Nevšední pokusy squatterů

Holešovice - V domě v ulici Za Papírnou se pokoušejí o soužití regulérní nájemníci se squattery. Přestože zde existují problémy, funguje soužití tamních mladých rodin a squatterů bez větších konfliktů. Dům opravila radnice Prahy 7 na sociální byty, ubytovnu pro učitele, policisty a další potřebné profese, zčásti i jako ubytovnu pro neplatiče. Suterénní byt získal do pronájmu Jakub Polák, aktivista, často označovaný za jednoho z vůdců anarchistů. Problémy v domě vznikají kvůli využívání nebytových prostor v přízemí a suterénu. Ty má v pronájmu občanské sdružení Centrum svobodného vzdělávání.
Rozhovor se squatterem Polákem čtěte uvnitř.

"Radnice sice mladým nabízí nepříliš vysoké nájemné, ale zapomíná se zmínit, že přízemí a dvůr obývají squatteři! Proč nabízí radnice byty za nájemné, když squatteři si tam bydlí zadarmo?" ptá se Kamila Tušlová.

Dvůr domu z části skutečně připomíná staveniště. Příchozího vítá štěkotem volně pobíhající pes, kousek od improvizovaného ohniště se povaluje polorozpadlý rezavý bicykl. Místostarosta Prahy 7 Luboš Vayhel však tvrdí, že nájemníci se soužitím se squattery problém nemají. "Lidé jsou sice zděšení, když se tam stěhují, ale později si už nestěžují," prohlásil Vayhel. Vadí mu však, že squatteři provedli v domě nepovolené stavební úpravy. "Je tam přistavěná zídka, která by se mohla zřítit a někoho zranit. A nepovoleným odběrem elektřiny ze společných prostor vznikl stotisícový dluh."

I my jsme občané, říká Polák

Co říkáte na výtku, že užíváte prostory, za které neplatíte?
V těchto prostorách by nebydlel nikdo, to není ani čtvrtá kategorie. Takže tu bydlí lidé ochotní žít skromným životem. Nevyžadují, aby se o ně staral stát, nechtějí žádné sociální dávky, umějí přežívat v podstatně tvrdších podmínkách. Každý opuštěný dům velmi rychle zchátrá, lidé ho prostě rozeberou a rozkradou. Squat přinejmenším zakonzervuje stav, zastaví další chátrání a zánik.

Má obecní úřad squaty podporovat i přesto, že od jiných lidí v tomtéž domě vyžaduje placení nájemného?
Městská samospráva není soukromá firma, jejímž smyslem existence je zisk. Obec je od toho, aby se starala o občany, a tohle jsou také občané, i když si zvolili jiný způsob života. Mají trošku jiné hodnotové spektrum než většina lidí, ale rozhodně to nejsou nepřátelé společnosti. V západní Evropě existují dohody squatterů s městskou samosprávou běžně. My navíc spolupracujeme s Městským centrem sociální práce, funguje to tady i jako kontaktní místo streetworkerů.

Můžete vaše vztahy s nájemníky označit jako sousedské?
S většinou lidí problémy nejsou. Bydlí tu rasově smíšené rodiny a oceňují, že je pro ně v téhle komunitě bezpečno. Řada lidí s námi sympatizuje. To, že se v domě objevují lidé, kteří nezapadají do obecně platných měřítek, je smyslem existence této komunity. Aby lidé nezůstali napospas ulici, podsvětí a drogám.

Vrchní komisař městské policie na Praze 7 Jiří Vacek určité potíže také zaznamenal. "Ti lidé si na dvoře rozdělávají ohně a nechají tam volně pobíhat psy. Neříkám, že jsou nebezpeční, ale lidi se jich zákonitě bojí," říká Vacek. "Psi jsou zvyklí žít ve společnosti lidí a jsou vychováni k tomu, aby nikomu neublížili," tvrdí Jakub Polák.

Vacek nepopírá, že nájemníci si na squattery nestěžují. "Situace se tam zklidnila. Nevím o žádných písemných stížnostech ani oznámeních na tísňové volání. Mám ale dojem, že se lidé možná bojí stěžovat si," říká komisař.

Luboš Vayhel poukazuje na to, že Polák a jeho komunita porušují podmínky dohody s radnicí. "Jakub Polák má smlouvu o pronájmu bytu, občanské sdružení má za symbolické nájemné pronajaty nebytové prostory. Já mám podezření, že v nebytových prostorách se nelegálně bydlí," řekl Luboš Vayhel. "Skutečně se tam stahují lidé, kteří v domě nejsou hlášeni," potvrdil Jiří Vacek. Jakub Polák však výhrady úředníků odmítá. Tvrdí, že se dohodl s radnicí na určité legalizaci squatu, který původně existoval v domě v ulici Pplk. Sochora. Že se do domu Za Papírnou 7 nastěhuje komunita squatterů, bylo tedy jasné od začátku. "Se starostou Dubem jsme při vyklízení squatu na Sochorově ulici jednali především o tom, co se bude s lidmi z toho squatu. Bydleli tam už několik let, měli práci, nešlo o žádné kriminálníky," prohlásil Polák. "Že se to nelíbí úředníkům z bytového či majetkového odboru? Naštěstí jsou lidé jako starosta Dub, berou v úvahu i sociální aspekt," prohlásil Polák.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video