Vrtulník policejní letecké služby nad Prahou

Vrtulník policejní letecké služby nad Prahou | foto: LS PČR

Policejní pilot vzdoroval rozkazu nadřízených, soud mu udělil podmínku

  • 55
Pilota policejní letecké služby Tomáše Škrabálka potrestal soud roční podmínkou za neuposlechnutí rozkazu. Policista odmítl předložit požadované doklady k pravidelné kontrole s odůvodněním, že mu nadřízení dříve zabavili letové deníky. Rozsudek není pravomocný, Škrabálek se na místě odvolal.

Obvodní soud pro Prahu 6 v pondělí rozhodl, že se Škrabálek odmítnutím předložit doklady dopustil přečinu neuposlechnutí rozkazu, a uložil mu trest odnětí svobody v délce trvání jednoho roku s podmíněným tříletým odkladem.

Neuposlechnutí rozkazu

se podle § 375 trestního zákoníku dopustí příslušník ozbrojeného sboru, jenž „odepře provést nebo úmyslně neprovede rozkaz“.

Delikventovi v případě shledání viny může soud uložit trest odnětí svobody až na pět let. Stará úprava trestního práva, platná do roku 2009, přitom čin postihovala nejvýše tříletým vězením.

Vyhověl tak státnímu zástupci, který s ohledem na dosavadní bezúhonnost obžalovaného navrhl trest při dolní hranici sazby s podmíněným odkladem při horní hranici.

Soudkyně Markéta Binderová v květnu projednávání kauzy odročila, neboť všichni navržení svědkové byli tehdy vázáni povinností zachovávat mlčenlivost (o předchozím jednání čtěte zde). Před pondělním výslechem svědky - mezi nimiž byli Škrabálkovi nadřízení i kolegové z řad policie - poučila, že v rozsahu nutném pro potřeby řízení je ministr vnitra omezení zprošťuje.

Tahanice o letové deníky

Státní zástupce v pondělí trval na tom, že obžalovaný úmyslně, výslovně a opakovaně odepřel provést nařízení, ukládající pilotům předložit k pravidelné kontrole náležité doklady, čímž se dopustil zmíněného přečinu. Jeho tvrzení podpořili výpovědí Škrabálkovi nadřízení. Ředitel letecké služby Tomáš Hytych například uvedl, že obžalovaného ústně i písemně vyzval k předložení dokladů standardní cestou, což pilot nerespektoval.

Škrabálek se sice v prosinci 2014 ke kontrole způsobilosti dostavil, zaměstnanci pověřenému kontrolou však odmítl vydat originály dokladů. Když jeho nabídka předložit pouze opis dokumentů nebyla připuštěna, zašel přímo za ředitelem, aby mu doklady osobně ukázal a kontrolu vyřídil.

Neochotu předat originály dokladů vysvětlil u soudu tím, že při předchozí kontrole zabavilo ředitelství jeho letové deníky a odeslalo je na Úřad pro civilní letectví na přezkum správnosti údajů. Záznamy nalétaných hodin jsou přitom nezbytné pro získání kvalifikace, kterou jako pilot potřebuje i v civilním sektoru.

Škrabálek je nyní ve sporu jednak s civilním úřadem, který označil údaje v denících za padělané, jednak s leteckou službou, která podle něj jeden z dokumentů nezbytných pro leteckou profesi ztratila.

Nejedná se přitom o první spor mezi Škrabálkem a nadřízenými. Stupňující se problémy na pracovišti předcházely propuštění pilota v roce 2013. Škrabálek se tehdy proti výpovědi úspěšně ubránil u soudu. Během následujících tří let prý však nebyl téměř vůbec nasazován do služby a pobíral plat, ačkoli neměl zadanou žádnou práci.

Kdo a jak rozkazuje

Zatímco Škrabálek prý považoval záležitost po návštěvě ředitele za vyřízenou, jeho nadřízení vypověděli, že nesplnil podmínky kontroly a vzepřel se tím provoznímu nařízení.

Obhájce napadl při vyslýchání svědků způsob, jakým byl rozkaz předložit doklady vydán. Pokyn policejního prezidenta, který se rozkazy zabývá, opravňuje k jejich vydávání pouze ředitele nebo jeho náměstka v případě, že ředitel není ve službě. Nařízení přitom vydal náměstek ředitele Pavel Forst v době, kdy Hytych podle všeho ve službě byl.

Obhájci se dále nelíbilo, že ačkoli letecká služba disponuje dvěma systémy zveřejňování interních řízení, zmíněný rozkaz v nich publikován nebyl a jeho znění obdrželi piloti buď ústně nebo e-mailem. Nebyly tak, namítala obhajoba, dodrženy formální znaky rozkazu podle příslušných předpisů.

Následně Škrabálkův právník připomněl, že podle starého trestního zákoníku (nový platí od roku 2010) se posuzovala rovněž závažnost společenských dopadů neuposlechnutí rozkazu a že by soud měl přihlédnout k minimálním následkům činu obžalovaného.

Soudkyně v odůvodnění rozsudku ovšem uvedla, že požadavky nadřízených „nebyly šikanózní“ a obžalovaný si musel být vědom, že se dopouští neuposlechnutí rozkazu, když odmítal předložit doklady oprávněné osobě. Škrabálkova námitka, že originály ukazoval řediteli, je podle ní bezpředmětná.


Video