„Návrh paní ministryně pokládáme za neuvěřitelný. Vyvlastnění je v demokratické společnosti naprosto krajní alternativou, k níž se sahá ve chvíli, kdy jde o velmi důležitý veřejný zájem a žádné jiné řešení není možné. V případě Pražského hradu neplatí ani jedno,“ ohradili se v oficiálním prohlášení proti nápadu Šlechtové křesťanští demokraté.
KOMENTÁŘ: Zeman a Šlechtová chtějí znárodňovat. Chraň nás pánbůh |
Zdůrazňují, že neexistuje žádný legitimní veřejný zájem zbavit vlastníky jejich majetku a ani nenastal žádný konflikt, který by bylo třeba řešit takto drastickým zásahem do jednoho ze základních občanských práv.
Jednotliví politici KDU-ČSL volí ještě tvrdší slova. První místopředseda Marian Jurečka hovoří o drzosti a na Twitter napsal, že větší blbost dlouho neslyšel.
„Mluvit o zestátnění historických objektů mi přijde jako neskutečná drzost. Motivům nerozumím,“ uvedl Jurečka. „Apríl už snad byl, ne?“ zhodnotil nápad vládní kolegyně předseda KDU-ČSL, vicepremiér Pavel Bělobrádek.
Podle březnové dohody o majetkovém vyrovnání mezi Hradem a zástupci katolické církve, získala Metropolitní kapitula budovu Nového proboštství a jeden z novogotických Mockerových domů. Náboženská matice dostala klášter svatého Jiří. Církev získala také kostel Všech svatých, dalších nároků na hradní nemovitosti se vzdala. (více zde)
16. července 2015 |
Ministerstvo pro místní rozvoj už ve středu poslalo svůj návrh ústavního zákona, aby celý Hrad patřil státu, do meziresortního připomínkového řízení. Katolická církev, která vlastní několik budov v areálu Hradu, ho pokládá za porušení ochrany soukromého vlastnictví. Ministerstvo argumentuje historickými i praktickými důvody, například zachováním památek a ochranou prezidenta v jeho sídle. (více zde)
Šlechtová: Ať lidé určí, zda má Hrad patřit církvi, či nám všem
Šlechtová ve čtvrtek nově přišla s tím, že by o vlastnictví Hradu, zda má patřit církvi či „nám všem“, měli rozhodnout sami lidé, což je nepřímá výzva k referendu. Podobně nedávno chtěla referendum o tom, jestli lidé chtějí, aby se používal zkrácený anglický název České republiky Czechia.
Podle předsedy ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce z ČSSD by měl navrhovaný zákon jen symbolický smysl, a přitom by stát přišel na stovky milionů korun. Pochybuje o jeho smyslu. „Pokud vím, tak bychom to vyvlastnili, zaplatili stovky milionů korun církvi, že přejde vlastnictví na stát, a následně uzavřeli dohodu o užívání, která by zřejmě byla bezplatná,“ řekl Tejc.
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček uvedl, že posouzení návrhu nechá na zákonodárcích, kteří by ale měli mít na paměti březnovou dohodu o majetkovém vyrovnání Hradu se zástupci církve.
Souhlasíte s návrhem ministerstva pro místní rozvoj zestátnit celý areál Pražského hradu?
„Každá politická strana, a samozřejmě i člen vlády, může předložit jakýkoliv návrh zákona. A je na zákonodárcích, aby o takovém návrhu rozhodli,“ uvedl Ovčáček.
Ve středu vláda odmítla obdobný návrh opozičních komunistů, kterým se Sněmovna bude zabývat, i když nový nápad Šlechtové vládou neprojde. Komunisté navrhli, aby zákon o Pražském hradu státu zakotvil právo hospodaření k nemovitostem v jeho areálu, k ostatním nemovitostem tvořícím s nimi jeden funkční celek a k souvisejícím movitým věcem.
Co na Hradě nepatří státu- Náboženská matice je vlastníkem Jiřského kláštera; přilehlá bazilika sv. Jiří zůstala ve vlastnictví státu. - Metropolitní kapitula u sv. Víta je vlastníkem Nového probošství, které tvoří soubor Mockerových domů, tří novogotických objektů na severní straně náměstí U Svatého Jiří. - Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském získala smlouvou kostel Všech svatých. - Církev má podle dřívějších dohod v pronájmu Mladotův dům a Staré probošství. - Katedrála sv. Víta po letech sporů zůstala ve vlastnictví státu, spravuje ji společně stát a církev. - Lobkowiczký palác na Pražském hradě byl rodině Lobkowiczů vrácen v roce 2002, od roku 2007 jsou v něm veřejně přístupné umělecké sbírky. |