V hlavním městě USA skoro 65 procent voličů podpořilo opatření, které dospělým umožní držet až 57 gramů marihuany pro osobní potřebu a pěstovat doma až šest rostlin konopí. Washingtonský návrh nepovoluje maloobchodní prodej marihuany. Legalizaci marihuany v oblasti Washingtonu požadovalo uskupení Iniciativa 71. Mnoho hlasujících, kteří se v úterý vypravili k volbám, spojovali svou podporu této kampani s tím, co nazývali sociální spravedlností. Legalizace podle nich ukončí zatýkání a diskriminaci uživatelů marihuany, především černošských mladíků, napsal list The Washington Post.
Pro legální užívání marihuany se vyslovili i hlasující v Oregonu a na Aljašce, kde by rovněž měla být zavedena síť regulovaných obchodů s konopím podobných těm, které po volbách v roce 2012 již fungují v Coloradu a ve státu Washington.
Marihuana přišla na přetřes i na Floridě, kde se rozhodovalo o tom, zda zde bude legální používat takzvanou léčebnou marihuanu. Příslušný pozměňovací návrh floridské ústavy však voliči podle předběžných výpočtů televize CNN těsně odmítli.
V referendu se rozhodovalo i o alkoholu a potratech
V Arkansasu se v referendu rozhodovalo o tom, zda místní obce budou mít nadále právo určovat, zda povolí prodej alkoholu. Voliči se v úterý vyslovili pro změnu zákona, což poprvé od roku 1930 umožní prodej piva, vína i tvrdého alkoholu po celém státě bez rozdílu.
Ve třech amerických státech byla v referendu zvažována opatření, která by omezila možnost podstoupit potrat. Colorado zablokovalo dodatek k trestnímu zákonu, podle nějž by se o nenarozených dětech mluvilo jako o „osobách“. V Severní Dakotě byla podobně zablokována iniciativa, která měla zakotvit „nezadatelné právo na život“ v každém stupni vývoje člověka. Naopak v Tennessee byla schválena iniciativa, která umožní zákonodárcům změnit státní ustanovení týkající se potratů, včetně případů znásilnění, incestu či případů, v nichž je ohroženo zdraví matky.
V referendech v Illinois, Arkansasu, Nebrasce, Jižní Dakotě a na Aljašce voliči schválili zvýšení minimální mzdy. Prezident Barack Obama se snažil prosadit zvýšení minimální mzdy z 7,25 dolaru na hodinu na deset dolarů na hodinu snažil už dříve v Kongresu, ale nepodařilo se mu to. Zmíněné státy kromě Illinois (kde ale šlo o referendum nezávazné) navrhovaly zvýšení nižší - Arkansas a Jižní Dakota na 8,50 dolaru na hodinu, Nebraska na devět dolarů na hodinu a Aljaška na 9,75 dolaru. Podle kritiků byla hlavním důvodem referenda o minimální mzdě snaha o mobilizaci voličů s nízkými příjmy, kteří měli pomoci ke znovuzvolení demokratických kandidátů jako Marka Pryora v Arkansasu či Marka Begicha na Aljašce. Demokraté to však rezolutně popřeli.
