Teoreticky se mohla Koalice více ozývat, mohla více uplatnit svůj středopravý program. Pamatujeme na poslední Klausovu vládu? Vzpomínáme na Luxovo "prostá matematika hlasů při sestavování vlády neplatí"? Lidovci s ODA tehdy získali stejně mandátů jako současná Koalice, a přesto od vítěze voleb dostali polovinu vládních křesel. Jejich slovo bylo ve vládním prohlášení také nepřehlédnutelné.
Proč jsou tedy ti dnešní malí vskutku malí? Proč Špidla tak snadno trvá na rozdělení vlivu přesně podle volební síly? Počty poslaneckých mandátů nehrají ve vládní partii fatální roli. V tom měl Lux pravdu. Vladimír Špidla je silnější vítěz, než byl Klaus, a to nejen díky tomu, že má o dva poslance navíc a komunisty v záloze. Koalice se mu sama dala všanc.
Už před volbami dávali unionisté ústy Ivana Pilipa najevo, že buď budou ve vládě, nebo zahynou. To není zrovna silná vyjednávací pozice. I po volbách byl na Koalici patrný hlad po vládnutí. Než s Klausem v opozici, radši se Špidlou ve vládě. Šéf Lidového domu kontumační nálady v prostoru od ČSSD napravo nemohl neslyšet.
Připočteme-li ještě psychologické rozpoložení voliči ponížené Koalice, byly obrysy vlády hotovy prakticky den po volbách. Špidla tím v dalších dnech získal skvělou šanci předvést se jako galantní a korektní vyjednávač, aniž by z programu ČSSD musel slevit cokoli podstatného.
A využívá jí beze zbytku. S obětovanými gripeny, registrovaným partnerstvím či se zmrazením daňové kvóty jeho vládnutí nepadá. Z neschopnosti Koalice vydobýt si "Luxovu" pozici tak získáme vládu odpovídající průniku voličských preferencí. Levicovou, jen lehce posypanou středopravým kořením.
