Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neúspěch summitu vyvolává mezi lidmi obavy

  10:00aktualizováno  10:00
Dějiště neúspěšného palestinsko-izraelského summitu v americkém Camp Davidu už opustili oba jeho hlavní protagonisté. První odcestoval palestinský předák Jásir Arafat, odletěl do Káhiry informovat o rozhovorech tamního prezidenta Husního Mubaraka. O několik hodin později ho následoval i izraelský premiér Ehud Barak, který míří domů. Poté, co mírová jednání v Camp Davidu zkrachovala, panují obavy, že to vyvolá nepokoje v Izraeli a na palestinských území.
Kolapsu jednání v Camp Davidu: Summit skončil, mír je ohrožen

Z neúspěchu jednání se vzájemně obviňují obě strany, nicméně ujišťují, že budou v mírovém procesu pokračovat. Kamenem úrazu se stala otázka Jeruzaléma.

Izraelci a Palestinci mají strach
Někteří Izraelci a Palestinci se bojí po neúspěchu izraelsko-palestinského summitu násilí. Někteří zase prostě říkají, že mír bude muset přijít později. Málokdo z nich však byl kolapsem jednání překvapen.

"Vyhrál jsem sázku. Věděl jsem, že z toho mír nevzejde," řekl izraelský policista Tzvi Lewi pouze několik minut poté, co americký prezident Bill Clinton oznámil, že vrcholná schůzka zkrachovala.

Rokování  se dostalo do slepé uličky poté, co palestinský předák Jásir Arafat žádá svrchovanost Palestinců nad východem Jeruzaléma, zatímco izraelský premiér Ehud Barak je ochoten přistoupit jen na určitou formu autonomie.

"Byli jsme připraveni dát Arafatovi části území. Je ale známo, že když mu podáte prst, urve vám celou ruku," pokračoval osmapadesátiletý Lewis, který se netajil obavami z nových násilností. "Možná začnou opět útočit na autobusy a v ulicích," dodal.

Třiadvacetiletý izraelský student umění Omer Gavri se bojí budoucnosti méně, ale je smutný z přítomnosti. "Je to velmi smutné. Jsme unavení válkou a chceme mír. Rozumím oběma stranám. Nesmíme být pesimističtí a nebrat to tak dramaticky. Mír snad přijde; když ne letos, tak příští rok určitě. Nemáme jiné volby," prohlásil.

Palestinci ve zdech jeruzalémského Starého města, které leží v srdci blízkovýchodního konfliktu s posvátnými památkami tří náboženství, předpovídají nepokoje.

"Bůh ví, co se stane. Teď je opravdu vážná situace," řekl sedmadvacetiletý šéf restaurace Vásim Razzúk. Podle něho nejhorší, co by se nyní mohlo stát, by bylo obnovení intifády - palestinského povstání.

Stejný názor sdílí majitel obchodu se suvenýry jedenatřicetiletý Rani Jagmúr: "Myslím si, že vypukne válka, a tentokrát doopravdy. Nyní již jsou zbraně a ne jen děti s kameny. Obě strany budou tratit," povzdychl si.

Spor o Jeruzalém

Izrael, který okupoval jeho východní, arabskou část v roce 1967, ho označuje za své "věčné a nedělitelné" hlavní město.
Palestinci ale chtějí mít z východního Jeruzaléma hlavní město svého budoucího státu a nechtějí v této věci přistoupit na kompromisy.

Oba se však shodli na tom, že nedosáhnout žádné dohody bylo lepší než dospět ke špatné. Tedy, že by se Palestinci vzdali práva na vytvoření z východního Jeruzaléma metropole svého budoucího státu, na návrat milionů uprchlých krajanů ze zahraničí a na převzetí celého území na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.

"Nemohou si všechno ponechat a nedat nic. Dejte nám naši zemi a naše hlavní město," řekl na adresu Izraele Jagmúr.

