Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neviditelná krize: strávíme ji doma u televize, ne ve frontě na polévku

  13:50aktualizováno  13:50
Bude to osamělá krize: zdá se, že postižení lidé ji místo ve frontách na polévku budou trávit v izolaci svých obýváků a ve společnosti televize. Jak vůbec dopadne náraz moderní společnosti na velkou krizi? Vodítka máme: leccos se dá vyčíst z toho, co se dělo ve třicátých letech.

Krize ve 30. letech silně poznamenala zdraví Ameriky. Při odvodech do armády bylo čtyřicet procent adeptů odmítnuto. | foto: Profimedia.cz

Budete prý kvůli krizi tloustnout, protože budete jíst levnější, a tudíž horší jídlo. To vám bude krátit život.

Ne, naopak budete žít zdravěji, protože budete střídmější, a tak se díky krizi dožijete vyššího věku, tvrdí jiní.

Ženy budou používat výrazné rtěnky, šťastlivci budou chodit do školy jen čtyřikrát týdně a manažeři přestanou létat. A pokud někdo přijde o práci, bude vysedávat doma a jeho největším přítelem v pochmurných časech bude televize. A bůhví co ještě budou lidé v dobách nouze dělat, aby se jim žilo lépe: například britský řetězec knihkupectví Waterstone’s hlásí nárůst prodeje knih o pěstování slepic o dvě stě procent. Hádejte, k čemu je asi lidé najednou potřebují...

Jak vlastně ovlivní krize naše životy? Vodítka můžeme najít v těch předchozích krizích, byť všechno je dnes samozřejmě trochu jinak.

Krize zdraví prospěšná?

Máme pocit, že američtí vojáci za druhé světové války byli urostlí hoši vyhnaní bifteky. Pravda je taková, že odvodní komise v letech 1940 a 1941 odmítaly čtyřicet procent mužů, protože byli nemocní nebo celkově slabí.

Zní to logicky: generace vyrůstající za krize na tom nemohla být zdravotně moc dobře.

A vypadá stejně logicky, že i teď by mělo zdraví trpět. Státy budou ořezávat výdaje na zdravotnictví, lidé se budou snažit návštěvy lékaře omezit, aby ušetřili, a navíc budou hůř jíst.

Hlavně levné kalorie

Amerika už nabírá krizová kila. Říká se, že přichází éra utahování opasků, ale ve skutečnosti začala tloustnout. Je za tím velký paradox: zatímco lidé v průměru utrácejí za jídlo méně, jedí levnější věci s více kaloriemi. Místo zeleniny, dobrého hovězího a ovoce budou pojídat více hamburgrů a pizzy.

Statistiky ukazují, že v oblastech s vyšší nezaměstnaností lékaři vydávají více předpisů než jinde. Lidé potřebují léky proti nespavosti či úzkosti, ale také se jim například zvyšuje krevní tlak.

K tomu se samozřejmě přidávají "klasické“ duševní choroby. Velká část naší identity je spojena s povoláním, které vykonáváme. Když o ně přijdeme, nedostali jsme se jen do existenčních problémů, ale ztrácíme taky status a identitu. Za krize ve 30. letech lékaři popisovali, že muži bez práce se vnitřně hroutili a přestali fungovat jako hlavy rodin. Přestali vlastně fungovat úplně, protože ztratili smysl života.

Lidé ani nemusí přijít o práci, jen se o ni mohou dlouhodobě bát, takže víc kouří a pijí, zato méně spí. Stres a špatná životospráva si vybírají daň až po letech. Z výzkumu udělaného v Německu v letech 1951 až 1989 vyplynulo, že k nárůstu úmrtí vyvolaných kardiovaskulárními chorobami dochází tři až pět let poté, co se ekonomika v krizi odrazí ode dna.

To, že nezaměstnanost přivolává předčasnou smrt, potvrdily i dvě švédské studie. Ta první ukázala i zvýšení případů rakoviny u mužů.

Tak a teď dost. Než začnete pro jistotu sepisovat poslední vůli, podívejte se ještě na tohle: existují lékaři, kteří si myslí, že krize svědčí vašemu zdraví.

Například Christopher Ruhm přišel se studií, jejíž název zní téměř provokativně: Proč ekonomické krize mají příznivý vliv na úmrtnost. Vyšel z údajů dodaných 1,5 milionu Američanů za čtrnáct let a zjistil, že během krizí se omezuje kouření a snižuje se tělesná váha. Je to tím, že lidé začínají víc cvičit, protože mají víc času. Jedí sice méně kvalitní jídla, ale jedí jich méně. Znamená to, že ve špatných časech jsou lidé zdravější. Podle Ruhma chodili méně často i k lékaři.

