Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na sankcích pro Asada se s Ruskem shodneme, tvrdil Kerry. Moskva to odmítla

  12:34aktualizováno  14:53
Americký ministr zahraničí John Kerry po pondělním jednání v Paříži oznámil, že se USA, Británie, Francie i Rusko shodly, že pokud syrský prezident Asad nedodrží chystanou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, musí z toho nutně pro jeho režim vyplynout důsledky. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov to později dementoval.

Americký ministr zahraničí John Kerry (úplně vpravo) si potřásá rukou s francouzským prezidentem (druhý zprava). Společně s šéfem francouzské diplomacie Laurentem Fabiem (úplně vlevo) a britským ministrem zahraničí Williamem Haguem jednali v Paříži o řešení syrské krize (16. září 2013). | foto: AP

Řešení syrské krize bylo předmětem pondělního jednání ministrů zahraničí Francie, Británie a USA. V Paříži se šéf americké diplomacie John Kerry se svým francouzským protějškem Laurentem Fabiem a britským ministrem zahraničí Williamem Haguem shodli, že budou nadále usilovat o důraznou a závaznou rezoluci Rady bezpečnosti OSN o syrských chemických zbraních.

Rezoluce by měla odrážet dohodu Kerryho a jeho ruského protějšku Sergeje Lavrova, kteří se na způsobu likvidace syrských chemických zbraní dohodli o víkendu v Ženevě. Na tento proces má podle dohody dohlížet právě Rada bezpečnosti OSN, v níž jsou všechny tři zmiňované země, stejně jako Rusko, stálými členy.

Fotogalerie

Podle kanceláře francouzského prezidenta Françoise Hollanda, který trojici diplomatů posléze přijal, by rezoluce měla být důrazně formulovaná, podrobná a měla by obsahovat závazné termíny pro odstranění chemických zbraní syrského režimu.

Francouzští představitelé zdůrazňují, že tři spojenecké země nehodlají ztrácet čas a chtějí připravit návrh rezoluce ještě tento týden. Podle nich by impulzem při její přípravě měla být i zpráva inspektorů OSN o zmíněném chemické útoku v Damašku.

V pondělí šéf americké diplomacie rovněž uvedl, že na případných důsledcích pro syrský režim prezidenta Bašára Asada, pokud nedodrží stanovené podmínky, souhlasí s trojicí mocností také Rusko.

"Pokud Asad včas nesplní podmínky stanovené tímto rámcem, shodli jsme se - a to včetně Ruska - že z toho budou plynout důsledky," citovala Kerryho pondělní projev na tiskové konferenci v Paříži agentura Reuters.

Ve stejném duchu se nechal také slyšet francouzský a britský ministr zahraničí. Ani jeden z diplomatů však nespecifikoval, o jaké důsledky by konkrétně mělo jít. Všechny tři země nicméně prosazují ozbrojený úder proti Asadovi.

Připravovaná rezoluce by tak mohla zmiňovat článek VII Charty OSN, která by v případě nedodržení závazků mohla umožňovat mimo jiné také použití síly. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ovšem již v Ženevě zdůraznil, že dohoda o Sýrii nezahrnuje automatické použití síly.

Nerozuměli jsme si, namítá ruský ministr

Rusko se dosud proti případné intervenci do Sýrie doposud ostře vymezovalo. Znovu tento postoj Lavrov zopakoval v pondělí po setkání s egyptským ministrem zahraničí Nabílem Fahmím.

Šéf ruské diplomacie společný plán západních mocností rezolutně odmítl. Prohlásil, že jakékoli zmínky o rychlém přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN o případném potrestání Sýrie na základě sedmého článku Charty OSN ukazují dle jeho slov na "nedostatek porozumění" ohledně dohody dosažené o víkendu v Ženevě.

"Naši (evropští) partneři opět jednostranně chtějí přehodnotit to, na čem jsme se dohodli s Američany. Takhle se obchod zkrátka nedělá. Navzdory těmto výrokům jsem ale přesvědčen, že Američané se budou - jakožto řádní vyjednavači - držet striktně toho, na čem jsme se dohodli," spílal Lavrov na adresu Paříže a Londýna na pondělní tiskové konferenci.

Ruský ministr zahraničí naopak zdůraznil nutnost v prvé řadě přizvat syrskou opozici k účasti na konferenci o mírovém urovnání stávající krize. "Aby se konference mohla sejít, je nejdřív zapotřebí přesvědčit (syrskou) opozici o nutnosti zúčastnit se. A je možná načase používat místo výrazu 'přesvědčit' jiné sloveso - k účasti na konferenci je třeba ji přinutit," poznamenal.

Na pořádání mírové konference pod názvem Ženeva 2 se Lavrov s ministrem zahraničí USA Johnem Kerrym dohodli minulý týden. Šéf americké diplomacie při té příležitosti prohlásil, že budoucnost mírových rozhovorů je závislá na výsledku jednání o syrských chemických zbraních. To v neděli v Ženevě vyústilo v plán na likvidaci syrských chemických zbraní, k níž by mělo dojít v první polovině příštího roku.

Moskva dál posiluje svoji flotilu ve Středomoří

Navzdory víkendové dohodě s USA o likvidaci syrských chemických zbraní Moskva dál také posiluje flotilu svých bojových lodí u syrských břehů. Podle pondělních zpráv ruského tisku se k cestě do východního Středomoří chystá výsadková loď Jamal operující nyní v Černém moři. Na východě Středozemního moře je rozmístěno už deset ruských válečných plavidel.

Svou středomořskou flotilu, kterou před dvaceti lety z finančních důvodů rozpustil bývalý prezident Boris Jelcin, začala Moskva znovu budovat počátkem letošního roku.

Po srpnovém chemickém útoku v Sýrii, na který prezident USA Barack Obama reagoval výhrůžkou vojenského úderu, převelelo Rusko na východ Středozemního moře postupně několik výsadkových, průzkumných a podpůrných lodí. Do jejich čela se má v příštích dnech postavit raketový křižník Moskva, který do regionu směřuje od Gibraltaru.

Ruská plavidla operují v těsném sousedství s flotilou USA, která nedaleko syrských břehů čeká na případný rozkaz Bílého domu k útoku. Washington v oblasti rozmístil letadlovou loď USS Nimitz, tři torpédoborce a raketové křižníky Gravely, Mahan, Barry a Ramage.

Rusko má na syrském pobřeží námořní základnu Tartús, jedinou mimo území bývalého Sovětského svazu. Moskva ale základnu vzhledem k pokračující občanské válce v Sýrii během léta vyklidila. V Tartúsu nejsou podle oficiálních informací žádní ruští vojáci a evakuován byl i civilní personál.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.