Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neubližujme stromům, vyplatí se to

  9:53aktualizováno  9:53
Média často píší o úbytku zalesněných ploch, o překotném kácení pralesů, zejména v rozvojových zemích tropického pásma. V mnoha zemích však v posledních desetiletích probíhá proces opačný: na rozsáhlých územích se lesy zakládají a vysazují.

Deštný prales. Pohledy do brazilských „plic planety“. | foto: Profimedia.cz

Tento proces započal v některých zemích západní Evropy již na přelomu 18. a 19. století, ale v posledních desetiletích došlo k jeho nebývalému urychlení. Prozatím lesů v celosvětovém měřítku ubývá, situace se však může v dohledné době obrátit.

Vysavač lidských odpadů
Lesy jsou nejlepším prostředím pro vázání uhlíku, těžkých kovů a jiných škodlivých látek, uvolněných za poslední století lidskou činností. Při likvidaci pralesů se dřevo a další organická tkáň biomasy zčásti přeměňuje na některé skleníkové plyny. Po zalesnění se tyto látky postupně opět vážou v živé hmotě a klimatické stabilitě Země neškodí. Podle patnáct let starých odhadů i do češtiny překládaného biologa Edwarda Wilsona by na zpětné snížení kysličníku uhličitého na úroveň z roku 1850 a na zpomalení vzestupu metanu a dalších skleníkových plynů postačovalo zalesnit asi čtyři miliony čtverečních kilometrů tropických oblastí, to jest území odpovídající rozloze poloviny Brazílie.

Při respektu ke stabilitě ekosystémů, nebo alespoň při moudrém hospodaření by lesy mohly zůstat největšími rezervoáry rozmanitých přirozených druhů organismů, využitelných v medicíně, průmyslu i zemědělství.

V zalesňování nových území a rozšiřování celkové plochy lesů v posledních letech suverénně vede Čína: každý rok tam přibudou desítky tisíc kilometrů čtverečních lesů a jejich rozloha v mnohých oblastech stoupá během jedné generace až o desítky procent. V USA stoupá plocha lesů zalesňováním každoročně o tisíce kilometrů čtverečních, což je však vzhledem k rozloze země méně nápadné. Španělsko a Vietnam ještě onu tisícovku kilometrů čtverečních nově zalesněných ploch za rok občas i překročí a tempo chtějí ještě urychlit.

Lesy přibývají v řádu stovek kilometrů čtverečních ročně v Uruguayi, Portugalsku, na Novém Zélandu, v Norsku, Itálii, Řecku, Irsku, Alžírsku, Maroku, Turecku, Polsku, ve Velké Británii a ještě i ve Francii. V řádu desítek kilometrů čtverečních ročně se to děje ve většině dalších evropských a v některých jiných zemích.

Některé další státy mají již celkem stabilizovanou plochu lesů a nadto začínají naplňovat smělé zalesňovací plány. Indie chce zvýšit v příštích desítkách let zalesněnost země ze stávajících 20 na 33 procent, Thajsko z 33 na 50 procent, Libanon z nynějších pouhých 3,5 na 20 procent, a to z velké části vlastními cedry. Jakkoli se zalesňují nové a často i rozsáhlé plochy ještě v mnoha dalších zemích, celková plocha lesů na Zemi se stále výrazně snižuje.

To platí prozatím zejména pro Latinskou Ameriku (s výjimkami Uruguaye, Kostariky a Kuby), pro subsaharskou Afriku (Jihoafrická republika je tam jedinou rozlehlejší výjimkou) i pro značnou část jihovýchodní Asie (zejména Indonésii).

Sovětský svaz po druhé světové válce až do své "perestrojky" zalesňoval po několika stovkách kilometrů čtverečních svého území ročně, jeho rozpad však utlumil aktivity nejen zalesňovací, ale i zemědělské. Od 90. let zarůstají zejména Rusko a Bělorusko náletovými porosty tempem jinde ve světě nevídaným, a to především na sever od stepních černozemí. Podle několik let starých odhadů západních odborníků tak například zarostlo asi třicet procent bývalých pastvin Pskovské a Novgorodské oblasti Ruska.

Lesům přejí konfuciáni
Z náboženských směrů prosazují neubližování ne-lidským živým bytostem, tedy zejména zvířatům a rostlinám, ponejvíce džinismus, buddhismus, taoismus a šamanismus, které se řadí k takzvaným náboženstvím neantropocentrickým a neteistickým.

