Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neutrácejte, protiraketový deštník není proti vám, vzkazuje NATO Rusku

  10:36aktualizováno  13:47
Je to rok, co Rusko kývlo na nabídku spolupracovat na protiraketovém štítu NATO. Místo spojenectví však roste napětí. Moskva hrozí rozmístěním raket a dalším zbrojením. Štít, který má před hrozbou balistických raket ochránit celou Evropu, se jí nelíbí. Aliance zase považuje ruské reakce za plýtvání penězi a donekonečna opakuje: "Náš protiraketový deštník není proti vám."

Americká válečná loď systému Aegis zapojená do protiraketové obrany NATO | foto: NATO

"Vyčistit vzduch" mělo pomoci čtvrteční jednání ministrů zahraničí NATO a Ruska v Bruselu. "Pozice NATO je jasná. Potřebujeme protiraketovou obranu pro naši vlastní bezpečnost. Účinnější by bylo spolupracovat," řekl před schůzkou šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.

Z jednání vyplývá, že NATO a Rusko budou dál jednat o spolupráci v protiraketové obraně. Aliance si ale nenechá diktovat. Rasmussen odmítl stížnosti Ruska, že Aliance nebere na vědomí obavy Moskvy, podle které budovaný protiraketový systém může být použit proti Rusům. Ujistil, že představitelé NATO Lavrova dobře vyslechli, stejně jako mu vysvětlili své postoje. "Nasloucháme... bereme ruské obavy vážně," řekl Rasmussen.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale tvrdí, že Aliance není ochotná přistoupit na kompromis. "Bohužel naši partneři nejsou připraveny pro spolupráci v oblasti protiraketové obrany," uvedl. Moskva podle něj potřebuje "jasné záruky". 

Ruské požadavky

- společný provoz
- NATO chrání Rusko a naopak
- společné operační centrum
- právní záruky
- štít NATO nesmí ohrozit ruský jaderný arzenál

Aliance před rokem nabídla Moskvě účast na nově budovaném protiraketovém deštníku, jehož součástí budou základny v Turecku, Rumunsku a Polsku. Rusko sice kývlo, ale od té doby se jednání nikam neposunula. Místo uklidnění rozjitřených vztahů kvůli původním americkým plánům protiraketové obrany se základnou antiraket v Polsku a radarem v Česku jsou v této oblasti rusko-alianční vztahy asi nejhorší za posledních několik let. Moskva se bojí, že by obranný systém mohl omezit odstrašující sílu ruských strategických raket, a pro svou účast si klade řadu podmínek včetně právních záruk.

Moskva trvá na tom, aby štíty byly propojené a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy, státy NATO zase hranice západní. Aliance to ale striktně odmítá s argumentem, že nemůže být v otázce bezpečnosti závislá na někom jiném. Chce, aby se ruský a alianční program doplňovaly. "Mluvíme o společné obraně spojenců a ta nemůže být závislá na někom jiném," řekl český velvyslanec při NATO Martin Povejšil.

Protiraketová obrana NATO

Protiraketová obrana NATO

Napětí navíc vzrostlo poté, co ruský prezident Dmitrij Medveděv koncem listopadu pohrozil rozmístěním raket v pobaltské oblasti Kaliningradu i dalších regionech, které by byly zamířeny na části západního protiraketového deštníku, pokud nebudou adekvátně rozptýleny ruské obavy. Pohrozil také, že Moskva odstoupí od odzbrojovacích smluv s USA. Nařídil rovněž armádě, aby uvedla do bojové pohotovosti radiolokační stanici varování před raketovým útokem, která se nachází v Kaliningradu.

Jako v dobách studené války

Podle Rasmussena by tím Rusko jen plýtvalo penězi. "Určitě se budou zbytečně utrácet peníze, pokud Rusko začne rázně investovat do protiopatření vůči umělému nepříteli, který neexistuje," prohlásil. Přesto věří, že jde jen o nepochopení a k dohodě s Ruskem nakonec dojde.

Podle českého šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga ruský názor pochází z dob studené války a je mylný. "My si nenecháme diktovat od někoho jiného, jaké je naše spojenectví... Že oni nám budou klást podmínky, to nejde," zdůraznil Schwarzenberg. "Zde už přece nejde o soupeření dvou velkých světových bloků, ale o bezpečnost proti úplně novým hrozbám," dodal.

Podobný názor mají i analytici. "Rusko opět používá svůj tradiční a osvědčený postup stupňování výhrůžek s očekáváním, že se mu podaří rozštěpit Alianci i veřejné mínění v členských zemích NATO," uvedl expert na protiraketovou obranu Petr Suchý z katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity.

Postoj Moskvy lze podle něj vnímat jako jeden z důsledků politiky "resetování vztahů s Ruskem" administrativy amerického prezidenta Obamy. "Cítí-li se Rusko ohroženo, může činit avizovaná opatření. NATO by se jimi ale nemělo příliš zneklidňovat," dodal.

Pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku už NATO spustilo. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity.

Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí. Částečnou operační schopnost by měl mít protiraketový štít už příští rok v době květnového summitu NATO v Chicagu. Plně funkční by pak měl být štít v roce 2018.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Afghánistán, Kábul
Na bojišti nikdy nevyhrajete, vzkázal Talibanu šéf NATO

NATO ani Spojené státy nedovolí, aby se Afghánistán stal znovu bezpečným útočištěm pro mezinárodní teroristy, shodli se během nečekané návštěvy Kábulu šéf...  celý článek

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.