Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

New Orleans čekají po katastrofě ještě roky práce

  7:43aktualizováno  7:43
Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz - Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz - Katastrofa v podobě hurikánu Katrina, která zasáhla před rokem a půl New Orleans, si vyžádá ještě dlouhé roky nápravy. Přesvědčil se o tom i český prezident Václav Klaus, pro něhož se jedno z nejkrásnějších měst Severní Ameriky stalo druhou zastávkou na cestě po USA.

Do města se zatím vrátila jen asi polovina z původních jednoho a půl milionu obyvatel. | foto: Petr PravdaiDNES.cz

Poznáte to na ulici přímo v historickém centru města ve státě Louisiana, na předměstí St. Bernard, stejně jako při pouhém pohledu z letadla.

Slavná Francouzská čtvrť se už zase hemží turisty. A na rohu uliček Royal a Bienville se blyští nový vývěsní štít obchodu s pralinkami a dalšími suvenýry - "New Orleans Pralines".

Uvnitř se však návštěvník dozví, že otevřeli teprve před týdnem a na přání hodně štěstí noví majitelé odpovídají: "Díky, budeme ho potřebovat."

Hodně štěstí bude, zdá se, potřebovat celé New Orleans. A také hodně práce, systematické efektivní pomoci a neutuchající energie. Ne všeho se zatím dostává, i když se návštěvník potkává se snahou město zachránit a obnovit.

Město, kde se policisté bojí
Při přistávacím manévru Klausův vládní speciál míjí obrovské území, které připomíná válečnou zónu. Mnohé domy úplně zmizely - zůstal po nich jen vybetonovaný obdélník. Některé jsou polorozpadlé, jak je prožrala hniloba, jiné mají zborcenou střechu. Mezi tím trčí skládky a rumiště.

Podobné pohledy se pak nabízejí i při průjezdu některými částmi města. Jsou oblasti, kde jen sem tam najdete obnovený nebo nový dům. Celé obrovské zóny, kam se nevrátil život, nebo kde se život vede na hranici přežití a zákona.

Podle údajů encyklopedie Wikipedia i amerických médií se do velkého New Orleans vrátila zatím jen asi polovina obyvatel z původního milionu a půl.

Ostatní váhají, nebo se rozhodli žít jinde - už proto, že opakování katastrofy není vyloučeno. Hodně jich tu bydlelo v pronajatých domech a nemají důvod se vrátit do míst, kde je život k nežití. Ale nepůjdou tam bohužel ani noví nájemníci. A tak se tato místa stávají teritoriem, kde se daří jen těm, kteří se chtějí skrývat. A kam se prý v noci bojí i policisté.

V počtu vražd na tisíc obyvatel figuruje New Orleans na jednom z nejpřednějších míst v celých USA. Situace došla tak daleko, že starosta Ray Nagin zavedl v nekritičtějších částech města od letošního ledna noční kontrolní stanoviště. A strach z pohybu nočními ulicemi potvrzuje i česká studentka na Univerzitě New Orleans Julie Urbisová.

Je to začarovaný kruh. V polovybydleném městě s vysokou zločinností vázne obchod, když váznou obchody, nejsou ani peníze a když nejsou peníze...

Jako Fénix z popela
Ale nebylo by spravedlivé vidět jen bídu a zmar. New Orleans se zvedá jak boxer po tvrdém háku a chce bojovat.

Na některých místech postižených katastrofální povodní už stojí u poškozených domů mobilní karavany majitelů a na obnově se usilovně pracuje.

V kritických místech, kde protrženými hrázemi zaplavila voda z jezera Ponchartrin město, se staví nové sofistikované systémy s obrovskými výkonými pumpami a masivními zábranami, které mají předejít opakování tragédie.

U jednoho takového, na 17. Street Canal, se zastavil i Václav Klaus. Plukovník Jeff Bedey z Útvaru pro ochranu před hurikány, mu ukázal, jak budou nové zábrany řízené satelitem fungovat.

"Je to naše jediná šance. Chceme tímto systémem za 350 milionů dolarů předejít opakování katastrofy a zároveň přesvědčit obyvatele, že se mohou do New Orleans vrátit," řekl plukovník Bedey českým novinářům.

Klaus zdůraznil, že rozsah škod je obrovský. Zároveň však ocenil rozměr rekonstrukce. "V tom se máme ještě co učit," dodal.

Louisianská guvernérka Kathleen Babineaux Blanco přiznala při setkání s prezidentem, že obnova nepostupuje tak rychle, jak by si tu přáli. Lidem, kteří jsou nejvíce postiženi, se těžko vysvětluje, že se pro nápravu dělá hodně, když to přímo na sobě nepociťují.

"New Orleans nutně potřebuje rozvoj obchodování," uvedl český velvyslanec Petr Kolář. "Město má dlouhodobě nejnižší HDP na hlavu v celé Americe. Nejsou tu firmy, které by dávaly lidem dostatečně solidní a dobře placenou práci. Proto je jedním z hlavních úkolů získat investory. A zde by mohl být prostor pro české firmy. Třeba i proto, že v New Orleans dříve jezdily české tramvaje a že náš stát krátce po povodních poskytl finanční pomoc místní univerzitě."

Kam ještě míří prezident Klaus

Středa a čtvrtek
Birmingham a Montgomery, Alabama

Čtvrtek a pátek
Washington D.C. (setkání s viceprezidentem Cheneym)
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.