Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nezaměstnaní, kteří přijmou veřejně prospěšnou práci, si polepší

  14:40aktualizováno  14:40
Lidé, kteří jsou dlouhodobě bez práce, by si mohli finančně polepšit. A to když přijmou veřejně prospěšnou práci pro obec, třeba při údržbě komunikací, veřejných prostranství či městské zeleně. Ani jeden z poslanců nebyl v pátek proti zkrácenému projednání návrhu, aby mohla být novela zákona o pomoci v hmotné nouzi schválena již na počátku května.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

„Podpoříme to, aby naši spoluobčané, kteří dlouhodobě nepracují, neztráceli pracovní návyky a i většinová společnost, která každodenně pracuje, bude vidět snahu státu vrátit občany do pracovního procesu a zařídit, aby nežili na úkor ostatních,“ řekl při obhajobě návrhu senátor Miloš Vystrčil z ODS.

Zvýhodněni by byli ti uchazeči o zaměstnání, kteří by byli ochotni odpracovat aspoň 20 hodin veřejné služby měsíčně. Budou si moci k existenčnímu minimu přivydělat další částku. Jejich rozhodnutí bude dobrovolné.

Dříve mohly úřady práce nezaměstnané posílat na veřejnou službu pod hrozbou sankcí, že jinak přijdou o podporu a budou si muset platit i pojištění. Ústavní soud tuto část reformy vlády Petra Nečase zrušil. Veřejná služba ale zrušena nebyla.

Klíčové je zachování pracovních návyků lidí bez práce

Návrh podpořila poslankyně Jana Pastuchová z hnutí ANO. „Jsem osobně dlouhodobým zastáncem návrhu veřejné služby v podobě, která tady už jednou byla, tedy s finanční motivací, ale samozřejmě na dobrovolné bázi. Vedla jsem na toto téma diskusi s mnoha starosty a dalšími představiteli měst a obcí, kteří po veřejné službě přímo volají,“ řekla Pastuchová. Za zásadní moment považuje zachování pracovních návyků u lidí, kteří nemohou dlouhodobě najít práci a přitom jsou způsobilí pracovat.

Pastuchová navrhla, aby nejméně 35 procent a nejvýše 65 procent přiznaného příspěvku na živobytí bylo lidem v nouzi vypláceno formou poukázek na zboží, aby dávky neskončily například v hracích automatech nebo je nezaměstnaný nemohl utratit za alkohol a cigarety.

Lidem, kteří by přijali veřejnou službu, by mohly být hrazeny náklady na dopravu, které by s veřejnou službou měli, až 300 korun měsíčně. Zuzana Kailová z ČSSD přišla v pátek s tím, že by mělo být odstupňované finanční ohodnocení nezaměstnaných, kteří přijmou veřejnou službu při 20, 30 či 40 hodinách měsíčně. A po jejích slovech část Sněmovny, včetně ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, zatleskala.

„Kdo bere pomoc od státu, neboli od ostatních daňových poplatníků a od společnosti, a může pracovat, ten pracovat má,“ řekl k návrhu předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Vyjádřil přání, aby Sněmovna návrh neodkládala a rychle ho schválila, čemuž pak přitakali jeho kolegové tím, že nikdo nebyl proti zrychlenému schvalování zákona. Ze 113 přítomných poslankyň bylo pro zkrácené jednání 108, nikdo proti.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.