Štědrý den L. P. 1904 připadl na sobotu a noviny psaly: "Vánočního klidu v politice, chudého na politické události..."
Jaká náhodička. I letos si poslanci dopřáli vánočního klidu v politice. Odmítli svolat schůzi o svých platech, jak původně mínili.
"Při úvaze o 13milionovém deficitu zemském dovozují mladočeské Nár. listy, že jedině federativní zřízení Rakouska a poskytnutí samosprávy zemím českým může tyto zbavit chronického schodku..."
Národní listy se tehdá vskutku mýlily. České země mají dokonce samostatnost, o chronickém deficitu však píší noviny dodnes. Také vánoční prainzeráty jako by vypadly z dnešní doby: Rum do čaje a kávy 1l. 40, 45, 50 krejcarů.
Lijeme si dnes do zimního čaje snad něco jiného než rum? Kdepak. Léta běží, rum zůstává. Však se i o tehdejších svátcích bujaře veselilo: "V Noční kavárně V Chaloupce bavila se distingovaná společnost. K ránu šel jeden velice tlustý pán se skřipcem na nose na chodbu domovní a vykonal potřebu na schodech...".
Redaktor dále popisuje, kterak si na pána vyšlápl domovník, leč přivolaný policista a kavárník do huby dali... komu? Přece domovníkovi! Chudák nevěděl, že "ten čistotný pán je c. k. rakouský soudce, jak známo v Praze všemocný pán..."
Změnilo se mnoho od těch dob? Ostatně i nářky nad pokleslostí oslav svátků vánočních přetrvaly: "Lidstvo hlučně oslavuje Spasitele. Jakým však právem?... Zachovává a provádí lidstvo odkaz Spasitelův? Ach ne, neprovádí dosud.
A pokud by následující provokující text vyšel pozítří, třeba v našem Hyde parku, poznáme celičké století v něm? "Konečně máme vánoční týden za sebou. Vzdech ulehčení vynořuje se nám z nejhlubšího nitra. Jak jsme rádi, že již nemusíme neustále v novinách číst o 'šlechetných dobrodincích'..."
Za sto let si prapraděti nic podobného o našem štědrém čase v archivních novinách nepřečtou. Nevycházejí totiž. Ale nevadí. Jsme přece ti stále stejní, hříšní lidé. Letos jako před sto lety tedy popřejme sobě i potomkům z roku 2104: Pokoj lidem dobré vůle.
