Nespokojenost s Nice narůstá

(Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Po záplavě oslavných řečí přichází nová vlna: vlna nespokojenosti s tím, co bylo dohodnuto v Nice, na summitu klíčovém pro rozšíření Evropské unie. Nejde o nic menšího, než zda čekatelé na vstup budou mít v EU jednoznačně stejné slovo jako současní členové. Nebo zda, až budou přijati, přijmou roli dočasně slabších.

"Kupčení v Nice" a smlouva, jejíž přesné znění není dosud známo, vyvolává stále větší rozpaky.

Plamen nespokojenosti uchazečů poprvé vyšlehl, už když se v Nice chystali udělat dohodu na účet Polska. Polskou štafetu záhy přejali Maďaři. Češi se opatrně drží za nimi. "Je to nepřijatelné, nespravedlivé a diskriminující," denuncoval dohodu maďarský ministr zahraničí Mártonyi, když se ukázalo, že Maďaři (a také Češi) budou mít o dva evropské poslance méně než menší Belgie či Řecko.

"Zavádí se tu členství první a druhé kategorie," varoval například šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt.

"Není to v souladu se zásadou rovného zastoupení obyvatelstva. Rozhodnutí musí být změněno. I kdybychom neuspěli, Maďarsko musí dát najevo, že nemůže přijmout diskriminaci," bouřil Mártonyi.

Razantní vystoupení Maďarů má svůj smysl: experti EU tvrdí, že ještě do středy se budou odstraňovat nedodělky v dohodě - do té doby je šance zajistit rovný počet poslanců v jejím textu. Jinak bude nutné jednat o tomto problému při vstupních jednáních a tam si mohou státy unie klást podmínky za souhlas s poslanci navíc.

Předáci unie jsou terčem vnitřních kritik a výčitek za výsledky z Nice. "Byl to summit ovládaný nacionalismem," sdělil listu La Repubblica Romano Prodi, šéf evropské "vlády". Odstup dal najevo i další účastník jednání, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. "O rozhodnutích přijatých za svítání s rozpálenou hlavou si nemyslím nic dobrého," řekl.

"Nechci to prodávat jako úspěch," řekl skromně další muž z Nice, šéf německé diplomacie Joschka Fischer.

Mimořádně ostře posoudili jednání v Nice evropští poslanci. "Státy bránily své okamžité zájmy na úkor dlouhodobé vize," prohlásil předseda liberálů Pat Cox. "Dali přednost krátkodobým národním zájmům před zájmy unie," uvádí parlamentní rezoluce o summitu.

U členských zemí je rozčarování nad Nice posilováno četnými zmatky a nejasnostmi v dohodě samé. Kolik má být europoslanců - 728, nebo 732? To je zdánlivý detail, ale v základní dohodě o unii by neměla být ani tato nejasnost (vznikla, když dva poslance navíc dostali kromě Belgičanů Řekové a Portugalci - ale ne Češi a Maďaři). Co více, není ani jisté, jakou většinu vyžaduje schválení rozhodnutí EU. Je to 71,3, nebo 74,5 procent hlasů? Pár procent sem či tam hraje svou roli: rozhoduje o tom, zda velké země budou k prosazení svých plánů potřebovat další menší zemi, nebo ne.

A co s uchazeči, kteří vstoupí do unie před provedením reformy z Nice? Jaká bude jejich "váha" v orgánech unie? Ani to není z textu dohody jasné. A aby zmatků nebylo dost: má mít Rumunsko v Radě EU čtrnáct, nebo patnáct hlasů? "Prostě nevíme," řekl po summitu poradce jednoho ze severských premiérů.¨

Posledním překvapením, které vyplavalo na povrch až o víkendu, bylo usnesení o provádění změn v Evropské ústřední bance rozhodnutím ministrů. To dosud nešlo.

Podle zdrojů Evropské komise "vládne kolem konečné verze textu jistý zmatek", a tak není divu, že i účastník jednání Prodi připustil: "Sám mám určité problémy, abych pochopil, co se v Nice dohodlo." Švédové, kteří nyní stanou na půl roku v čele EU, budou prý mít "tvrdou práci s úklidem po Nice".

Finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja si už stěžoval: "Rozhodování se (v EU po Nice) nezjednodušilo - spíš jsou překážky vyšší než kdy dříve." Ne každý však láme nad Nice hůl. "Mohlo to být horší, ale nemohlo to být lepší," řekl po úspěšném boji za polský hlas ministr zahraničí Wladyslaw Bartoszewski.

A italský premiér Giulio Amato si při obhajobě Nice vzpomněl na domácí autovýrobce. "Není to žádné Ferrari, ale funguje to," řekl o dohodě. Zároveň připustil, že se to může kdykoli porouchat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video