Vzhledem k tomu, že přišla s nabídkou první, mohla si vybírat. Volba padla na 64. až 69. patro.
Kdo si dělal zálusk na tuto strategickou polohu, má už smůlu. Zdaleka totiž nejde jen o pěkný výhled na Manhattan či sochu Svobody. Ten si užijí spíše nájemníci směřující do vyšších pater 541 metrů vysoké prosklené budovy.
Daleko atraktivnější je totiž vnitřní struktura budovy. Čtyřiašedesáté poschodí je v plánech zakresleno jako druhé foyer, které bude přestupní stanicí z expresních nonstop výtahů. Kdo se tedy bude chtít dopravit do jiných pater než do těch posledních, jež budou patřit restauračnímu a vyhlídkovému sektoru, bude muset přestoupit do zastávkových výtahů. A zvýšený provoz je to, co známou čínskou realitní kancelář tolik přitahuje. 
Podle vedoucího projektu Xue Ya nepůjde jen o obchody. "17 tisíc metrů čtverečních, které jsme nájemní smlouvou získali, bude sloužit napůl i jako kulturní a ekonomické informační středisko k propagaci čínských podnikatelských subjektů," zdůraznil americkému tisku Xue Ya.
Čínské firmě, jak se zdá, nevadí ani nejdražší nájem, který za exkluzivní polohu činí ročně 861 dolarů za metr čtvereční. Náklady na něj se tak firmě Vantone ročně vyšplhají na 15 156 600 dolarů, což je velmi úctyhodná suma. V korunách skoro čtvrt miliardy.
Firma Porth Authority, která za stavbu zodpovídá, prvního nájemníka velmi vítá. "Pronájem pekingské firmě Vantone je slibným začátkem, který nám bezesporu pomůže získat další potenciální klienty pro zbylých 223 tisíc metrů čtverečních plochy," pochvaloval si před novináři dohodu Christopher O. Ward, výkonný ředitel firmy Porth Authority.
Než se ale první i poslední nájemník do Věže svobody vskutku nastěhují, ještě chvíli potrvá. Podle plánu by však štíhlý nepravidelný osmihran se 124 metrů dlouhou anténou měl v roce 2011 začít sloužit plánovaným účelům. Zda se termín podaří dodržet, zatím nelze odhadnout. V každém případě však práce na základech již začaly. Do 55metrové vrstvy betonu odolného proti bombovým útokům se zalévají speciální ocelové trámy.
Jasno je v případě Věže svobody už i o transportních systémech. Dosud největší kontrakt v dějinách – na jedenasedmdesát výtahů a devět eskalátorů za 150 milionů dolarů – získal známý gigant z německého Düsseldorfu, firma ThysenKrupp. O budoucích šesti expresních výtazích se dokonce mluví jako o technické špičce. Ke svému provozu totiž nepotřebují žádnou strojovnu. 
Finanční výdaje na výstavbu Věže svobody se podle posledních propočtů vyšplhaly již na 3 miliardy dolarů, na oplátku má však být dominanta "Velkého jablka" úsporná a ekologická ve svém provozu. Veškeré vnitřní vybavení bude vyrobeno z recyklovatelných materiálů. Energie pro provoz 108 pater vysoké budovy bude pocházet ze slunečních a větrných zdrojů a ke chlazení a vytápění bude maximálně využívána dešťová voda. Prosklení budovy bude zase zaručovat dostatek denního světla, a tím současně i minimalizaci užívání osvětlovacích těles.
Na rozdíl od předchozích dvojčat je ve stavebních plánech věnováno maximum pozornosti bezpečnosti budovy a především jejího budoucího osazenstva. Ve sklepních prostorech opět pod vrstvou odolného betonu bude pracovat vlastní elektrárna a úniková schodiště mrakodrapu budou neobvykle široká.
Zda o bezpečnosti budou přesvědčeni i zaměstnanci, jejichž firmy se do osmdesáti administrativních pater za tři roky nastěhují, lze říci jen obtížně. 
Vzhledem k faktu, že v dubnu letošního roku bezdomovec Max Fleming našel tajné plány budoucí věže v popelnici newyorské čtvrti Soho, vzala propagovaná bezpečnost trochu zasvé.
Zbývá jen doufat, že byl Fleming na místě nálezu dřív než Usáma bin Ládin, jak palcovými titulky oznamoval s nadsázkou deník New York Post, a že obavy ze zneužití plánů zůstanou jen v rovině černého humoru.
