Polistopadový vývoj v Česku očekávání naplnil u 27 procent lidí a předčil u čtyř procent. Na Slovensku byla očekávání naplněna u 22 procent a překonána u jednoho procenta dotázaných.
„Nedá se to však interpretovat jako negativní hodnocení polistopadového vývoje. Většina lidí, alespoň v Česku, tvrdí, že se kvalita života zlepšila. Očekávání ale bylo větší a nenaplnilo se,“ uvedl k průzkumu v Otázkách Václava Moravce Daniel Prokop z agentury Median.
Naplnil vývoj po roce 1989 vaše očekávání?
Říjnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázal větší spokojenost s polistopadovým vývojem. Dvě třetiny Čechů v něm vyjádřily přesvědčení, že společenská změna z roku 1989 stála za to. Na Slovensku stejně odpovědělo 58 procent lidí.
Podle průzkumu Medianu jsou v Česku čtvrtstoletí po pádu komunistické totality optimističtější obyvatelé měst, lidé s příjmem nad 20 tisíc korun a s vysokoškolským vzděláním. Více zklamaní jsou lidé, kteří nechodí volit nebo volí levici. Na Slovensku jsou spokojenější s polistopadovým vývojem ekonomicky aktivní lidé a ti, kteří vydělávají alespoň 800 eur (22 150 Kč).
Sociální nejistotu a nezaměstnanost uvedlo jako důvod svého zklamání v Česku 36 procent dotázaných, na Slovensku skoro polovina. S politikou a kvalitou demokracie je v Česku nespokojena pětina lidí, na Slovensku 17 procent dotázaných. Celkově se situace od listopadu 1989 zhoršila podle pětiny Čechů a 19 procent Slováků. Z korupce a klientelismu je v obou zemích shodně zklamáno 13 procent lidí.
Průzkum Median provedl v Česku mezi 18. a 26. říjnem, ptal se 1 207 lidí. Na Slovensku bylo mezi 22. říjnem a 1. listopadem dotazováno tisíc lidí, kterým bylo v době pádu komunismu alespoň 15 let.
Slovenský premiér Robert Fico vzpomínal, že jemu bylo tehdy 25 let a oceňoval tehdy hlavně zahájení procesu demokratizace. „Málokdo ale předpokládal, že ve jménu transformace budeme muset obětovat celou jednu generaci a tou jsou důchodci. Uvědomme si, že reálné mzdy z roku 1989 jsme dosáhli až v roce 2007,“ řekl v České televizi Fico.
Také český premiér Bohuslav Sobotka zdůraznil, že nejdůležitější byl tehdy přechod k demokracii. „Možná proto tehdejší vůdci neříkali vše, co by měli,“ uvedl Sobotka s tím, že lidem tak zůstala jejich velká očekávání.
