Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neutrony budou v Řeži léčit nádory

aktualizováno 
- Malý lehkovodní reaktor s výkonem 15 megawattů nevyrábí v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy elektřinu, ale slouží vědeckému bádání. Zanedlouho také začne zachraňovat lidské životy.
Do závěrečného stadia právě dospěl projekt ozařování nádorů zvaný neutronová záchytová terapie. K ozařování budou sloužit neutrony - částice, které objevil roku 1931 britský fyzik James Chadwick.

Jak tato terapie funguje? V aktivní zóně reaktoru vznikají rychlé neutrony. Při úniku z ní procházejí filtrem, v němž ztratí část své energie - změní se na pomalé. Jejich úzký svazek směřuje kanálem do malé ozařovací místnosti, umístěné v těsném sousedství reaktoru. V ní, u ústí neutronového kanálu, leží na polohovacím lehátku pacient s nádorem. Neutronová záchytová terapie se liší od klasického ozařování nádorů tím, že se dá zaměřit přímo na nádorové buňky, takže je účinnější. Pacient ještě před ozářením dostane chemickou látku obsahující bor. Tento prvek totiž zachycuje pomalé neutrony. Přípravek se pak soustřeďuje především v nádorové tkáni. Svazek neutronů proniká k nádoru, zasahuje buňky se sloučeninou boru. Bor se rozpadne na lithium a helium a nově vzniklé částice nádorovou buňku cíleně zničí. Mimochodem: sloučeninu s obsahem boru (chemicky merkaptododekaborát sodný) připravují přímo v řežském areálu specialisté české firmy Katchem. Jejich výrobek představuje světovou špičku. Neutronovou záchytovou terapii využije řežský ústav jako třetí v Evropě. Zkoušky už zahájili fyzikové a lékaři v Nizozemsku a ve Finsku. Na vybavení tuzemské ozařovací místnosti fyzikové spolupracují s odborníky z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. S neurochirurgy z pražské Nemocnice Na Homolce zase zajišťují organizaci příprav prvního pacienta vhodného k léčení neutrony. Neutronová terapie bude zřejmě vhodná pro některá nádorová onemocnění kůže a pro ničení zbytků určitých zhoubných mozových nádorů, které nejde odstranit chirurgicky. Jaká je účinnost použití pomalých neutronů? Zatímco při klasickém ozařování některých zhoubných mozkových nádorů gama paprsky přežívá po pěti letech jen pět procent pacientů, u neutronové záchytové terapie je to podle japonských odborníků až šedesát procent. Nyní je už téměř vše připraveno k zahájení klinických zkoušek pro prvního vhodného pacienta.

Článek vychází z populárně vědeckého televizního magazínu Vědník, který program ČT 2 vysílá v úterý 7. března v 17.30 a opakuje v sobotu 11. března v 11 hodin

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Fašisté v USA hýří energií, úřady spěšně odstraňují pomníky Konfederace

Pravicoví extremisté ve Spojených státech srší nově nabytým sebevědomím a chystají další akce. Povzbudily je potyčky v Charlottesville a slova Donalda Trumpa,...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.