Případný vojenský útok proti Íránu s cílem zabránit tomu, aby Teherán vyvinul jaderné zbraně, by byl katastrofou, prohlásil podle agentury AFP Annan. Ten ve funkci končí 31. prosince.
"Nemyslím si, že je třeba jít tímto směrem," odpověděl Annan na dotaz, zda se domnívá, že by při řešení otázky íránského jaderného programu mohla být použita podobná operace, jakou Spojené státy v roce 2003 použily ke svržení režimu iráckého vůdce Saddáma Husajna.
Končící šéf také vyjádřil přesvědčení, že Rada bezpečnosti OSN nakonec najde mírové řešení. Rada nyní jedná o návrhu rezoluce, která by na Teherán uvalila sankce, protože odmítá pozastavit své jaderné aktivity. Írán tvrdí, že jde pouze o civilní program, zejména západní státy ho však podezírají, že usiluje o vývoj jaderných zbraní.
Na konferenci 68letý ghanský diplomat také vyjádřil naději, že se v příštím roce podaří vyřešit vážnou humanitární i bezpečnostní situaci v západosúdánském regionu Dárfúr.
Annanových 10 let - vyšší prestiž i skandály
Annan, jenž v čele OSN končí po deseti letech, se podle AFP do historie zapíše jako generální tajemník, jenž byl tváří instituce, jejíž prestiž se za jeho působení sice zvýšila, kterou však otřásly i skandály.
V roce 2005 pověst OSN utrpěla v důsledku skandálu programu ropa za potraviny v Iráku, při jehož správě se objevila korupce. V některých případech se objevilo i jméno jeho syna, přesto si Annan funkci udržel.
Annan v minulosti vystupoval mimo jiné jako kritik války v Iráku, kterou označil za protiprávní, protože prý o ní bylo rozhodnuto mimo rámec OSN. V roce 2001 společně s OSN obdržel Nobelovu cenu za mír.
