Neslyšící protestovali proti dotační politice

- Na pražském Staroměstském náměstí se sešly asi dvě stovky neslyšících a nedoslýchavých občanů z celé republiky, kteří protestovali proti dotační politice ministerstva práce a sociálních věcí. "Tato demonstace není namířena proti vládě, chceme však, aby bylo naší komunitě porozuměno," vysvětlila v úvodu prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých Milada Smutná.
"Na ministerstvo jsme podávali 27 projektů s žádostí o dotaci a byly přijaty pouze dva," upozornila Věra Strnadová, prezidentka Asociace organizace neslyšících a nedoslýchavých.

"Do sociální politiky mají možnost mluvit občanská sdružení, ale ministerstvo nás nutí, abychom se sdružovali pouze ve spolcích, které nemají to tvorby sociální politiky co mluvit," doplnil pro iDNES Jindřich Zemánek, výkonný ředitel Evropského centra pantominy neslyších v Brně.

Co neslyšící a nedoslýchaví požadují:

1. zásadní změnu dotační politiky tak, aby:
a) koncepce a podmínky dotační politiky byly známy před podáním projektů,
b) posuzování projektů a rozdělování prostředků bylo transparentní,
c) u dlouhodobých projektů byla odbourána nesmyslná a opakující se administrativa,
d) projekty zdravotně postižených měly stejné zařazení důležitosti jako projekty týkající se prevence a následky užívání drog.

2. zrušení rozhodnutí dotační komise pro rok 2000 a nové posouzení s respektováním našich potřeb

3. aby byl o zásadních změnách sociální politiky veden seriózní dialog a byly dodržovány sliby z jednání.

"Dotační programy na boj proti drogám a prostituci mají před námi přednost. My a zrakově postižení jsme až na 4. a 5. místě. Chceme rovné podmínky," pokračoval Jindřich Zemánek.

Neslyšící dále upozornili, že většina jejich společenského života se odehrává právě ve spolcích a klubech. Většina projektů, které ministerstvo zamítlo, se však dotýká právě této klubové a spolkové činnosti.

Na provizorním řečnickém pultu, který se skládal ze dvou židlí, se vystřídalo několik zástupců ze svazů a sdružení neslyšících a nedoslýchavých občanů. Vedle toho, kdo mluvil, se vždy postavil jeden z tlumočníků, kterých bylo dohromady asi deset a byli rozmístěni tak, aby všichni mohli vnímat, o čem se právě mluví. Pokud se shromážděným slova líbila, projevovali souhlas potleskem či třepetáním rukama. Organizátoři demonstrace pak příchozím i kolemjdoucím rozdávali letáky, v nichž je seznamovali s jejich problémy a se způsoby, jak s nedoslýchavými komunikovat.

Demonstrace se zúčastnila i předsedkyně Senátu Libuše Benešová, která slíbila, že na neslyšící a nedoslýchavé se určitě nebude zapomínat. "Respektuji vaše práva a potřeby a těší mne, že se chcete zapojovat do veřejného života. A že hledáte možnosti, jak to udělat," prohlásila Benešová. Problém s dotacemi vysvětlila dosud neschváleným státním rozpočtem na rok 2000. "Proto je možné i to, že nejsou rozhodnuty věci, které už měly být dávno rozhodnuty," dodala.

Na Staroměstském náměstí před sochou Jana Husa promluvil i poslanec Miroslav Kučera, jeden z předkladatelů zákona o znakové řeči. Řekl, že příští týden bude všechny vzkazy, které na demonstraci zazněly, tlumočit členům vlády. "Nesmí se stát, aby se na vás zapomínalo," řekl a dodal: "Chci docílit toho, aby byly vaše projekty na ministerstvu dnes, ale i v dalších letech, považovány za prioritní."

Podobnou demonstraci uspořádali před časem zrakově postižení občané, kteří se shromáždili před budovou ministerstva práce a sociálních věcí. Nevidomí, podobně jako neslyšící protestovali proti dotační politice. "Byli jsme zařazeni do útlumového programu, což znamená, že letos dostaneme maximálně šedesát procent loňských dotací a příští rok už nic. Pro nás to však není program útlumový, ale likvidační. Ze čtyřiaosmdesáti poradenských středisek pro všechny tělesně postižené, které provozujeme, by zůstalo čtrnáct pouze v krajských městech," uvedl tehdy Jiří Vencl ze Sdružení zdravotně postižených.

Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla na jejich protest tehdy odpověděl tím, že  dotační programy zatím zrušeny nebyly.

Jak usnadnit odezírání neslyšícímu člověku
- klidné a dobře osvětlené místo,
- tomu, kdo odezírá nesmí svítit světlo do očí, naopak musí být osvětlena tvář toho, kdo mluví,
- musíme být tváří otečeni směrem k odezírajícímu člověku,
- dodržujme vhodnou vzdálenost - nesnažme se příliš přiblížit k odezírajícímu člověku,
- když chceme začít mluvit, upozorníme neslyšícího jemným dotekem na paži nebo zamáváním,
- řekneme předem, o čem budeme mluvit, nepřeskakujeme z jednoho tématu na druhý,
- mluvíme výrazně a jen trochu pomaleji než obvykle, ale ne zas příliš pomalu,
- způsob hovoru přizpůsobíme jazykovým schopnostem odezírajícího člověka, někteří neznají dobře češtinu,
- při mluvení nedáváme ruce pře ústa a nežvýkáme,
- během mluvení pozorně sledujeme výraz odezírajícího člověka, můžeme poznat, zda mluvíme dobře či nikoliv,
- nemluvíme dlouho,
- nikdy se neptáme "Rozumíš?", ale spíše: "Co jsi mi rozuměl?"
- necháme odezírajícího člověka často odpovídat.

Jeden z neslyšících demonstrantů si na svůj obličej nasadil masku.

Demonstranté měli na náměstí několik tlumočníků do značkové řeči.

Na demonstraci přišla i předsedkyně Senátu Libuše Benešová a poslanec Miroslav Kučera (vpravo).

Jeden z transparentů nad hlavami demonstrantů volá o pomoc: "Jsou k nám hluší!"

Demonstrace na Staroměstském náměstí pod heslem: Neslyšíme, ale jsme tady.

Na demonstraci se sjeli neslyšící z celé republiky.

Organizátoři rozdávali mezi demonstranty letáky.

Neslyšící požadují od vlády lepší sociální program.

Neslyšící upozorňují, že mají problémy s komunikací.

Hloučky demonstrantů před sochou Jana Husa na Staroměstském náměstí.

Na Staroměstském náměstí se sešly asi dvě stovky lidí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video