Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nerezignujme na to, aby Evropa plnila zvláštní roli v budování lepšího světa

  7:04aktualizováno  7:04
Dva evropští ministři zahraničí, Švéd Carl Bildt a Ital Franco Frattini, apelují na to, aby protekcionistické reakce na stávající hospodářskou krizi nepodkopaly principy, na nichž podle nich Evropská unie stojí: totiž principy volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.
Evropa by měla zůstat jak otevřenou společností, tak otevřenou ekonomikou.

Evropa by měla zůstat jak otevřenou společností, tak otevřenou ekonomikou. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Probíhající světová hospodářská krize otřásá názory a přístupy, které jsou už dlouho zakotvené v evropských politikách. Ba krize zpochybňuje samotné základy Evropské unie. Je naléhavě zapotřebí potvrdit stěžejní charakter a identitu Evropy. Musíme znovu stvrdit samotnou podstatu našeho evropského modelu - modelu, který je otevřený interně, externě i globálně.

Čísla ukazující na otevřenost

Interně by Evropa měla zůstat jak otevřenou společností, tak otevřenou ekonomikou. Je třeba bojovat proti ochranářským svodům, které by rozložily samotné základy evropského projektu, založeného na "čtyřech svobodách": na volném pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Jenže evropský plán ekonomického oživení, který nedávno potvrdila evropská Rada ministrů, se zaměřuje hlavně na národní opatření k podpoře domácí poptávky. Při realizaci tohoto plánu se vlády musí ubránit pokušení proměnit národní opatření v úzké protekcionistické intriky. Takový vývoj by ohrožoval narůstající nezaměstnanost v Evropě i jinde a výrazně by ztížil zápas s krizí. Návrat k ekonomickému, sociálnímu či politickému nacionalismu jednoduše není řešením.

lisabon

Potřebujeme definitivní a úplnou ratifikaci Lisabonské smlouvy, abychom měli silnější Evropskou unii, kterou potřebujeme.

Ostatně obchod uvnitř Evropské unie tvoří bezmála dvě třetiny celkového obchodu členských států EU. A samotná Unie je jednička světového obchodu, neboť tvoří jeho osmnáct procent, následována USA a Čínou. Zavedenou a příznivou realitou v Evropě je rovněž volná cirkulace pracujících a osob: v jiné než své rodné členské zemi Unie bydlí dvě procenta občanů EU - tedy více než deset milionů lidí. Navíc 70 procent evropských občanů v roce 2006 prohlásilo, že jsou ochotni se z profesních důvodů stěhovat do zahraničí. Nejsilněji motivovaní jsou mezi nimi mladí Evropané - půl milionu mladých občanů EU už studuje v jiné zemi.

Krize se rovněž nesmí stát výmluvou ke zřizování nových institucionálních formátů, které by ohrožovaly choulostivou rovnováhu mezi různými institucemi EU, rovnováhu, kterou už za pomoci vhodných korekcí prověřil čas. Samozřejmě, krize podtrhuje fakt, že evropské instituce a nástroje společného jednání a koordinace je zapotřebí posilovat. Potřebujeme definitivní a úplnou ratifikaci Lisabonské smlouvy, abychom měli institucionálně a mezinárodně silnější Evropskou unii, již potřebujeme.

Nesmíme couvat před zodpovědností

Stejně tak by se dnešní nejistoty neměly stát výmluvou ke zpochybňování potřeby pokračovat v procesu rozšiřování Unie a dokončit jej. Růst unijního prostoru svobody a demokracie, míru, stability a prosperity, obzvlášť napříč jihovýchodní Evropou, je v zájmu každého evropského občana. Našim sousedům na západním Balkáně musíme vyslat jasný signál, že jejich evropské vyhlídky stále žijí, jak vloni potvrdily evropské hlavy států. A jsme stále přesvědčeni o strategických a ekonomických přínosech uvedení Turecka do EU. Jistěže, přístupový proces závisí na připravenosti zemí se zájmem o členství, avšak není dobré jej přerušovat ani brzdit.

Globálně Evropa musí prosazovat otevřený, inkluzivní a efektivní systém mezinárodního řízení. Díky své rozsáhlé zkušenosti se sbližováním národních zájmů a hodnot se Evropská unie vyvinula ve vzor multilateralismu a v nejmocnějšího normativního aktéra ve všech oblastech správy věcí veřejných. Unie je s to plnit významnou úlohu v budování nového systému celosvětové správy. To vyžaduje rozvoj a prohlubování strategických vztahů s nastupujícími mocnostmi, jako jsou Čína, Indie a Brazílie, a dále s regionálními organizacemi. Právě to Itálie prosazuje během svého současného předsednictví ve skupině G8. Musíme dnešní nastupující mocnosti integrovat do nového systému globální správy. Ty by ovšem měly projevit ochotu s námi nést ono břemeno společně.

takhle ne

Návrat k ekonomickému, sociálnímu či politickému nacionalismu jednoduše není řešením.

Nastal též okamžik, kdy je potřeba vlít novou energii do aktuálního kola globálních obchodních rozhovorů započatého v Dauhá. Úspěšné dokončení tohoto kola by bylo nejdůraznějším možným počinem proti ochranářským tendencím a k obnovení růstu ve světovém obchodu.

Konečně bychom se v dobách hospodářské krize víc než kdy jindy měli nechat vést našimi společnými demokratickými hodnotami - vnitřním rozměrem naší evropské identity a zásadním stmelujícím činitelem našich společností. Mocným nástrojem jsou i pro evropské vůdcovství v celosvětových záležitostech. Evropa musí plnit zvláštní roli v budování lepšího světa, kde se všeobecně a plně respektují lidská práva a svobody jednotlivce. Nesmíme před svou zodpovědností couvat.

© Project Syndicate, 2009.

o autorech

Carl Bildt je ministrem zahraničí Švédska, Franco Frattini ministrem zahraničí Itálie.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.