Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Netanjahu jede do Evropy. Mluvit se bude hlavně o osadách

  14:48aktualizováno  14:48
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce obnovit mírové rozhovory s Palestinci. Doufá, že začnou do dvou měsíců, uvedla agentura Reuters krátce před cestou předsedy izraelské vlády do Evropy. Netanjahu se během čtyř dnů setká s britským ministerským předsedou, německou kancléřkou a americkým zvláštním vyslancem pro Blízký východ.

Netanjahu podle svého mluvčího zásadní průlom během nadcházejícího setkání s Mitchellem neočekává. | foto: AP

Politici budou jednat hlavně o židovských osadách na Západním břehu Jordánu, které jsou jedním z největších problémů na cestě ke smíru mezi Izraelci a Palestinci. Západ, v čele s americkým prezidentem Barackem Obamou, už delší dobu tlačí na židovský stát, aby výstavbu zastavil.

Izrael to dosud odmítal. Minulý týden nicméně tamní vláda budování židovských sídlišť na palestinském území přestala schvalovat. Dříve schválené projekty se ovšem budou stavět i dále, upozornila izraelská organizace Peace Now (Mír teď), která se staví proti osadám. Mohlo by tedy jít o pokus Izraele dospět s USA ke kompromisu, míní analytici.

Americký vyslanec pro Blízký východ George Mitchell v Egyptě. (28. leden 2009)Jak se bude situace dále vyvíjet, by mohla naznačit nynější evropská cesta izraelského premiéra. Ten se v úterý setká s britským ministerským předsedou Gordonem Brownem, ve středu s americkým zvláštním vyslancem pro Blízký východ Georgem Mitchelem a ve čtvrtek s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Všichni tři ovšem nahlížejí na židovské osadnictví na Západním břehu kriticky.

Poradce předsedy palestinské autonomie Mahmúda Abbáse Nabil Abú Rdajnah doufá, že jednání Mitchella s Netanjahuem přinese zmražení výstavby osad, a umožní tak obnovení mírových hovorů. Abbás se už dříve nechal slyšet, že mírové hovory s Izraelem, které byly přerušeny loni v prosinci, by mohly být obnoveny. Ovšem za předpokladu, že Izraelci přestanou s budováním svých sídlišť na palestinském území.

Zásadní průlom se nečeká

Netanjahu podle svého mluvčího zásadní průlom během nadcházejícího setkání s Mitchellem neočekává. Doufá ale, že mírové hovory s Palestinci budou obnoveny do dvou měsíců. "Premiér očekává, že tam bude jistý pokrok, nicméně nečeká zásadní průlom," uvedl jeho mluvčí.

V médiích se mezitím začaly objevovat zprávy, že by se Netanjahu mohl setkat s předsedou palestinské samosprávy příští měsíc během Valného shromáždění OSN v New Yorku. Schůzky by se měl zúčastnit i americký prezident Barack Obama, který je přesvědčen, že jedinou možností pro Blízký východ je samostatný palestinský stát existující v míru vedle Izraele.

Washington také přitlačil na urychlení mírového procesu, zásadní pokrok by chtěl vidět do dvou let. Podporuje dosažení cílů z tzv. cestovní mapy, plánu z roku 2003, v níž je zakotveno odstranění neoprávněných kontrolních stanovišť a už zmíněné zmrazení výstavby na palestinských územích.

Židovské osady na Západním břehu

Izrael začal stavět osady po Šestidenní válce v roce 1967 na zabraných územích - Západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy (ale také na Sinajském poloostrově, tam je ale brzy zrušil). Před pár lety nechala izraelská vláda evakuovat také osady v pásmu Gazy.

Na Západním břehu zůstává přes sto legálních osad, v nichž žije na půl milionu lidí. Nelegálních sídlišť je asi dvacet. Izraelské vlády už několik z nich zbouraly, nicméně osadníci je v mnoha případech znovu postavili. Z hlediska mezinárodního práva jsou nelegální všechny osady.

Kromě praktických důvodů - osady poskytují izraelské vládě lepší kontrolu nad územím - hrály v jejich budování roli i náboženské motivy. Někteří osadníci hájí právo Židů na biblickou zemi, území svěřené jim Bohem. Je to zhruba historická Judea a Samaří, což přibližně odpovídá dnešnímu Západnímu břehu.

Palestinci žádají zrušení všech osad. Předchozí izraelská vláda nabídla zatím nedojednaný kompromis. Podle něj se zachová několik největších židovských sídlišť, hlavně těch, která přiléhají k izraelské hranici. Jako kompenzaci za to tehdejší premiér Ehud Olmert Palestincům nabídl odpovídající území na jihu Izraele, poblíž pásma Gazy.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Kanadské úřady nestíhají vyřizovat žádosti o azyl. Do země letos přišly...
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, teď nestíhá vyřizovat žádosti o azyl

Kanada platí za jednu z nejvstřícnějších zemí k uprchlíkům. Ochota pomoct však vládě pomalu začíná přerůstat přes hlavu. Úřady nestíhají vyřizovat žádosti o...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Předčasné volby v Japonsku ovládl Abe, hlasování poznamenal tajfun

Japonská vládní koalice vedená Liberálnědemokratickou stranou (LDP) premiéra Šinzóa Abeho dosáhla v předčasných parlamentních volbách přesvědčivého vítězství....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.