Islandská sopka Eyjafjallajökull se probudila ve středu. Začala chrlit popel a dým do výšky několika kilometrů, čímž zkomplikovala leteckou dopravu v celé severní Evropě. Jak oblak prachu postupoval, uzavírala se letiště i v dalších částech kontinentu. Do vzduchu se letadla postupně začala vracet až během pondělí.
Odpovědi Karla Mündela najdete zde |
Mündel vyvracel názory čtenářů, že tato opatření byla přehnaná a měla za cíl jen vytvářet paniku. "Preventivní opatření byla správná, chyběly mi měřící lety meteorologických balónů, nebo dokonce leteckých speciálů s aparaturou, které by dohady potvrdily," namítl Mündel.
On sám by do oblaku popela neodstartoval. Během dneška už by se však odstartovat nebál. "Zajímal bych se ale o aktuální informace o intenzitě sopečné činnosti a změnách postupu mraku, abych věděl, jestli nehrozí nové zamoření letových oblastí v dráze mého letu," vysvětlil.
A jak dlouho budou omezení pro letadla platit? Všechno podle Mündela závisí na islandských sopkách. "Momentálně nás mají trochu v hrsti. Vše záleží na tom, jestli už se dost vyřádily, nebo jestli je to teprve začátek," uvedl pilot.
Hrubý "šmirgl", který obrousí letadlo
Vulkanický popel znamená pro letadla velké riziko. Následky prachu Mündel přirovnal k hrubém "šmirglu", který letoun obrousí a na oknech vytvoří tzv. mléčné sklo, přes které není vidět. Kromě toho se v motorech napeče na lopatky turbíny a kompresoru sklovina, která změní aerodynamiku a motor vysadí.
Prach připomínající "bramborový škrob" může vlivem vysoké teploty také zablokovat systém sání vzduchu, jako se to stalo finské stíhačce, která zkušebně vzlétla v sobotu. (čtěte více o problémech finské stíhačky)
Zatím nejdramatičtější průlet oblakem popela zažil v roce 1982 Boeing 747 na trase Londýn - Austrálie. Nad Indonésií v oblaku prachu vypověděly všechny čtyři motory. Katastrofu se však tehdy podařilo odvrátit. Podrobné prozkoumání letadla odhalilo poškození, která mrak drobných částic motoru způsobil. Například konce lopatek turbín byly ubroušené.
