Neřesti politiků voliči promíjejí

Vladimír Papež se nestal ministrem spravedlnosti, aniž vlastně kdokoli vznesl námitku proti jeho schopnostem. Zradil ho "škraloup" v soukromé minulosti - nehoda v opilosti a zpráva o občasných návštěvách v nevěstinci. Papež si nakonec ministerskou kariéru sám rozmyslel. Premiér Špidla to s ulehčením přijal.

Odchodů je málo
Papežův případ jako by naznačoval, že se v Česku něco mění. Totiž že pro kandidáta na vysoký politický post není důležitá jen jeho kvalifikace, ale také neposkvrněná minulost. Byla by to změna radikální: až dosud českým politikům procházely celkem bez problémů nejrůznější výstřelky.

Příklady, kdy se politik zachoval normálně, se dají spočítat na prstech jedné ruky: na konci roku 1994 přistihla policie za volantem opilého poslance Ladislava Blažka (ODS), po kritice složil mandát a vystoupil ze strany. O rok později se totéž přihodilo poslanci Liboru Novákovi staršímu - po havárii pod vlivem alkoholu bez řečí opustil své posty ve straně i ve sněmovně.

Jinak probíhalo vše vždy podle stejného klíče: pár měsíců před volbami 1998 naboural při pokusu zaparkovat v centru Prahy tehdejší senátor ČSSD Jan Kavan. Přivolaná hlídka cítila z jeho dechu alkohol, ověřit to nijak nemohla. Kavan totiž vytáhl svůj senátorský průkaz zajišťující mu imunitu. A po volbách se stal ministrem zahraničí. Jindy zas zjevně opilý poslanec Václav Pícl (ČSSD) nadával a vyhrožoval městským strážníkům. Dnes je vysokým úředníkem ministerstva školství.

Změny až v další generaci?
Podle Jaroslava Šonky, lektora Evropské akademie v Berlíně, je takové chování politiků ukázkou nedospělé politické kultury. "Změní se to až s novou generací politiků, svůj vliv bude mít i vstup Česka do EU," tvrdí.

Připouští však, že to, jaká je v zemi politická kultura, nezáleží jen na politicích. "Některé věci se politikům v Německu jednoduše neodpouštějí," říká. Když například deník Blesk přinesl fotografie Václava Klause s mladou blondýnou ve dveřích paneláku, nikoho to nešokovalo. Naopak: poněkud suchopárný akademik Klaus jako kdyby získal díky Blesku novou tvář.

Přesto by se možná v přísnější zemi na Klause po tomto problému snesly otázky. "Voliči se tady prostě víc koukají na to, jestli je Klaus fešák a správnej chlap," říká Šonka.

Já nejsem bezdomovec. Já jsem poslanec!
V demokratických státech se odchází často kvůli zdánlivým maličkostem. Princip je přitom většinou jednoduchý a téměř vždy stejný. Novináři nejdříve dostanou od někoho tip (většinou od rivala daného politika), pak postižený zákonodárce vyčkává, jak na jeho prohřešek zareaguje veřejnost, a nakonec co nejtišším způsobem odejde. Jak to vypadá u nás? Jak komentují své prohřešky čeští politici?

• Stanislav Křeček (ČSSD) v roce 1998 přiznal, že používal neprávem titul JUDr.
"V okamžiku, kdy se to provalilo s Kalvodou a ukázalo se, že to lidem vadí, přestal jsem titul používat. Vzdát se poslaneckého mandátu? V žádném případě."¨

• Jaroslav Bašta (ČSSD) v roce 1998 přiznal, že má nemanželské dítě.
"Dcerce je patnáct měsíců a musím konstatovat, že se povedla. Nejenže projevuje chytrost, ale je i pěkná. Poslední slovo k mému poklesku mají voliči."

• Jan Kavan (ČSSD) v roce 1998 naboural tři vozy a doznal, že před jízdou pil alkohol. "Já jsem sám přiznal, že jsem se dopustil chyby, a lidé chybující mají samozřejmě menší šance než ti, kteří se žádných chyb nedopouštějí, pokud takoví vůbec existují. Mně je jedno, jestli budu ministrem nebo nebudu ministrem, jde mi o to, abych v zahraniční politice mohl něco pro tuto zemi udělat."

• Miloš Zeman (ČSSD) v roce 2002 odpověděl na otázku, jestli mu nevadí, že vůz ministra zemědělství Jana Fencla se řvoucím majáčkem způsobil nehodu a pak ujel.  
(Zeman) "Vy se ptáte na majáčky ministrů. Je to stejná věc, jako kdybyste se ptal na toaletní papír na mém záchodě. Chápu, že se čeští novináři při své inteligenci ptají na toaletní papír, už proto, že si myslí, že mu rozumějí..." (otázka): "Pro vás to tedy není důležité?" (Zeman) "Ne. Tečka."

• Stanislav Pěnička (ODS) se svým vozem v roce 1997 nezvládl řízení, narazil do sloupu veřejného osvětlení a zastavil se až o plot domu.  
(protokol z nehody): "Řidič byl seznámen s tím, že u něj bude provedena orientační dechová zkouška, zda neřídí vozidlo pod vlivem alkoholu. To odmítl a snažil se ujet.
(poslanec): "Skutečně jsem měl dopravní nehodu. Z místa kontroly jsem odjel, protože tam došlo ke kontroverznímu rozhovoru s policistou, který mi řekl, že si nechá můj řidičský průkaz. Policista mi vrátil pouze průkaz poslance, ale ne řidičský průkaz, a tak jsem z místa odjel."

• V roce 2001 křičel zjevně opilý Václav Pícl (ČSSD), tehdejší poslanec a starosta Rakovníka, na strážníky: "Strážníci jsou jen vožralý prasata a šmejdi. Žádnej sráč na mě šahat nebude. Prasata, já vás svléknu, já nejsem žádný bezdomovec, ale poslanec." Po vystřízlivění řekl: "Vypustil jsem z pusy, co jsem neměl, hned v pondělí se půjdu omluvit."