Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nepřijetí Rumunska ovlivní boj s korupcí

  9:55aktualizováno  9:55
Bukurešť - Nikdy nebyla pozice kandidátské země pro přijetí do Severoatlantické aliance tak rozporuplnou, jako v případě Rumunska. Nedostane-li Rumunsko na listopadovém summitu NATO v Praze pozvánku na přijetí, může to ovlivnit boj s korupcí na celém Balkáně, shodují se experti. "Nepřijetí země by bylo velmi kontraproduktivní," prohlásil americký senátor John McCain v Bukurešti.

Experti považují Rumunsko a sousední Bulharsko doslova za most na Balkán či základnu pro vedení  operací v Afgánistánu nebo Iráku.

Loňské teroristické útoky na Spojené státy pak jen potvrdily, jak významnou roli pro odvetné operace může oblast Černého moře hrát. Geografická poloha obě země rázem katapultovala do skupiny těch kandidátských zemí, které mají největší šance na přijetí.

"Přijetí Rumunska by určitě zvýšilo stupeň odstrašení a manévrovací schopnost Aliance při  případných zásazích v problematických regionech jihovýchodní a východní Evropy – a snížilo tak náklady na zavádění a udržování míru. Navíc by dále otevřelo vstup do Černomoří a snad i napomohlo v ovlivňování situace na Ukrajině," konstatoval pro natoaktual. cz politog Filip Tesař z Ústavu mezinárodních vztahů.

"Potřebujeme podepřít východní křídlo. Byl by to také most do Turecka a poskytlo by nám to solidní základnu," zdůrazňuje americký senátor John McCain.
K velkým zastáncům přijetí Rumunska do Aliance patří především tradičně Francie. Ale na otevřeném poli je zatím slyšet především představitele Velké Británie a USA. "Velká Británie je zastáncem rozšíření NATO. Přijetí Rumunska podporujeme," řekl britský ministr obrany Geoff Hoon.

Podle něj má Severoatlantická aliance tři dobré důvody, aby přizvala do svých řad právě Rumunsko a sousední Bulharsko. Za první označil strategickou a geografickou polohu obou zemí. Na druhém místě jmenoval jejich schopnost "výrazně přispět k vojenské síle NATO" a za třetí jejich dobrou znalost otázek a situace na Balkáně.

Americký senátor John McCain při své nedávné návštěvě Rumunska připustil, že tato bývalá komunistická země zatím neudělala výrazný pokrok v potírání korupce, jak se od ní očekávalo. "Vyloučení z okruhu zemí, které budou na podzimním summitu zahrnuty do rozšíření aliance, by poškodilo záměry Aliance. Vstup je velmi důležitý," uvedl McCain.

McCain řekl, že Rumunsko je "silný kandidát" vstupu do aliance díky své poloze: leží na východním okraji Evropy při březích Černého moře, hraničí s bývalým Sovětským svazem a Jugoslávií.

"Potřebujeme podepřít východní křídlo. Byl by to také most do Turecka a poskytlo by nám to solidní základnu," zdůraznil. "Není pochyb o tom, že NATO v budoucnosti rozšíří své řady a svou roli," řekl McCain a dodal: "Rumunsko má most do části světa, která není vždy stabilní, a může proto hrát velmi důležitou roli."

"Země do Aliance patří a uděláme vše, aby Rumunsko dostalo pozvánku," prohlásil premiér Adrian Nastase.
Aliance hodlá na podzimním summitu v Praze pozvat některé bývalé komunistické země ke vstupu. Jako první z někdejšího komunistického tábora se zařadily mezi členy NATO na jaře 1999 Česká republika, Polsko a Maďarsko.

"Žádné rozhodnutí nebylo dosud přijato. Musíte ale ještě hodně pracovat," vzkázal nedávno Rumunsku šéf aliance George Robertson a dodal, že své úsilí musejí zvýšit i další země.

Šance Rumunska stát se členem NATO se zvýšily poté, co poskytlo podporu NATO během nedávných balkánských krizí a podpořilo protiteroristickou kampaň vyhlášenou po 11. září.

"Země má obrovskou geopolitickou hodnotu, ať už jako cesta na Balkán nebo i na blízký východ. To bude hrát velkou roli při rozšiřování NATO a je to velká výhoda v kandidatuře," řekl pro natoaktual.cz politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně.

Rumunsko se dostalo do hledáčku kandidátských zemí i přesto, že členské státy NATO zatím nepřesvědčilo o připravenosti své armády. "Pokud bychom srovnávali jejich připravenost na vstup do aliance z hlediska vojenského či politického, byly by jejich šance takřka minimální," dodal politolog Suchý.

A co se děje uvnitř kanodátské země? Podle květnového průzkumu agentury IRSOP vstup Rumunska do NATO podporuje 84 procent  dotázaných. Zároveň ale většina Rumunů, 59 procent, by odmítla povolit stálou přítomnost  spojeneckých armád na rumunském území.

"Velká Británie je zastáncem rozšíření NATO. Přijetí Rumunska podporujeme," řekl britský ministr obrany Geoff Hoon.
Rumunsko se fakticky už nyní chová jako člen NATO a plně podporuje cíle aliance v boji proti mezinárodnímu terorismu, při upevňování demokracie a tržní ekonomiky v Evropě i ve světě, konstatoval rumunský parlament.

Rumunský vládní kabinet schválil před časem rozsáhlý plán opatření, jejichž cílem je zajistit, aby Rumunsko dostalo pozvánku do NATO ještě na podzimním summitu aliance v Praze. K podpoře úsilí o vstup do NATO vyzval parlamenty členských zemí aliance i rumunský zákonodárný sbor. "Země do Aliance patří a uděláme vše, aby Rumunsko dostalo pozvánku," prohlásil premiér Adrian Nastase.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.