Nejvyšší míra zalesňování by se tedy dala očekávat v zemích, kde mají tyto myšlenkové a duchovní systémy nejvíce příznivců. Avšak nadstandardní péče o zalesňování a přírodu lze jasně demonstrovat jen v zemích, kde je buddhismus, případně spolu s taoismem, doprovázen původně čínským konfuciánským myšlením a etikou - tedy v zemích východní Asie, silně ovlivněných čínskou kulturou a politickými tradicemi.

Přehled jehličnanů

Soupiul spřipravený autorem ve formátu xls.

Hustě zalidněné Japonsko i Korejská republika jsou lesy pokryty z neuvěřitelných čtyřiašedesáti procent. Účinek je výraznější v případě Korejské republiky, nejkonfuciánštější zemi světa s buddhistickými kláštery v horách a se zbytky šamanství, osídlené téměř čtyřikrát hustěji než Česká republika. Většinu současných porostů přitom Korejci vysázeli až po devastující japonské okupaci a korejské válce, a to dokonce i na některých zemědělsky nebo jinak využitelných plochách. Již ve středověku ostatně Korejci konstituovali své buddhistické kláštery, jejichž většina dnes patří sektě son (známé u nás pod čínským jménem čchan a pozdějším japonským zen) nebo je jí silně ovlivněná, jako přenosné a recyklovatelné.

Na své tisícileté tradice nezapomíná ani kontinentální Čína: v nově vysázených lesích o nesmírné rozloze se dá často najít mnoho druhů stromů a poměrně vysoký podíl nekomerčních dřevin. Městský stát Singapur s převahou potomků Číňanů je alespoň nejzelenějším velkoměstem Asie. I chudý, ale konfuciánsko-buddhistický Vietnam zvyšuje plochu svých lesů déle a více než nesrovnatelně bohatší a též buddhistické, leč nekonfuciánské Thajsko, ovlivněné v dějinách především tradicemi indickými, nemluvě o též indicko-buddhistické Srí Lance, kde lesů stále ubývá.

Ochránci v menšině
Přírodu akcentují i některé jiné náboženské proudy. Judaisté v Izraeli mají svátek Nový rok stromů - Tu bi-ševat - kdy tisíce lidí vysazují nové stromky a plocha lesů narůstá rychlým tempem - v devadesátých letech minulého století tam stoupala průměrně o 4,88 procenta, tedy o 50 kilometrů čtverečních ročně. I některé menšinové evangelické proudy USA, Kanady a Evropy se v posledních desítkách let o ochranu přírody živě zajímají.

Ze všech náboženství je přírodě nejvíce nakloněný indický džinismus - jediné náboženství, pro které je neubližování ostatním živým bytostem ústřední a nejdůležitější součástí věrouky i života jeho vyznavačů. Džinismus má ale i ve své domovské Indii jen asi čtyři miliony vyznavačů.

Rozdíly mezi pěstovanou či domestikovanou a divokou přírodou a ochrana divočiny v tradičních náboženstvích reflektovány nejsou: začaly se důkladněji akcentovat a prosazovat teprve v průběhu 19. století především díky milovníkům přírody a literátům. Spisovatelé Ralph Waldo Emerson, Henry David Thoreau a John Muir měli v tehdejších USA na rozdíl od inteligence jiných "rozvinutých" civilizací poměrně vzácnou příležitost obojí snadno srovnávat a zasloužili se též o vznik amerických národních parků.

Plantáže Pána prstenů
Tuzemští kritici výsadby či náletů importovaných dřevin se mohou utěšit, že jejich podíl je u nás spíše zanedbatelný, srovnáme-li současný stav mnoha jiných oblastí světa mírného, ale zejména subtropického a zmíněného tropického pásma. Původní porost byl leckde vytlačen monokulturními plantážemi nepůvodních druhů v daleko větší míře než ve střední Evropě.

Jak je vidno ve filmovém zpracování Tolkienova Pána prstenů, došlo k tomu i na pohádkovém Novém Zélandu. Borovice (ani jejich příbuzní) přitom na jižní polokouli s výjimkou části Sumatry původně vůbec nerostly; to teprve angličtí osadníci jimi zčásti vytlačili původní jehličnany jako nohoplody (Podocarpus) a jejich příbuzné, cypřišovité libocedry, blahočetovitou damaroň (Agathis), a dále cykasy, stromovité kapradiny či listnaté pabuky (Nothofagus).

Nejvyšší míru biodiverzity z celé planety mají vlhké tropické pralesy. Zatím jsou zčásti zachované, avšak i ty se nacházejí v pásmu zkorumpovaných vlád tolerujících černou těžbu. O plochy po vykácených lesích se v tropickém pásmu často nikdo nestará, přestože je ekosystém se svým příliš rychlým tlením a vyplavováním živin proudy vody mnohem zranitelnější než systémy mírného pásma. Pokud člověk v tropickém pásu vůbec lesy obnovoval, pak donedávna téměř výlučně monokulturami nepůvodních borovic, blahovičníků (eukalyptů) a rychle rostoucích týků.

