Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neradostný osud Putinových nepřátel: exil, žalář, nebo smrt

  12:44aktualizováno  12:44
Pět let vězení pro opozičního blogera Alexeje Navalného připomíná, že ruský prezident se se svými protivníky příliš nemaže. Lidé, kteří se Vladimirovi Putinovi postavili, skončili buď ve vězení, nebo utekli z Ruska. Někteří z nich ale dopadli daleko hůře, připomíná zpravodajský server BBC.

Ruský prezident Vladimir Putin na manévrech ruské armády na Sachalinu (15. července 2013) | foto: AP

BBC připomíná, že Putin začal likvidovat potenciální nepřátele hned v roce 2000, kdy poprvé obsadil funkci ruského prezidenta. Nejdříve si posvítil na oligarchy, miliardáře, kteří pohádkově zbohatli během divoké privatizace za Jelcinovy éry a ovlivňovali velkou část politické scény i médií.

První Putinovou obětí byl Vladimir Gusinskij, majitel televizní stanice NTV, která často kritizovala Putinovo tažení v Čečensku. Vysílala také satirický pořad Kukly, obdobu dávných nováckých Gumáků, který si z nového prezidenta dělal často legraci. Když Gusinskij odmítl snahu Kremlu o ovlivňování zpravodajství, byl náhle obviněn z podvodu a krátce na to prchl za hranice.

Kauza Navalnyj

Opoziční bloger dostal pět let za údajné podvody

O několik měsíců později utekl z Ruska také Boris Berezovskij, mediální magnát a významný zákulisní hráč, který Putinovi pomohl do prezidentské funkce. S novým režimem se ovšem rozešel a odešel do Velké Británie, kde dále pokračoval v boji proti Putinovi. Letos v březnu byl nalezen mrtvý ve svém domě v Berkshire, britská policie posléze jakékoliv cizí zavinění vyloučila (o jeho smrti čtěte více zde).

Nejznámější případ představuje Michail Chodorkovskij, bývalý šéf ropné společnosti Jukos a někdejší nejbohatší muž Ruska. Znelíbil se tím, že se chtěl otevřeně angažovat v politice a Putina a jeho svitu obviňoval z masivní korupce. Ve dvou procesech byl odsouzen za daňové podvody a Amnesty International ho označila za "vězně svědomí". Chodorkovskij by měl vyjít příští rok na svobodu, Putin ho ale podle odborníků z vězení nepustí a nechá zorganizovat další proces (o jeho pobytu za mřížemi čtěte zde).

Rozdrcení opozice

Bývalý agent KGB nepodceňuje ani hlas ulice a tvrdě potírá jakýkoliv projev odporu. V současnosti hrozí vězení asi dvacítce demonstrantů, kteří loni v květnu demonstrovali proti Putinově opětovnému zvolení prezidentem. Obvinění? Podněcování násilí, napadení policistů, výtržnosti.

Světovou pozornost vyvolal případ Pussy Riot, zakuklených feministek, které v moskevském Chrámu Krista spasitele řezaly do kytar, aby tak protestovaly proti spojenectví Putina s pravoslavnou církví. Dvě z nich si nyní odpykávají dvouletý trest za "výtržnost motivovanou náboženskou nenávistí" (více čtěte zde).

V domácím vězení je nyní jeden z předáků protestního hnutí Sergej Udalcov. Úřady ho viní z podněcování masových nepokojů a levicovému aktivistovi hrozí i pobyt za mřížemi. Další představitelé opozice jako Boris Němcov jsou pravidelně obtěžováni policií a zatýkání. Další hlasitý kritik Putinova režimu a někdejší šachový šampion Garri Kasparov, nedávno odešel za hranice a vrátit se prozatím nehodlá.

Fotogalerie

Ani v exilu však nemusí být nepřátelé Kremlu v bezpečí. Dokazuje to případ Alexandra Litviněnka, bývalého agenta ruské rozvědky FSB. Časem se z něho stal kritik Kremlu, utekl a usadil se v Británii. V listopadu 2006 byl v Londýně otráven izotopem polonia a na smrtelné posteli obvinil ze své vraždy ruskou tajnou službu a prezidenta Vladimira Putina (o novém vyšetřování jeho smrti čtěte zde).

Vraždy novinářů

Nelibosti Kremlu se musí bát také novináři a televizní hlasatelé. Například Xenie Sobčaková, dcera bývalého primátora Petrohradu a celebrita, které se přezdívá ruská Paris Hilton. Po parlamentních volbách na podzim 2011 se zapojila do protestů proti údajným podvodům a záhy přišel trest. Její tvář náhle zmizela z hlavních televizních stanic a Sobčaková se nyní objevuje jen na liberální stanici Dažď, baště opozičních novinářů.

Daleko závažnější je však případ Anny Politkovské, reportérky listu Novaja Gazeta, která Kreml ostře kritizovala za krvavé tažení proti čečenským separatistům. Politkovská byla zastřelena v říjnu 2006 ve výtahu svého domu v Moskvě a její jméno se stalo symbolem benevolence ruských úřadů vůči násilí na novinářích a represí proti ruským demokratickým silám (o vyšetřování její smrti čtěte více zde).

Po ruské novinářce byli zastřeleni i advokát Stanislav Markelov, novinářka Anastasija Baburovová a čečenská ochránkyně lidských práv Natalja Estěmirovová, s nimiž Politkovská novinářsky spolupracovala.

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.