Zatím poslední velké střety mezi milicemi, které se podílely na svržení vlády Muammara Kaddáfího v roce 2011 a skupinou kolem bývalého armádního generála Chalífa Haftara, se odehrály přímo v centru Benghází. Zemřelo při nich 38 lidí, píše server BBC.
Boje pokračují také v Tripolisu. Při jednom ze sobotních útoků zasáhla raketa dům, v němž zahynulo 23 egyptských dělníků. Hlavní boje se soustřeďují na letiště, které je od 13. července uzavřené (více o bojích o letiště se dočtete zde).
Jedna z raket dopadla i na letištní zásobníky pohonných hmot, ve kterých se aktuálně nachází 6,6 milionu litrů paliva. Úřady v pondělí odpoledne uvedly, že následný požár dvou nádrží se vymkl kontrole a hrozí zde humanitární a ekologická katastrofa. Libye již požádala o mezinárodní pomoc.
Hasiči bojovali s ohněm po několik hodin, ale bez výsledku. Nakonec vyčerpali zásoby vody a museli místo opustit, uvedla agentura AFP s odvoláním na oficiální sdělení. Libyjská televize podle Reuters vyzvala k evakuaci obyvatele města bydlící v okruhu pěti kilometrů od letiště.
Podle pondělního sdělení libyjského ministerstva zdravotnictví v bojích za dva týdny zemřelo nejméně 97 lidí a 400 dalších utrpělo zranění.
USA stahují diplomaty, Německo a Francie varují občany
Boje se v uplynulých dnech přesunuly i do čtvrtí, kde se nachází velvyslanectví Spojených států. Ministr zahraničí John Kerry v sobotu odpoledne oznámil, že USA pozastavují diplomatickou misi v Libyi. Spojené státy už dříve nechaly z Tripolisu část personálu svého zastupitelství, zbylí pak odjeli do Tuniska v sobotu dopoledne, uvádí server al-Džazíra. Na celou akci dohlíželi američtí vojáci a trvala asi pět hodin.
„Podporujeme libyjský národ v této těžké době a připravujeme návrat diplomatů do Tripolisu, jakmile bude bezpečnost obnovena,“ řekla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová.
USA v roce 2012 přišly v Libyi o svého velvyslance, který spolu se třemi dalšími Američany zemřel při útoku na konzulát v Benghází (více o útoku se dočtete zde).
Na krok USA v neděli reagovaly i další západní mocnosti. Velká Británie, Francie a Německo vyzvaly své občany, aby z Libye z bezpečnostních důvodů odjeli.
„Vzhledem ke stupňování bojů v Tripolisu a celkově nestabilní situaci v Libyi ministerstvo zahraničí nedoporučuje občanům cesty do Libye. Britové, kteří jsou v Libyi nyní, by měli odjet s použitím soukromých prostředků. Velvyslanectví Velké Británie zůstává otevřené, ale s omezeným počtem pracovníků. Možnost poskytnout konzulární služby je proto omezená,“ oznámilo britské ministerstvo zahraničí.
Válka v LibyiObčanská válka v Libyi začala v polovině ledna 2011, kdy obyvatelé Benghází inspirováni Arabským jarem vyšli do ulic. Režim Muammara Kaddáfího reagoval střelbou do davu a demonstrace brzy přerostly v otevřené povstání. V polovině března se do konfliktu zapojilo NATO, jehož letouny po vyhlášení bezletové zóny útočily na Kaddáfího pozemní síly. V srpnu povstalci dobyli hlavní město Tripolis. Plukovník Kaddáfí, který severoafrické zemi vládl dlouhých 42 let, zemřel v říjnu 2011 nedaleko své rodné Syrty poté, co ho povstalci vytáhli z odpadní roury. |
Západ doufá, že se situace uklidní po schůzi parlamentu
Podle nejmenovaného činitele britského velvyslanectví, kterého citovala agentura Reuters, se terčem palby stal i britský diplomatický konvoj. Stalo se tak při údajném pokusu o únos během nedělní cesty k tuniské hranici.
Obdobné prohlášení později vydalo také francouzské ministerstvo zahraničí, podle kterého se v Libyi v současnosti nachází asi stovka Francouzů. Opustit zemi svým občanům již dříve doporučilo Španělsko, Malta či Belgie. Před cestami do Libye varuje na svých webových stránkách také české ministerstvo zahraničí.
Zvláštní emisaři pro Libyi z Ligy arabských států, evropských zemí a USA po nedělním setkání v Bruselu konstatovali, že situace v Libyi dospěla do „kritické fáze“, a vyzvali k okamžitému příměří. Na cestě k němu by podle nich vůdčí roli měla hrát OSN společně s libyjskou vládou a dalšími místními partnery.
Západní vlády podle Reuters doufají, že bojující strany by mohly dospět k politické dohodě, až se v srpnu poprvé sejdou členové nově zvoleného libyjského parlamentu (více o červnových volbách zde).