Arafatovi stoupenci se připravují na jeho návrat
V ulicích Gazy vyzývali Arafatovi stoupenci tlampači místní obyvatele, aby uvítali Arafatův návrat. "Oslavujte Arafata, který se nevzdal Jeruzaléma", hlásali a přirovnávali palestinského předáka k arabskému sultánovi Saladinovi, který ve 12. století rozdrtil křesťanské křižáky v bitvě u Jeruzaléma.

Hamas: jediným řešením je ozbrojený odpor
Vůdce palestinského militantního Hnutí islámského odporu šajch Ahmad Jasín varoval Izrael, že neúspěch summitu dokazuje, že jediným řešením je ozbrojený odpor. "Jsme připraveni se stát mučedníky a říkáme krátkou větu: Izraelci zaplatí vysokou cenu, pokud si myslí, že na nás zaútočí a opět obsadí naši zemi," tvrdil.

V ulicích Jeruzaléma vládl ale i optimismus. Starší žena, která nechtěla prozradit svůj věk a která prozradila, že už je prababičkou, řekla: "Vždycky musíme myslet na to, že zítra je taky den. Jsme mladá země a dál budeme věřit v mír."

Izraelsko - palestinský summit v Camp Davidu den po dni
11. července - Zahájení summitu za účasti izraelského premiéra Ehuda Baraka, palestinského předáka Jásira Arafata a amerického prezidenta Billa Clintona. Do USA odmítl odletět izraelský ministr zahraničí David Levy. Na jednání bylo uvaleno přísné informační embargo. První třístranné rozhovory.
12. července - Barak zrušiil prodej letadel Phalcon Číně, se kterým USA nesouhlasily. Izraelský ministr   Ramon řekl, že Izrael je ochoten vyměnit s Palestinci území uvnitř jeho hranic za oblasti na západním břehu Jordánu. První dvoustranné rozhovory Barak-Arafat - prý se shodli na výměně některých území.
13. července - Arafat údajně pohrozil odjezdem ze summitu kvůli americkým návrhům na zprostředkování, které prý pokládal za příliš proizraelské. Clinton návrhy stáhl.
14. července - Washington zakázal třem oficiálním palestinským činitelům, kteří dříve nepodporovali Arafatovu politiku vůči Izraeli, vstup do Camp Davidu. Druhé třístranné jednání Arafat-Barak-Clinton.
15. července - Rozhovory se kvůli židovskému šabatu zpomalily.
16. července - Dosažen údajně významný pokrok v otázce Jeruzaléma (později popřeno), podle Clintona dosažen "jistý pokrok".
17. července - Clinton zamýšlel ukončit jednání ještě před svým odjezdem na vrcholnou schůzku G8 , prohlásil rozhovory za "nejtěžší věc, jakou kdy zažil". Vedení palestinského Hnutí islámského odporu vyzvalo palestinskou delegaci, summit opustila.
18. července - Na summitu prý došlo k sblížení v otázce Jeruzaléma: území města se mělo rozšířit o některé židovské osady na západním břehu Jordánu výměnou za palestinskou kontrolu nad arabskými předměstími východního Jeruzaléma.
19. července -  Barak se rozhodl summit opustit s tím, že Palestinci nejsou "skutečným partnerem pro mír". Clinton odletěl na summit G8.
20. července - Summit pokračuje pod patronátem americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové.
21. července -  Americký prezident Bill Clinton oznámil, že o několik hodin zkrátí svou účast na japonském summitu G8 a vrátí se do Camp Davidu.
22. července - Americký prezident Bill Clinton se vrací ze japonského summitu do Camp Davidu. Fundamentalistická palestinská organizace Hamas, která nesouhlasí s mírem, demonstruje za odjezd Jásira Arafata z jednání.
24. července - Patriachové katolické, řecké pravoslavné a arménské církve v Jeruzalémě vyslovili podporu nárokům Palestinců na kontrolu východního Jeruzaléma.
25. července - Summit v americkém Camp Davidu skončil bez globální dohody, protože Izraelci ani Palestinci nebyli schopni dosáhnout dohody.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.