Ve středu tento návrh odhlasovali členové rozpočtového výboru, který je sice teprve prvním parlamentním orgánem pro posuzování zákonů o státních financích, v mnohém je však vodítkem pro další hlasování.
Návrh sociálního demokrata Jiřího Václavka podpořili ve výboru členové všech stran. Pokud návrh schválí celá sněmovna, řadový poslanec by ke svému platu dostal od ledna navíc kolem 1500 korun, záleží na funkci ve sněmovně. Jiní ústavní činitelé by dostali přidáno několik tisíc.
Státní pokladnu by to příští rok podle propočtů ministerstva práce stálo navíc kolem půl miliardy korun. Zmrazení platů je přitom součástí rozpočtové reformy, u které vláda nechtěla připustit takové změny, které by příští rozpočet ovlivnily.
Základní plat poslance bez náhrad na cestování a bydlení činí dnes 46 500 korun. "Zvedne se to, ale malinko, a pak se to teprve na tři roky zabetonuje," hájí svůj návrh Václavek. "Zvyšují se platy všude," dodává poslanec - tři dny před další odborářskou demonstrací, svolanou mimo jiné kvůli vyšším platům ve školství či zdravotnictví.
"Naše stanovisko je negativní, protože je to v rozporu s cílem opatření," uvedl ke změně náměstek ministra práce Petr Šimerka, který ve výboru obhajoval původní návrh. Ten měl zmrazit platy ústavních činitelů na dnešní úrovni až do konce řádného funkčního období současné vlády.
