pražský obvod.
Celkový vývoj nezaměstnanosti v Praze označují odborníci jako dlouhodobě ustálený. "Nejsou důvody, proč by se měl tento ukazatel některým směrem výrazně vychýlit," uvedl ekonomický analytik Tomáš Navrátil ze společnosti Venture Investors.
Všechny významnější pražské společnosti už jsou podle Tomáše Navrátila stabilizované a žádné z nich nehrozí krach, a tedy ani velké propouštění. "Změny je možné očekávat například v souvislosti s privatizací velkých společností, jako je třeba Český Telecom. V takovém případě většinou nový vlastník sáhne k propouštění, aby zvýšil produktivitu práce. Ale v případě Telecomu už takové kroky zřejmě příliš nehrozí, protože už jeho současné vedení mírně propouštělo," uvedl analytik Navrátil.
Tradičně se mezi nezaměstnanými hromadí lidé se změněnou pracovní schopností a absolventi škol.
Z dvaadvaceti tisíc obyvatel hlavního města, kteří nemají práci, jsou jich tři tisíce s pracovním omezením kvůli zdraví. Polovinu tvoří mladí lidé bez pracovní praxe, především absolventi škol a učebních oborů.V nejbližší době očekávají odborníci, že by se nezaměstnanost v Praze mohla opět mírně snížit díky stavebnictví a turistickému ruchu. Oba obory v tuto dobu najímají sezonní pracovníky.
