Nevrátíme-li se brzy, bude už příliš pozdě, říkají Tibeťané

- Sonam Dorjee je Tibeťan. Pochází ze země, která byla roku 1959 pohlcena armádou Čínské lidové republiky. Od té doby trvá okupace, jež pro Tibeťany znamená nejen proměnu jejich země v čínskou provincii, ale také přímé a bezprostřední ohrožení jejich starobylé a bohaté kultury.

Po roce 1959 se zvedla vlna uprchlíků z okupovaného Tibetu. Mnoho z nich se uchýlilo do Indie a v exilu založili svépomocné organizace, které mají Tibeťanům usnadnit přežití v podmínkách nových domovů a také zaručit, že jejich kultura nezmizí z povrchu země dupnutím čínského bagančete. Jednou z poboček těchto organizací je také Svépomocné centrum tibetských uprchlíků v Darjeelingu na severu státu Západní Bengálsko v Indii.

Jak se dá kultura přežívající víceméně pouze v exilu, jako je tom

TIBET
stát okupovaný Čínou
hlavní město: Lhasa
rozloha: 2,5 mil km2
počet obyvatel: 5-6 mil
úřední jazyk: tibetština, čínština

u ve vašem případě, udržet při životě?
My se snažíme dodržovat naše zažité zvyky a tradice, pravidelné ranní modlitby a náboženské svátky a slavnosti. V indickém exilu také fungují kláštery vedené podle zvyklostí lamaistických sekt Tibetu, ať už se jedná o kláštery staré nebo založené až po okupaci roku 1959. Také pořádáme koncerty dětských sborů a představení po vzoru tradiční tibetské opery. Její zvláštností je zpěv faringálních hlasů.

Jaká pro vás přitom vyvstávají nebezpečí, ať už zevnitř tibetské komunity, nebo zvenčí?
Existují pro nás dvě hlavní nebezpečí. Tím prvním je sílící vliv západní euroamerické kultury v mladé generaci Tibeťanů, kteří se narodili už v exilu. Tedy ztráta zájmů a vztahů k tibetskému jazyku, náboženským zvykům  a tradicím.
To druhé, nebezpečí zvenčí, nejlépe popsala Jeho Svátost Dalajláma slovy: "Nevrátíme-li se brzy, bude už příliš pozdě." Příliv Číňanů do Tibetu je veliký a z Lhasy se takto stane pouze další čínské město.

Máte v Indii - mimo kláštery - své vlastní školy, výchovná a vzdělávací centra pro mladou tibetskou generaci?
Ano, vláda Indické republiky zřídila tibetské školy a sama je financuje. Žáky v nich přitom nejsou jen tibetské děti, asi polovinu tvoří děti indické. V darjeelingském regionu například je takových škol pět.

Jak je tibetská komunita a její kultura přijímána svým okolím tady v Indii, těsně za hranicemi okupovaného Tibetu?
Tibetské elementy v této oblasti vlastně nejsou ničím novým, první skupiny stálých usedlíků sem přicházely už ve 30. a 40. letech 20. století. Také kultura zde žijících kmenů Sherpu, Yolmuu, Tamangu a

Tibetská vlajka
zasněžená hora symbolizuje Tibet
červené pásy zastupují šest původních kmenů
tmavě modré pásy symbolizují nepřetržitou ochranu duchovních nauk
lvi představují sjednocení duchovního a světského života
tříbarevný drahokam představuje tři buddhistické klenoty: Buddhu, Dharmu a Sanghu
červenomodrý drahokam symbolizuje správné etické chování
žlutý lem na obvodu vlajky je čisté zlato, symbol Buddhova učení zářící do všech stran

Gurungu je tibetské blízká.

Jste zástupcem generálního tajemníka Tibetan Refugee Self Help Centre (TRSHC) tady v Darjeelingu. Kdy byla tato organizace založena a jaké jsou její hlavní funkce?
TRSHC bylo založeno 2. října 1959, tedy bezprostředně poté, co byla naše země ztracená. Je největším centrem svého druhu ve státu Západní Bengálsko. V nejbližším okolí se jí podobné nacházejí v Sonade (také v Západním Bengálsku) a v Rawangle na jihu státu Sikkim.
Naše centrum v Darjeelingu se specializuje na produkci tradičních tibetských uměleckých i praktických předmětů a jeho hlavním úkolem v podstatě je zajistit pracovní místa co možná největšímu počtu tibetských uprchlíků. V současnosti vyvážíme naše produkty do 36 zemí světa, ovšem v malém měřítku. Většina zboží se prodá přímo tady v Darjeelingu, jedná se hlavně o dřevořezby, koberce, vlněné oděvy jako kabáty, zástěry a svetry a také kopie tibetských sakrálních předmětů.

Máte spojení s Tibeťany, kteří po roce 1959 neopustili svou zemi? Existuje informačnč kanál vedoucí ven z okupovaného Tibetu?
S Tibeťany, kteří neodešli do exilu a zůstali doma, nemáme žádné spojení. Jediným zdrojem informací je pro nás Tibetské centrum v Dharamsale v indickém státě Himachal Pradesh, kde je také oficiální exilové sídlo Jeho Svátosti Dalajlámy. Odtud získáváme informace pocházející od uprchlíků a také od některých organizací pro ochranu lidských práv.

V oblasti Darjeelingu žije silná komunita nepálských Gorkhů, kteří požadují autonomii v rámci vlastního indického státu Gorkhaland. Ve 2. polovině 80. let vyústil tento požadavek dokonce v asi dva roky trvající boje mezi vládou Indické republiky a místními Gorkhy, během nichž stovky lidí zahynuly a tisíce ztratily svá občanská práva. Dotkl se tento ozbrojený konflikt nějak také zde žijících tibetských uprchlíků?

Tibeťanů se tyto boje prakticky nijak nedotkly. Vláda uzavřela obchody a veřejné instituce, zprvu na dva, tři dny, později dokonce na čtyřicet dnů. To mělo za následek, že někteří chudí lidé, vydělávající pouze na trzích, dokonce zemřeli hladem. TRSHC zůstalo po celou dobu otevřené a fungovalo normálně, ale přesto byli Tibeťané prakticky v bezpečí. Nehrají totiž téměř žádnou roli v lokální politice a do této záležitosti Gorkhů a indické vlády se nevměšovali.

Kolik tibetských uprchlíků žije v Darjeelingu a okolních oblastech?
TRSHC nedisponuje přesnými údaji. Jejich počet se pohybuje asi mezi 3500 az 5000.

Tibetská národní vlajka.

Tibetský znak

Dalajlama - duchovní a světský vůdce Tibetu.

Mapka Tibetu

Státy, které s Tibetem sousedí.

Centrální tibetská řeka Cangpo.

Tibeťanka při odpočinku.

Tibetská náhorní plošina.