Zadarmo ale není nic. V praxi by to totiž mělo vypadat asi takto: ta část produkce farmáře, která je označena jako neprodejná, a tedy určená k likvidaci, může být poslána do škol. Dotyčnému pěstiteli pak ovšem Unie uhradí sto procent souvisících nákladů.
České reakce jsou vesměs pozitivní. Ale sotva si lze představit, že od příštího roku přistane každému školákovi na stole jablko. Brusel na ovoce a zeleninu do škol vyčlenil osm milionů eur, což je v celkovém objemu peněz, které plynou pěstitelům, zanedbatelná částka, a farmáři s ní náklady na své přebytky nepokryjí.
Čeští ovocnáři nicméně záměr dodávat své ovoce do škol přivítali. "O něco podobného jsme se snažili už před dvěma lety, ale ministerstvo zemědělství to neakceptovalo," řekl tajemník Ovocnářské unie Martin Ludvík. Tehdy se odhadovalo, že by do škol šly ročně dva až tři tisíce tun ovoce, hlavně jablek. Tedy asi jedno procento tuzemské produkce.
Šéf Asociace základních škol Karel Bárta to označil za jistě rozumný nápad. "Otázka ale je, jestli to budou děti jíst, když je to pro ně ještě navíc zadarmo. Naše zkušenost je taková, že jablka či banány, které dostávají k obědu, nalézáme různě odložené v lavicích či v koši," uvedl.
Reforma by měla být rozsáhlejší
A zřejmě i proto komise navrhla dalších šest miliard eur, které půjdou na propagaci ovoce a zeleniny právě se zvláštním zaměřením na děti. Vedle toho by mohli producenti žádat nově až o 60 procent náhrady nákladů, pokud se budou sami snažit pro své produkty získat děti a mládež mladší osmnácti let.
"Situace je nevalná. Podle Světové zdravotnické organizace je třeba sníst denně čtyři sta gramů ovoce a zeleniny, což v Evropě plní jen málokterá země," apelovala komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boelová.
Návrh komise je jen malou součástí rozsáhlé reformy trhu s ovocem a zeleninou v Unii. Tu komisařka Boelová odůvodňuje slovy: "Tato oblast je pod čím dál větším tlakem ze strany prodejců a levných řetězců, čelíme tvrdé konkurenci z třetích zemí, které nabízejí nižší ceny a rostoucí kvalitu. Musíme se i tady modernizovat."
Rozhodnou členské země
Hlavní změnou by měl být jiný systém vypočítávání podpor pro farmáře. Zatímco dosud pěstitelé ovoce a zeleniny dostávali z EU peníze podle toho, kolik toho vyprodukují, nyní by se dotace měly odvíjet od rozlohy jejich zemědělské půdy.
Unie nebude navyšovat objem peněz pro tento sektor, ale chce například zvýhodnit ty, kteří budou více dbát o životní prostředí. Naopak o polovinu chce snížit dotace pro ovoce a zeleninu podléhající rychlé spotřebě.
Životnost návrhu Boelové závisí na tom, zda na něj kývnou členské země. Kdykoli však komise sáhla na zemědělskou politiku v Unii, narazila na odpor jejích největších uživatelů – Francie či Španělska.