Jiní vidí další pozitiva. Například v tom, že když jste bez práce, vyhnete se stresu, který prožíváte v práci. Samozřejmě, stresuje vás, že nemáte zaměstnání, ale pro někoho to první může být závažnější. Protože nemáte tolik peněz, nemůžete utrácet za alkohol a omezíte třeba i kouření. Také omezíte jízdy autem, tak snižujete riziko, že se zraníte nebo zabijete při dopravní nehodě.

Doba špatného jídla

Amerika už nabírá "krizová kila“. Říká se, že přichází éra utahování opasků, ale ve skutečnosti začala tloustnout. Je za tím velký paradox: zatímco lidé v průměru začínají utrácet méně a méně, zdá se, že budou jíst více kalorií.

Místo zeleniny, dobrého hovězího a ovoce budou – obrazně řečeno – pojídat více bůčku.

Sebevraždy

Legenda praví, že po krachu na newyorské burze se lidé vrhali z oken mrakodrapů. To není úplně pravda, protože počet sebevražd stoupl jen málo. Bylo jich dokonce méně než v roce 1928. Pak jich přibývalo. V Československu se však počet sebevražd zvýšil dost pronikavým způsobem.

Je to jednoduše levnější. "Lidé budou šetrnější, a jak budou šetřit na jídle, budou víc nakupovat prázdné kalorie,“ řekl agentuře Reuters Adam Drewnowski z univerzity v americkém Seattlu. V tomhle městě čísla dobře ukazují, jak na váze přibývají lidé, kteří na jídle šetří. Ti, kteří mají nižší příjmy, jsou pětkrát častěji obézní než ti, kdo vydělávají víc. Něco podobného zaznamenali i v Kalifornii. Když se zvýší o deset procent počet lidí, kteří se propadli do pásma bídy, brzy tam stoupne počet obézních o šest procent.

Promítne se to samozřejmě zdravotními dopady. Stoupající váha znamená více srdečních nemocí, cukrovky a podobně. Totéž samozřejmě čeká i lidi po celém světě.

Restaurace Kentucky Fried Chicken v Británii už oznámily, že vytvoří pracovní příležitosti pro devět tisíc lidí. A konkurence jako McDonald’s oznámila, že jejich tržby neklesají.

Sami doma s televizí a webem

Ve 30. letech prodávali včerejší bankéři v drahých oblecích přímo na newyorských ulicích jablka a nezaměstnaní po celém světě stáli v řadách na polévku, takže krize byla pěkně vidět. Ta nadcházející má být neviditelná. Dokonce i run na banku se dá v éře internetového bankovnictví způsobit z domova od počítače, takže si davového vybírání vkladů nikdo skoro ani nevšimne.

Internet a televize budou naši nejbližší společníci. Lidé bez práce budou jako Robinsoni, izolovaní ostrovem vlastního obýváku. Televize se spoustou kanálů nabízí nekonečné možnosti pro ubíjení volného času. Zatímco ve 30. letech byly obrazem krize davy ošuntělých lidí čekajících na podporu, dnes by to mohlo být blikající oko televizoru za okny bytů, jak nezaměstnaní budou trávit čas a hledat únik tou nejlevnější zábavou.

A co ty sebevraždy?

Muž v Kalifornii, který přišel o práci i o dům, postřílel nejdřív děti, potom manželku (na tomhle plánu se s ní předem dohodl) a nakonec zabil sebe. Milionáři i chudáci od Ruska přes Německo po Ameriku skáčou pod vlaky nebo proti sobě obracejí zbraně, minulý týden nebyl výjimkou. Krize dorazila a s ní i zprávy o sebevraždách.

Všichni dobře víme, že i po krachu na newyorské burze v roce 1929 skákali lidé z mrakodrapů. Bude se to opakovat?

Jenže skutečnost je trochu jiná a naše představa, jak Američané páchali sebevraždy, je víceméně mýtus. Pravda je, že několik lidí tehdy skutečně skočilo, ale epidemie to rozhodně nebyla. Sebevraždy však dostaly velkou publicitu, a proto se zachovaly v kolektivní paměti. Ve skutečnosti bylo v roce 1929 v Americe méně sebevražd než v roce 1928. Během krize se počet sebevražd trochu zvýšil a kulminoval v roce 1933, kdy byla krize nejhorší.

