Všem obětem a postiženým komunistickou zvůlí od roku 1948 až do konce roku 1989. Mnoha lidem z české a slovenské emigrace. Disidentům. Bylo vás před revolucí málo a měli jste odvahu, kterou národ postrádal. Václavu Havlovi. Pavlu Wonkovi. Jeho smrt mi ukázala, že bolševický režim je vždy zrůdný.
Chartě 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Jazzové sekci. Za to, že dokázaly zformulovat požadavky a vize za ostatní. Vydavatelům ilegálních Lidových novin, všech samizdatových publikací, časopisů, knih a nahrávek. A Jiřímu Gruntorádovi, který to uchoval a opatřuje v knihovně Libri prohibiti. Augustinu Navrátilovi. Za šíření petice za náboženskou svobodu. A těm kněžím (třeba kardinálu Tomáškovi) a věřícím všech vyznání, které komunisté v jejich víře nezlomili.
Karlu Krylovi, Plastic People of the Universe, Ivanu Magorovi Jirousovi, Jaroslavu Hutkovi, Vlastimilu Třešňákovi, Vladimíru Mišíkovi. Za to, že dokázali bořit totalitní šeď. Dominiku Tatarkovi, Haně Ponické, Jánu Chryzostomovi Korecovi, Martinu Šimečkovi staršímu či Jánu Čarnogurskému. Za to, že i na Slovensku se našlo pár odvážlivců kritizujících režim.
Ekologickým aktivistům, kteří vystoupili proti zločinnému chování socialistického státu, který kdysi ničil životní prostředí. Českým umělcům a sportovcům, kteří v zahraničí svojí tvorbou, umem a schopnostmi pomáhali těm, co zůstali doma. Milanu Kunderovi, Josefu Škvoreckému, Martině Navrátilové, Ivanu Lendlovi a stovkám dalších.
Činohernímu klubu, Divadlu na provázku či HaDivadlu. Za některé krásné chvíle, kdy jsme se nemuseli stydět, že žijeme v takovém marasmu. Polské Solidaritě. Za to, že se nikdy nebála a učila nás nebát se také. USA, Kanadě, Německu, Rakousku, Francii, Austrálii i dalším státům. Za to, že přijímaly české emigranty v dobách nesvobody, a jejich ambasádám, že pomáhaly odpůrcům režimu.
Janu Pavlovi II., Ronaldu Reaganovi, Margaret Thatcherové, Michailu Gorbačovovi, Helmuthu Kohlovi, Hansi Dietrichu Genscherovi, Francoisi Mitterrandovi či rakouským politikům. Za to, že jejich aktivita přispěla k pádu komunismu.
Studentům z listopadu 1989. Díky moc za to, že jste otevřeli mnoha svým rodičům, babičkám a dědečkům oči. Petru Cibulkovi. Za to, že zveřejnil seznamy StB. Všem těm, kteří nechtěli být v komunistické straně, neškodili ostatním a otevřeně nepodporovali nestoudný režim.