Světlou výjimkou je maličká Kostarika, mimochodem země s nejšťastnějšími parlamentními tradicemi v Latinské Americe, která má fascinujících 1 400 původních druhů stromů. Místní lesnické instituce ve spolupráci se zahraničními nadacemi zevrubně otestovaly na mnoha lokalitách země více než sto těchto druhů pro novou výsadbu. Osvědčilo se přitom několik domácích dřevin s vysokým, někdy až dvouapůlmetrovým ročním nárůstem, které umějí vytvořit klenbu a prostředí pro další druhy stromů, rostlin a živočichů. Tamní osvícená vláda již přispívá majitelům pozemků ke každoročnímu zvyšování rozlohy zalesněných ploch, do pralesů láká vědce a turisty a poskytuje daňové výhody těm, kteří osadí své pozemky právě původními dřevinami.

Byl tu ráj buků
Až na rezervace bývala přirozená dřevinná skladba České republiky před ovlivněním lesa člověkem tvořena oproti stávajícímu stavu více listnatými (podle údajů ministerstva zemědělství 65,3 procenta celkové plochy tehdejších lesů) a méně jehličnatými (34,7 procenta) stromy. Dnes z komerčních důvodů výrazně převažují jehličnany v čele se smrkem nad listnáči, ovšem nedají se přehlédnout snahy trochu se přiblížit přirozenému stavu - listnáče tvořily v osmdesátých letech minulého století jen kolem 19 procent nových výsadeb, v posledních letech již 36 procent.

Nejrozšířenější dřevinou před ovlivněním lesa člověkem býval u nás podle údajů ministerstva buk lesní (40,2 procenta), jedle bělokorá (19,8 procenta), duby (19,4 procenta), smrk ztepilý, který však rostl jen v horách (11,2 procenta), borovice lesní, blatka či kleč (celkem jen 3,4 procenta) a habr obecný (1,6 procenta). Žádná z dalších původních dřevin u nás - tis červený, jalovec obecný, lípy, břízy, javory, olše, jasany, jilmy, topoly, vrby, modřín opadavý a další - netvořila jednotlivě ani jedno procento rozlohy původních lesů.

Druhová rozmanitost lesní vegetace naší země byla již před příchodem člověka nejen pod průměrem světa, ale dokonce i samotného mírného pásma. I dnes v USA v jednom lese napočítá Středoevropan zhruba pětkrát až osmkrát víc druhů stromů než doma.

Značný nepoměr
Na rozdíl od zahraničí scházejí v České republice silné instituce, které by zalesňování plánovaly a řídily. V českých zemích tedy bývá ročně nově zalesněno všeho všudy jen kolem 10 km2, ovšem některé další nevyužívané pozemky spontánně zarůstají. Dotace ministerstva zemědělství majitelům pozemků na jejich zalesnění činily v roce 2003 pouhých 45,5 milionů korun, zatímco celkové výdaje na podporu zemědělství jen z rozpočtu ministerstva zemědělství téměř osm miliard korun a celkové dotace na zemědělství po vstupu do EU ještě rapidně narůstají. V roce 2004 do zemědělství dle vyjádření tehdejšího ministra Zgarby již celkově "přišlo" přes 23 miliard korun.

Tento řádový nepoměr je mnohonásobně větší než v mnoha jiných zemích. Jeho snížení by bylo nejen v zájmu ekologie a ochrany krajiny, nýbrž i ekonomiky. Zemědělství u nás kromě starostí s přebytky vyžaduje každoroční gigantické dotace a ani ty nezajišťují obdělávání veškerého půdního fondu. Jednou (nikoli monokulturně!) zalesněné pozemky naopak vedle stabilizačně-ekologického přínosu již samy vyrábějí dřevo a vytvářejí prostředí živočichům a plodům, zatímco neobdělané půdy produkují semena plevele o klíčivosti na desítky let dopředu. I sousední Polsko nyní plánuje zalesnit do roku 2050 dalších 15 000 km2 dosavadní málo úrodné zemědělské půdy, což zhruba odpovídá rozloze dvou krajů České republiky.

Na rozdíl od polí, luk a pastvin se moudře obnovené lesy bez lidí zpravidla obejdou náramně dobře, zatímco lidé bez lesů nikoli.

Článek je zavěšen též na www.silvarium.cz

Pro ty, kdo chtějí vědět víc - autor vycházel z následujících pramenů.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.