Tehdy spáchalo sebevraždu sedmnáct ze sto tisíc lidí, zatímco v roce 1929 jich bylo čtrnáct. Potom začala čísla klesat na běžnou úroveň.

Rovněž při krizích v posledních desetiletích se počet sebevražd nijak nezvyšoval.

Je to zřejmě tím, že dnešní společnost je lépe připravena pomoci lidem, kteří jsou psychicky na dně, a ti jsou také připraveni to přiznat.

Ale je zřejmé, že riziko existuje. Například v Los Angeles stoupl během kreditní krize počet volání na krizovou linku pro sebevrahy o pětašedesát procent.

Mám síť secondhandů

Lidé v zemích, kam krize dorazila s předstihem, nenakupují jen jiné jídlo. Začínají nakupovat úplně jinak. Třeba Kanaďané se vracejí do nákupního středověku, kdy platí opět hotově a nepoužívají karty. Nechtějí se nechat lákat pastí nákupů na úvěr. Podle expertů to má velkou přednost: lidé mají najednou přehled, kolik a za co utrácejí a kolik jim ještě zbývá. Už se pro ně dokonce v televizi objevily návody jako z časů našich babiček, třeba skleničky na peníze. Princip je prostý. Výplatu rozdělíte do sklenic tak, že jedna je na jídlo, druhá na benzin, třetí na zábavu a podobně.

Urostlí vojáci? Kdepak

Jak krize poznamenala zdraví lidí, ukazuje statistika z let těsně před vstupem USA do války, kdy odvodní komise ze zdravotních důvodů odmítaly čtyřicet procent adeptů. Mladá americká populace byla slabá a nemocná. Existují však i výzkumy dokazující, že krize prospívá zdraví lidí.

Tím zajistíte, že neutrácíte víc, než si můžete dovolit. V Americe mají zlaté časy různí opraváři, protože lidé už nevyhodí ošlapané boty, rozbitou televizi nebo starší šaty. Možná, že se brzy dočkáme celoamerických řetězců secondhandů, prorokoval nedávno The Boston Globe.

Šetří se, a tak prožívají boom firmy nabízející instalaci pro telekonference. Manažeři chtějí omezit náklady na cestování, "setkat“ se na obrazovce je levnější a efektivnější, protože to zabere i mnohem méně času a lze to kdykoliv zopakovat.

Protože se šetří, budou se možná dokonce v Americe rušit celé třídy (v utažském Alpine zrušili šestou třídu) či krátit vyučování (okres Bisbee v Arizoně dává žákům na dva roky volné pátky). Budou se také vyhlašovat moratoria na trest smrti. Po letech debat o morálnosti poprav rozhodly peníze. Návrhy se už objevily v Novém Mexiku a Kansasu. Náklady na doživotní držení vězně za mřížemi jsou prý desetkrát vyšší, než kolik stojí poprava včetně všech odvolání.

Brazilská příprava

Krize mění i ženy. Statistici už zaznamenali, že podle ekonomických cyklů se mění i nároky na ženskou krásu. Vzpomeňte si třeba na Adinu Mandlovou: v době krize ve 30. letech byly v módě ženštější, oblejší typy, zatímco ve 20. letech to byly spíše klukovské dívky s plochou hrudí a odkrytými koleny. Mimochodem, minulý týden už přišla z Brazílie informace, že se tam výrazně mění model aktuální krásy: vosí pas a pořádná ňadra. Zdá se, že přípravy na krizi jsou tam v plném proudu.

Už i do Česka dorazily zprávy, že v dobách krize se prodlužuje délka sukní (říká se tomu vědecky už skoro sto let index dolního lemu). Ale to není vše. Statistici zjistili, že dívky roku časopisu Playboy měly v dobách krize vždy vážnější, ženštější a dospělejší vzhled, totéž platí i pro filmové hvězdy.

Spočítáno je všechno. To, že v dobách ekonomického poklesu jsou v módě delší, pomalé a přemýšlivé písně, ale i to, že klesá podej deodorantů, zatímco na odbyt jdou projímadla. "Je to tím, že lidé jsou pod velkým stresem, a navíc jedí levnější potraviny, v nichž není tolik tekutin, třeba těstoviny nebo rýži,“ řekl listu The New Times Leo Shapiro, ředitel konzultantské firmy Sage.

Zdá se, že teoreticky je Amerika dobře připravena.



Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.