Skutkový stav:
JŠ, který se neúčastnil shromáždění a nedopustil se žádného protiprávního jednání, byl požádán policistou v civilu o prokázání totožnosti. Policie odůvodnila svůj požadavek odkazem na zákon o policii. Podle JŠ ale nebyly podmínky pro perlustraci podle zákona naplněny, žádost neodůvodněna a odmítl tudíž totožnost prokázat Na opětovný dotaz o důvodu perlustrace mu bylo sděleno, že v okolí místa perlustrace (na Palackého náměstí) „je páchána trestná činnost“. Na otázku o jakou trestnou činnost se jedná, nedostal odpověď.
Poté byl přinucen jet (policejním vozem) s doprovodem policisty na policejní služebnu Vyšehradská 20. V čekárně policejní stanice byl policistou č. 304884 požádán o prokázání totožnosti. JŠ nabídl předložení jiného dokladu totožnosti – cestovního pasu. Současně podmínil prokázání totožnosti zápisem o provedení tohoto úkonu. To ale bylo policisty odmítnuto s tím, že pokud bude požadovat zápis, bude předveden. JŠ s tímto řešením souhlasil a byl vtažen z čekárny do služebních prostor stanice, hrubě opřen o dveře a byla mu provedena osobní prohlídka (obsah kapes, peněženky apod.), byly mu prohledány věci. Poté mu bylo zakázáno zvednout jeho zvonící mobilní telefon, s tím „že by mohlo jít o iniciační zařízení výbušniny“. Cestovní pas a občanský průkaz nalezené v peněžence JŠ si policista ponechal a JŠ vykázal do čekárny, kde čekal asi 10 minut. Poté mu byly vráceny doklady a vyzván k opuštění stanice. Navzdory žádosti nebyl JŠ vydán žádný opis záznamu o předvedení ani o provedení prohlídky. Policisté pouze tvrdili, že o předvedení byl pořízen zápis v knize předvedení. Při opouštění služebny byl jinými policisty z jedoucího služebního vozu vyfotografován.
Právní rozbor:
Žádost policisty o prokázání totožnosti neměla oporu v zákoně, neboť nebyla naplněna ani jedna z podmínek, kdy je možné prokázání totožnosti požadovat (§ 13 zákona č. 283/1991 Sb., o Polici ČR). Lze uvést, že i kdyby byl některý z důvodů v § 13 policejního zákona dán, musí jej policista konkrétně sdělit, nikoli odkázat na příslušné ustanovení zákona (naprosto nepřijatelný je tedy odkaz na celý policejní zákon). V tomto světle je tedy následné předvedení ke zjištění totožnosti na policejní služebnu rovněž nezákonné. Důvodem předvedení může být pouze odmítnutí prokázání totožnosti v případech oprávněné policejní žádosti (existuje přímý odkaz v zákonném ustanovení). V případě, kdy jde o překročení kompetencí policisty (exces) pochopitelně nemůže dát odmítnutí prokázání totožnosti důvod k předvedení v souladu se zákonem.
Pro úplnost lze dodat, že posléze policistou uvedený důvod „páchání trestné činnosti v okolí“ (tedy důvod podle §13 odst. 2 písm. f)) byl zjevně zástupný a nedošlo k jeho naplnění. Pro ověření (ne)existence tohoto důvodu si lze vyžádat evidenci policie o trestných činech v uvedené době na daném místě.
Hrubé nakládání s JŠ v prostorách stanice lze hodnotit jako porušení zejména § 6 odst. 1 policejního zákona, podle kterého je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a dbát, aby zásah do práv a svobod osob nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním úkonem. Podle výpovědi JŠ nekladl žádnému z policistů sebemenší fyzický odpor a pouze žádal právní zdůvodnění jejich jednání.
Stejně tak lze prohlídku JŠ hodnotit jako exces ze zákonných mezí oprávnění policistů a tedy porušení § 6 odst. 1, kdy policisté mají při předvedení právo zjišťovat nemá-li u sebe osoba zbraň a pouze za tímto účelem provádět prohlídku. Prohlídka peněženky zcela zřejmě nemůže posloužit ke zjištění držení zbraně předvedeným.
Ani příkaz nezvedat v prostorách policejní stanice zvonící mobilní telefon JŠ nemá oporu v zákoně a jako takový je svévolnou šikanou JŠ. Důvod uvedený policistou k tomuto příkazu je zjevně zcela absurdní, neboť v případě podezření na možné ovládání výbušniny JŠ by měli policisté zákonnou povinnost a bezpochyby i podle vnitřních služebních předpisů postupovat zcela jinak, než nechat takovou osobu ve veřejných prostorách obsazené policejní služebny.
Pořízení obrazových záznamů policisty z vozu je rovněž mimo zákonné meze; JŠ prokázal svou totožnost dostatečným způsobem a tedy není důvod pořizovat jeho obrazové záznamy. Policie má právo fotografovat osobu pouze v případě, že není schopna zjistit její totožnost (§ 13 odst. 6).
Co lze dělat:
JŠ může žádat vydání opisu záznamu o předvedení na základě zákona o svobodném přístupu k informacím (z č.106/1999Sb.)
JŠ může podat stížnost na výše popsané nezákonné jednání; v úvahu přichází rovněž trestní oznámení na omezování osobní svobody ( § 231 trestního zákona) na neznámého pachatele
(kriminalisty, jehož služební číslo se nepodařilo zjistit, neboť služební průkaz ukázal jen zběžně. K dispozici má JŠ jeho fotografii, podle které jej lze bez problémů identifikovat).
Dále se může dožadovat likvidace neoprávněně získaných osobních údajů tj. jeho fotografií.
