Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na sankcích pro Asada se s Ruskem shodneme, tvrdil Kerry. Moskva to odmítla

  12:34aktualizováno  14:53
Americký ministr zahraničí John Kerry po pondělním jednání v Paříži oznámil, že se USA, Británie, Francie i Rusko shodly, že pokud syrský prezident Asad nedodrží chystanou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, musí z toho nutně pro jeho režim vyplynout důsledky. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov to později dementoval.

Americký ministr zahraničí John Kerry (úplně vpravo) si potřásá rukou s francouzským prezidentem (druhý zprava). Společně s šéfem francouzské diplomacie Laurentem Fabiem (úplně vlevo) a britským ministrem zahraničí Williamem Haguem jednali v Paříži o řešení syrské krize (16. září 2013). | foto: AP

Řešení syrské krize bylo předmětem pondělního jednání ministrů zahraničí Francie, Británie a USA. V Paříži se šéf americké diplomacie John Kerry se svým francouzským protějškem Laurentem Fabiem a britským ministrem zahraničí Williamem Haguem shodli, že budou nadále usilovat o důraznou a závaznou rezoluci Rady bezpečnosti OSN o syrských chemických zbraních.

Rezoluce by měla odrážet dohodu Kerryho a jeho ruského protějšku Sergeje Lavrova, kteří se na způsobu likvidace syrských chemických zbraní dohodli o víkendu v Ženevě. Na tento proces má podle dohody dohlížet právě Rada bezpečnosti OSN, v níž jsou všechny tři zmiňované země, stejně jako Rusko, stálými členy.

Fotogalerie

Podle kanceláře francouzského prezidenta Françoise Hollanda, který trojici diplomatů posléze přijal, by rezoluce měla být důrazně formulovaná, podrobná a měla by obsahovat závazné termíny pro odstranění chemických zbraní syrského režimu.

Francouzští představitelé zdůrazňují, že tři spojenecké země nehodlají ztrácet čas a chtějí připravit návrh rezoluce ještě tento týden. Podle nich by impulzem při její přípravě měla být i zpráva inspektorů OSN o zmíněném chemické útoku v Damašku.

V pondělí šéf americké diplomacie rovněž uvedl, že na případných důsledcích pro syrský režim prezidenta Bašára Asada, pokud nedodrží stanovené podmínky, souhlasí s trojicí mocností také Rusko.

"Pokud Asad včas nesplní podmínky stanovené tímto rámcem, shodli jsme se - a to včetně Ruska - že z toho budou plynout důsledky," citovala Kerryho pondělní projev na tiskové konferenci v Paříži agentura Reuters.

Ve stejném duchu se nechal také slyšet francouzský a britský ministr zahraničí. Ani jeden z diplomatů však nespecifikoval, o jaké důsledky by konkrétně mělo jít. Všechny tři země nicméně prosazují ozbrojený úder proti Asadovi.

Připravovaná rezoluce by tak mohla zmiňovat článek VII Charty OSN, která by v případě nedodržení závazků mohla umožňovat mimo jiné také použití síly. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ovšem již v Ženevě zdůraznil, že dohoda o Sýrii nezahrnuje automatické použití síly.

Nerozuměli jsme si, namítá ruský ministr

Rusko se dosud proti případné intervenci do Sýrie doposud ostře vymezovalo. Znovu tento postoj Lavrov zopakoval v pondělí po setkání s egyptským ministrem zahraničí Nabílem Fahmím.

Šéf ruské diplomacie společný plán západních mocností rezolutně odmítl. Prohlásil, že jakékoli zmínky o rychlém přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN o případném potrestání Sýrie na základě sedmého článku Charty OSN ukazují dle jeho slov na "nedostatek porozumění" ohledně dohody dosažené o víkendu v Ženevě.

"Naši (evropští) partneři opět jednostranně chtějí přehodnotit to, na čem jsme se dohodli s Američany. Takhle se obchod zkrátka nedělá. Navzdory těmto výrokům jsem ale přesvědčen, že Američané se budou - jakožto řádní vyjednavači - držet striktně toho, na čem jsme se dohodli," spílal Lavrov na adresu Paříže a Londýna na pondělní tiskové konferenci.

Ruský ministr zahraničí naopak zdůraznil nutnost v prvé řadě přizvat syrskou opozici k účasti na konferenci o mírovém urovnání stávající krize. "Aby se konference mohla sejít, je nejdřív zapotřebí přesvědčit (syrskou) opozici o nutnosti zúčastnit se. A je možná načase používat místo výrazu 'přesvědčit' jiné sloveso - k účasti na konferenci je třeba ji přinutit," poznamenal.

Na pořádání mírové konference pod názvem Ženeva 2 se Lavrov s ministrem zahraničí USA Johnem Kerrym dohodli minulý týden. Šéf americké diplomacie při té příležitosti prohlásil, že budoucnost mírových rozhovorů je závislá na výsledku jednání o syrských chemických zbraních. To v neděli v Ženevě vyústilo v plán na likvidaci syrských chemických zbraní, k níž by mělo dojít v první polovině příštího roku.

Moskva dál posiluje svoji flotilu ve Středomoří

Navzdory víkendové dohodě s USA o likvidaci syrských chemických zbraní Moskva dál také posiluje flotilu svých bojových lodí u syrských břehů. Podle pondělních zpráv ruského tisku se k cestě do východního Středomoří chystá výsadková loď Jamal operující nyní v Černém moři. Na východě Středozemního moře je rozmístěno už deset ruských válečných plavidel.

Svou středomořskou flotilu, kterou před dvaceti lety z finančních důvodů rozpustil bývalý prezident Boris Jelcin, začala Moskva znovu budovat počátkem letošního roku.

Po srpnovém chemickém útoku v Sýrii, na který prezident USA Barack Obama reagoval výhrůžkou vojenského úderu, převelelo Rusko na východ Středozemního moře postupně několik výsadkových, průzkumných a podpůrných lodí. Do jejich čela se má v příštích dnech postavit raketový křižník Moskva, který do regionu směřuje od Gibraltaru.

Ruská plavidla operují v těsném sousedství s flotilou USA, která nedaleko syrských břehů čeká na případný rozkaz Bílého domu k útoku. Washington v oblasti rozmístil letadlovou loď USS Nimitz, tři torpédoborce a raketové křižníky Gravely, Mahan, Barry a Ramage.

Rusko má na syrském pobřeží námořní základnu Tartús, jedinou mimo území bývalého Sovětského svazu. Moskva ale základnu vzhledem k pokračující občanské válce v Sýrii během léta vyklidila. V Tartúsu nejsou podle oficiálních informací žádní ruští vojáci a evakuován byl i civilní personál.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Brazilský prezident Michel Temer. (31. srpna 2016)
Brazilského prezidenta obvinila místní prokuratura z přijímání úplatků

Brazilská generální prokuratura obvinila prezidenta Michela Temera z přijímání úplatků. Informovala o tom v úterý agentura AP, podle které jde o první případ,...  celý článek

Čeští vojáci na patrole v okolí základny v afghánském Bagrámu
Boj v Afghánistánu nekončí. USA a spojenci připravují novou strategii

Spojenci v čele s USA připravují novou strategii a vyslání posil do Afghánistánu. Už šestnáct let trvající mezinárodní boj proti tamním islamistům tak opět...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (7. června 2017)
Trump slaví první vítězství, soud částečně povolil jeho imigrační dekret

Donald Trump může začít částečně uplatňovat svůj imigrační dekret, kterým občanům šesti převážně muslimských zemí na 90 dní zakázal vstup do USA. Zákaz se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.