Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nestěrenko: Muž, jehož chtěli zabít kvůli Černobylu

  13:00aktualizováno  13:00
Černobylská tragédie s sebou nese řadu příběhů. Jedním z nejzajímavějších je osud Vasilije Nestěrenka, předního sovětského odborníka na jadernou energii. Jeho život je poslední desítky let s Černobylem nerozlučně spojen.
Dělejte, jako by se nic nestalo, vzkázali Nestěrenkovi z Moskvy. Ilustrační foto.

Dělejte, jako by se nic nestalo, vzkázali Nestěrenkovi z Moskvy. Ilustrační foto.

Vasilij Nestěrenko byl už v dobách tuhého sovětského režimu považován za jednu z největších kapacit v oblasti jaderné energie. Jako ředitel jaderného institutu běloruské Akademie věd se podílel na řadě prestižních projektů.

"V sedmdesátých letech zjistili, že USA mají satelitní systém, který sleduje pohyb jaderného materiálu - plutonium pro atomové zbraně," popisuje tehdejší situaci Václav Vašků, který se o problematiku zajímá.

Sovětský svaz proto podle něj chtěl vyvinout mobilní elektrárny, které by satelity obtížněji zachytily. Rusové je navíc chtěli použít v případě válečných konfliktů. Vedením projektu byl pověřen právě Nestěrenko.

Vědec si byl rovněž vědom nebezpečí, které s sebou nese jaderná energie. Ihned po černobylské tragédii proto bil na poplach. Neprodleně kontaktoval sovětské politické špičky a žádal okamžitou evakuaci okolí elektrárny a distribuci jódových tablet, které by minimalizovaly nebezpečí onemocnění štítné žlázy. Své domovy by podle něj měly opustit statisíce lidí.

Nejvyšší sovět v čele s Michailem Gorbačovem ale jeho výzvy ignoroval. "Dělejte, jako by se nic nestalo," vzkázali mu tehdy z Moskvy. Nestěrenko však na jejich rozkazy nedal, a kudy chodil, tudy varoval. To ho nakonec stálo místo v Akademii věd a málem také život.

Stal se cílem několika neúspěšných pokusů o atentát. Nedlouho po osudném dubnu 1986 zažil vážnou dopravní nehodu a několik měsíců strávil v nemocnici. "Nepřikládal jsem tomu žádnou váhu, dokud u mě nezazvonil telefon a anonym mi neřekl, že si mám dávat pozor na to, co dělám," řekl o pár let později v jednom interview.

Koncem 80. let přišli za vyhozeným akademikem držitel Nobelovy ceny Andrej Sacharov a světoznámý šachista Anatolij Karpov. Dřívějšímu neúnavnému bojovníkovi za jadernou energii navrhli, aby založil institut na pomoc obětem Černobylu. Právě do té doby se datuje vznik nadace Belrad, která dodnes monitoruje škody, které výbuch elektrárny napáchal.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v zajetí nadšeného davu v Pchjongajngu (12....
S novými sankcemi nepřežije KLDR ani rok, tvrdí severokorejský úředník

Nové americké sankce vůči Severní Koreji jsou tak tvrdé, že to země zřejmě nepřežije, tvrdí Ri Jong-ho, který jako vysoce postavený úředník vozil třicet let...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.